Logo rubriky
2/1985
  (11)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
 
Všechna práva © Interkom 1984 - 1985

SF + mikro + FÓRUM =

/aneb jak by vypadalo první SF mikrofórum, kdyby ryčný rock nebyl v mládežnickém vysílání na prvním místě./
       Že 19.12. proběhne rozhlasovými vlnami první, a navíc živě točené mikrofórum. věnované SF, jsme inzerovali s dostatečným předstihem na to, aby fanové a fanynky mohli včas zapnout své rozhlasové přijímače, Pakliže tak udělali a byli nadšeni (zklamáni, překvapeni, šokováni atd.), nechť vědí ze chudák Zdeněk Rampas i Jarda Veis byli po dobu vysílání neustále pronásledování zuřivým máváním hudebnino redaktora, placeného podle času odvysílané hudby, že už je čas na písničku, takže nemohli uplatnit své brilantní postřehy a předem stylisticky učesané odpovědi. Abychom však díky nepochopení rozhlasových pracovníků o nic nepřišli, otiskujeme nyní to, co by Zdeněk R. odpověděl, kdyby mohl. Na čtenáři prý ponechá, aby posoudil zda nebylo lépe, že bylo, jak bylo.
       „Co není SF?“
       Podle mne není SF takové dílo, jehož autor si neuvědomil proměnlivost našeho světa relativitu jedněch hodnot a takřka trvalou platnost jiných.
       Vůbec idea evoluce a pokroku stála u kolébky SF. byla přímo jednou z podmínek jejího vzniku. Autor může evoluci popírat, ale musí na ni reagovat. Když se to pokusím říci jinak a pomohu si pozitivní definicí: domnívám se, že SF obsahuje přesah do nějakého dalšího rozměru, třeba do budoucnosti. Když tohle v knize není, není to SF.
       „Proč kluby vznikají hlavně na VŠ a vědeckých ústavech?“
       Odpověď na tuto otázku bude stejná jako na otázku kde hledat příčinu růstu zájmu o SF mezi naší veřejností. Zájem naší společnosti se obrací k vědě a technice, roste míra uvědomění si naší závislosti na nich, a to jak v dobrém, tak bohužel i ve zlém (nejen ekologie). Jestliže tedy zájem o vědu a techniku Implikuje zájem o SF v celospolečenském měřítku, pak je i logické, že v centrech vědeckého života, vědeckých ústavech a na VŠ, je tento zájem nejsilnější a projevuje se ve své vyšší formě, v práci SFK.
       „Co je to fandom?“
       Slovo fandom vzniklo jako zkratka pojmu doména pro fanoušky (zlé jazyky tvrdí, že pro fanatiky). Byl to sloupek v magazínu K. Gernsbacka kde uveřejňoval dopisy fanů s jejich adresami. Čs. fandomem rozumíme složitý organismus naší fanouškovské obce.
       Patří sem nejenom členové SFK a aktivní osamělí fanouškové, ale i spisovatelé, redaktoři a překladatelé, kteří mají zájem na neformálním a častém střetávání se se svými čtenáři. Fandom je sdružení už svou podstatou velmi volné, přesto se však dají vystopovat jeho tři základní cíle:
       1) propagace SF jako takové
       2) snaha vytvořit vlastní početnou základnu tvůrců moderní SF
       3) fandom slouží jako prostor sociální komunikace svých členů
       „Co je to Parcon, Minicon a proč na ně lidé jezdi?“
       Parcon a Minicon jsou velká celostátní setkání fanoušků a přívrženců SF. Konají se v Pardubicích (letos počtvrté) a v Praze. Podle posledních zpráv se chystá i Slovcon.
       Proč na ně fanoušci jezdí?
       To je dost individuální a časem se to mění. Na první Parcon jede fan proto, aby si poslechl přednášku 0. Neffa, J. Veise, I. Železného nebo pokud je zaměřen spíše technicky, může se tu setkat s populárními osobnostmi současné vědy jako je P. Toufar, K. Pacner či M. Grün. Na další Parcony pak jede kromě zmíněných důvodů také proto, aby se tu setkal s ostatními fanoušky. Obdivuji hlavně slovenské fanoušky a SFK, které na každou, i značné vzdálenou akci vysílají hned několik lidí.
       „Mají SFK předchůdce v zahraničí?“
       První SFK vznikaly již ve 30. letech, v USA, dnes už jsou kluby ve všech průmyslově rozvinutých zemích. V současné době navazujeme kontakty s kluby v socialistických zemích, z nichž nejbouřlivější vývoj prodělávají SFK v Bulharsku, Maďarsku a u nás.
       V SSSR existuje přes 100 SFK, z toho asi 30 velmi aktivních. Jsou organizovány v rámci Komsomolu a při (sovětské obdobě) aktivů pro prací s knihou. Významného úspěchu dosáhly SFK v Bulharsku, kde se podařilo sjednotit kluby, povětšinou organizované u Domů vědy a techniky, do celostátního Klubu pro fantastiku, prognostiku a heuristiku. Organizace s celostátním dosahem samozřejmě může pořádat akce malým klubům nedostupné.
       V ČSSR dnes pracuje okolo 35 klubů. Vzhledem k tomu, že první vznikl na MFF UK před pouhými pěti lety se dá říci, že máme nástup takřka, raketový. SFK pořádají literární a výtvarné soutěže, besedy s autory a překladateli SF, audiovizuální pořady pro mladé lidi (i nečleny) na téma z oblasti SF či vývoje vědy a techniky (budoucnost). Pražský klub Spectra například zorganizoval pro své členy krátké seznámení s programováním minipočítačů, přednášky o ekologii a modelářský kroužek SF modelů. Klub začínajících autorů (KZG/ si na své schůzky zve odborníky ze všech oblastí vědy, od astronomů, přes odborníka na likvidaci radioaktivních odpadů až po astrologa. Členové AFK při lidové hvězdárně v Teplicích zajišťují prostřednictvím své domovské organizace pro sebe i teplickou veřejnost přednášky o aktuálních problémech současné vědy a techniky.
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK