Všechna práva © Interkom 1984 - 1984

Opět nové posvícení nám přichystal Ivo Železný, ten neúnavný redaktor mnohasetstránkových svazků plných kvalit SF. A toto posvíceni je o to významnější, že tentokrát nakladatelství Svoboda připravuje dvě domácí antologie české a slovenské SF.

       Nechme chvíli mluvit statistiku, je to poučné a hezky se to poslouchá: v obou knihách najdeme celkem 90 textů, v rozsahu od anekdoty až po román. Z kvalitního informačního aparátu můžeme vyčíst pozoruhodné věci - například, že věkový průměr autorů činí 36, roků /nejmladší 2, nejstarší 60, že jde v drtivé většině o vysokoškoláky nebo lidi vysokoškolsky vzdělané, takže padá argument zarytých oponentů žánru, že sci-fi je konzumní lidová literatura. Ženský živel je mezi nimi kupodivu zastoupen jen coby stopový prvek trojici autorek L. Freiová, Ivane Holzbachová a Jarmila Moravcová. Jsou zde autoři v SF známí a fandomem patřičně uctívaní, kteří sem zabrousili z jiných literárních luhů a hájů /Sýs, Dědeček, Švandrlík, Chaloupka, kapitán Kld -Velinský/, ala také ryzí začátečnici, z nichž někteří se takto zprofesionalizovali ještě v lendlovském věku.

       A texty samotné? Vybere si zde každý a ne každý bude zase spokojen se vším - to je u antologií logické. Sám nemám důvěru k předem ohlašovaným pozitivním soudům, ale tady se jim sám nemohu ubránit - jsem přesvědčen, že celkový průměr je v obou knihách značně vysoký. Proto nelze uvést všechna jména a názvy, takže alespoň telegraficky /nejmenovaní, neurazte se/: Pecinovského povídka Jak nakrmit ptačátko, zabydlená kuriózní ptačí faunou, jako třešník žravý, popěvec poplašný, pídivka osmahlá nebo vztuhlík mamlivý, kteří vesměs důkladně zasahují do děje. Neffova briskně vystříbřená novela Vesmír je dost nekonečný, v niž za figurami tří opičích mutantů Jana, Amose a Komenského nepřehlédněte, že jde vlastně o první Českou space operu na takovéto úrovni, tedy o nový prvek v žánrech české SF. Matysův zkušební let, „první české fantazy“, jinak kratičká povídka, která však obsahuje nápad. Martinova Korida, která by svou charakteristikou prostředí a postav přesvědčila i Hemingwaye. Můj soukromý tip, Velinekého román Den a noc, zarámovaný sice do správné paralerní Antarktidy budoucnosti, ale šikovně zkombinovaný s podivuhodnou báji, která je psaná jazykem a citem dávno minulých staletí. Halbichova Křižovatka, která vás fascinuje nastíněním krátké epizody dějin, aby skončila fackou lidské omezenosti, která možná nemá důvod přetrvávat do nekonečna. Jiranův text Kupte si knihu od Berthera!, jedna z nejpřesvědčivějších antiutopií poslední doby. Zajímavá etika v Kostovském Právu volby nebo v Chrastinově Zákonu podvojnosti. Hanušova povídka O kosovi, který neumel zpívat, přišlá jakoby z Aldisovských sfér. Nedá se to všechno vyjmenovat.

       Vyjde tedy skutečně fórum naší dnešní fantastiky, které konečně snese označení „reprezentativní“. Jeho přínos spatřuji především v tom, že bude demonstrovat myšlenkovou pestrost, a řekl bych i silu, početného pole mladých i starších autorů, s nimiž naše literatura nebude moci nepočítat. Tak rozsáhlá antologie mladých autorů u nás - měřeno veškerou literaturou ušeobecně - nebyla ještě vydána; lze tedy předpokládat, že kromě mezníku ve vývoji SF v Československu bude ještě čímsi navíc.