Všechna práva © Interkom 1984 - 1985

(Hilliam J. Broad, New York Times Service, z International Herald Tribune dne 2.-3. 3. 1985)

V dubnovém čísle jsme v rubrice Ze světe stručně informovali o diskusi mezi autory Sf v USA o Reaganových hvězdných válkách. Po jisté době se nám toto tána podařilo sehnat exklusivní materiál, článek z International Herald Tribune.

       Po jistých úvahách zda jej otisknout či ne jsme se nakonec rozhodli pro. Chápeme jej jako paralelu s výzvou sovětského fandomu, kterou jsme otiskli právě před rokem; zatímco v socialistických zemích jde Sf literatura směle vytyčenou a jasně pokrokovou cestou, na Západě se o její charakter vede boj. Zneužít či využít - to je dilema nejen současného vědce, ale i spisovatele. Nemá smysl přivírat oči před tím, že i SF se může stát zbraní na té špatné straně barikády - musíme je mít naopak otevřené, poznat argumenty a logiku protivníka, abychom věděli jak SF, tu skutečnou pokrokovou a lidskou fantastiku, bránit.

       Sci-fi spisovatelé vedou slovní válku o to, zda má americká vláda v rozvoji vesmíru zdůrazňovat vojenské či mírové aspekty. Jejich debata je však něčím víc než jen literárním zájmem, nebolí sci-fi spisovatelé předvídali objev rádia, televize, tanku, vrtulníku, atomové bomby, kosmických raket, počítačů, robotů, satelitů atd. A nyní jsou rozděleni do dvou táboru: buď podporujícího Strategickou obrannou iniciativu (SDI), takzvanou „hvězdnou válku“ Reaganovy vlády, obranu proti interkontinentálním raketám, nebo požadujícího jiné cesty, jako například spolupráci v kosmu se SSSR. A jak odpovídá jejich statutu zvěstovatelů 20. století, jejich názorům věnují bedlivou pozornost, mocní ve vládě i mimo ni, včetně prezidenta Ronalda Reagana. „Lidé dají na sci-fi spisovatele více než kdy předtím,“ prohlásilJames Gunn, odborník přes tento žánr z Kansaské univerzity. „Prvek průkopníků nových idejí existoval ve sci-fi již od dob H.G. Wellse a J. Verna. Dnes však jsou autoři jako Asimov, Clarke a Heinlein již bráni jako důvěryhodní advokáti budoucnosti, protože, jak říká Asimov, žijeme ve sci-fi světě a lidé si to začínají uvědomovat.“ R. Heinlein a Jerry Pournelle podporují návrh pensionovaného generál-majora U.S. ARIMY Daniela Grahama na systém stovek orbitálních stanic, sestřelujících nepřátelské rakety. Pournelle a Dean Ong jsou spoluautory knihy „Vzájemné zaručené přežití“, věnovaní vizi kosmické obrany, R. Reagan o ní prohlásil, že je „předvídavou a nadšenou odpovědí na hrozby proti míru a naší národní bezpečnosti.“ Na druhé straně A.C. Clarke vystoupil v Kongresu proti „hvězdným válkám“ a na podporu mírových akcí ve spolupráci se Sověty, jako je třeba cesta na Mars.

       Asimov nedávno rezignoval na předsednictví společnosti, prosazující ve vládě výzkum vesmíru, protože nezaujala jasně odmítavé stanovisko právě ve věci protiraketové obrany.

       „Nedomnívám se, že jsou + hvězdné války + proveditelné a nemyslím, že je někdo bere vášně,“ řekl Asimov. „Je to prostě jen způsob jak přivést Sověty k hospodářskému bankrotu. Ale my z toho zbankrotujeme taky.“ Podle některých odhadů by obrana v kosmu mohla stát až 1 trilion dolarů.

       „Společnost je v této věci rozdělena,“ prohlásil R.A. Collins, editor Fantasy Review a profesor Atlantické univerzity na Floridě. Spor se soustředí na to, zda se má utratit během 5 let 30 miliard dolarů na výzkum, zda je možné vytvořit ve vesmíru obranu, sestřelující nepřátelské rakety. Sci-fi spisovatelé jsou rozděleni nejen v otázce, zda je něco takového možné, ale také jakým způsobem obecně by se měl rozvíjet výzkum kosmu, prohlašuje Collins. Obhájci +hvězdných válek+ věří, že nejlepší způsob, jak urychlit vývoj, je pomocí vojáků.

       Jejich odpůrci pokládají armádu za bezednou díru, ve které zmizí všechny peníze, určené původně na skutečný výzkum kosmu.

       A. C. Clarke nazval plány na kosmický štít +technologickou obscénností+ a prohlásil, že namísto toho by americká vláda měla klást důraz na spolupráci se Sověty.

       „Nejsem tak naivní, abych se domníval, že by něčeho takového mohlo být dosaženo bez značných obtíží a velkých změn v současném politickém ovzduší,“ řekl, „ale dříve nebo později k tamto změnám dojít musí.“ Jedním z nejvýznamnějších obhájců +hvězdných válek+ je J. Pournelle. „Historická úloha armády je budovat cesty do nových území“ a ochraňovat první osadníky,“ tvrdí Pournelle. „Dnes je to jedna z nejlepších cest jak se dostat do vesmíru. Je to nejhlubší kapsa plná dolarů. Ale já podporuji SDI ještě ze spousty dalších důvodů.“

       „Stále slyším vykládat o nemilitarizaci kosmu. Ale oceány byly militarizovány již dávno a nijak to nebrání jejich využívání civilisty,“ říká Pournelle. Diskuse se dostala až na stránky Science Fiction Chronicle, časopisu otiskujícího názory spisovatelů sf.

       „Poslední dva roky slyším spoustu svých kolegů, včetně několika, kteří se mi při předchozích setkáních zdáli být docela duševně zdrávi, říkat, že tyhle +hvězdné války+ pokládají za docela dobrý nápad,“ napsal Frederik Pohl, autor Midasových světů a Obchodníků s vesmírem. V rozhovoru Pohl, uvedl, že co jej nejvíce zaráží, je skutečnost, že většina sci-fi autorů, podporujících +hvězdné války+, nejsou studenoválečníci, ale lidé, kteří chtějí přimět vojáky k investicím v kosmu.

       „Přeji si, abychom nebyli zrušili některé kosmické programy,“ dodává. „Mohli jsme mít základnu na Měsíci, přistání člověka na Marsu a spolupráci se Sověty.“ Ne všichni spisovatelé se přidali na tu kterou stranu.

       „Jsem někde uprostřed,“ říká Ray Bradbury, autor 451 stupňů Fahrenheita a Marťanské kroniky. „Jsme obětmi okolností, není liž pravda?“