Všechna práva © Interkom 1984 - 1985

Fanzin - slůvko, které dává smysl pouze fanouškům sf. Fanzin - podle mínění mnohých jedna z hybných pák fandomu, tmel aktivity klubů a významná součást naší činnosti. Fanzin - spousta problémů, administrace, práce, rozčilování, srovnávání, a zároveň i sen o české „Fantastyce“. Fanzin - něco leckdy nedosažitelného, jindy překvapivě jednoduchého.

       Ještě před necelými dvěma lety jich bylo málo, z těch nejstarších klubů jich vydávalo fanzin jen pár. Vládlo přesvědčení, že byrokratické překážky jsou tak velké, že je mladé kluby budou jen obtížně překonávat. Tuhle představu nahlodal jako první Interkom, který vznikl vlastně z ničeho, A brzy následovaly další tituly, které sice nedosahovaly občas obsahové kvality a žánrové pestrosti matfyzáckého Věstníku s již zavedenou tradicí a spoustou přispěvatelů, ale přinášely nové impulsy: zájem o grafickou stránku věcí, pokusy a diapozitivy, barvou atd. Počet fanzinů roste stejně rychlé jako počet klubů (poslední údaj hovoří o 45 klubech a 26 v současné době vycházejících fanzinech) a najednou registrujeme, že „je jich nějak moc“, Před rokem jsem v Teplicích prohlásil, že spíše než na kvantitu bychom se měli zaměřovat na kvalitu a snažit se prosadit nějakou formu spolupráce mezi jednotlivými fanziny (např. přejímání nejzajímavějších matriálů z fanzinů, které se pro malý náklad dostanou jen do některých klubů).

       Mé snahy o nějakou formu „organizovanosti“ na tomto poli tehdy narazily na dva hlavní protiargumenty - ten první, otevřeně vyslovený, bylo již v záhlaví uvedené tvrzení o fanzinech coby tmelu klubová aktivity. Ten druhý, nevyslovený, byla skutečnost, že jedním z motivů k vydávání fanzinu bývá i potřeba mít něco na výměnu s ostatními kluby. S tím prvním hlediskem naprosto souhlasím, s tím druhým už méně.

       V druhém případě totiž již praxe překonala teorii: fanzinů u nás již nyní vychází tolik, že pokud bychom chtěli ten náš „klubový“ za ostatní vyměňovat, museli bychom jej vydávat v nákladu alespoň 40 kusů, a to už je pomalu stejné, jako dělat jich dost pro každý existující sfk. A ten první argument? To, že je pravdivý, nic nezmění na skutečnosti, že opravdu málokterý klub má na to vydávat fanzin na potřebné technické, grafické a hlavně obsahové úrovni. Protože nezlobte se na mne, ale devítistránkovou povídku s připlácnutým titulním listem já za fanzin nepovažuji. To už je jednodušší rozmnožovat a vyměňovat si čistě jen překlady.

       Před rokem jsem nesměle navrhoval teoretickou strukturu fanzinů a i nadále se domnívám, že by něco takového naší činnosti jen prospělo. Jde o to, nalézt takový kompromis, který by respektoval výhody a odstranil nedostatky. Jako mnohé jiné teorie i tehdejší představa doznala jistých změn a v současné době má tuto podobu:

       1) Interkom jako základní informační kanál sfk (12 x ročně),

       2) Již zavedené fanziny s vyšší periodicitou, tištěné v nákladu schopném pokrýt minimálně všechny existující sfk (VF, SF Věstník, Pollux, Makropulos a příp. další).

       3) Fanziny ostatních klubů - a zde by právě mělo dojít k jisté „reorganizaci“. Tyto fanziny bych navrhoval pojímat spíše jako almanachy vycházející max. 2 x ročně (ono vícekrát ani leckdy není v silách dotyčného SFK), a to tehdy když se nashromáždí dostatek kvalitních materiálů. S ničím u nich nespěchat i u cyklostylů lze dosáhnout slušné grafické úrovně, vyhrát si s ilustracemi, ale hlavně namísto fanzinu se šesti listy v deseti exemplářích čtyřikrát do roka vydat třeba jen to jedno, s třiceti listy, a především v takovém nákladu, aby se dostalo nejen na všechny kluby, ale i na jednotlivé fanoušky.

       4) dalším možným způsobem integrace fanzinů by mohla být dohoda mezi jednotlivými kluby na společném fanzinů, pro který by každý dodal část materiálů a celek vydal s rozdílnou hlavičkou, nebo vydávat některé fanziny jako součást jiných (teoretický příklad: pokud by měl Interkom o 8 listů více mohl by každé druhé číslo věnovat 8 stran dvěma různým fanzinům, celkem by tedy „pohltil“ čtyři fanziny, které by tak měly každý 8 stran 6 x ročně ve 100 ks), které mají potřebný náklad a možnost zvýšit počet stran.

       Hlavním problémem současného stavu fanzinů u nás je totiž kromě jejich rozkolísané úrovně především nízký náklad. Vždyť nyní již jen několik málo lidí na špičce fandomu má přehled o všem, co vyjde (ale ani oni už nemají v osobním či klubovém vlastnictví všechny fanziny), a „prostý lid“ leckdy o mnohých fanzinech ani netuší, že existují. Půjčování, to je riziko ztráty a tak mnohdy vzácnější fanziny leží někde „bezpečně“ uloženy. A je snad tohle cílem seberealizace fanoušků, kteří je nadšeně vypustili do světa?

PS: Fanzinům bude věnován specializovaný seminář, který KK připravuje ve spolupráci s sfk ve Slaném.