Logo rubriky
8/1985
  (17)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
 
Všechna práva © Interkom 1984 - 1985

Klíč

Viktor Boček: Záhada vyhaslých očí

       (Čech - Praha 1929 - nakl. Sfinx)
       Příběh je celkem dobře napsanou detektivkou, v níž je sf prvkem klasický „šílený vědec“. Hlavní hrdinové jsou uvěznění v jeho domě a odhalují podstatu příšerných pokusů. Experimentující bídák má kolekci lidských očí, již použitých či čerstvě vyoperovaných, a i naši hrdinové se mají stát jeho obětí. V pochmurném obydlí prožívají krušné chvíle a zjišťují, ze šílený vědec chce oči transplantovat svému slepému psu. Posléze se jim daří utéci vstříc dalším dobrodružstvím.
       Uvedenou pasáž lze hodnotit jako brilantně napsaný horror s sf prvkem.
       (R.P.)

A. B. Šťastný: Tajemný mrak zkázy.

       (Čech - 1926)
       Vzducholodě americké letecké společnosti jsou ničeny bleskem ze záhadného mraku. Dalším katastrofám zabrání vynález ing. Spencera. Tajemník této společnosti J. Gordon přechovává zajímavé vynálezy svého nezvěstného bratra Edwarda. Tajemství mraku je však stále neodhaleno a převládá teorie o jeho mimozemském původu. J. Gordonovi se zdá, že v doprovodu jistého Clarka si na pólu prohlíží obrovskou továrnu a vzducholoď Mstitel. Po probuzení zjistí, že to nebyl sen, ale skutečnost. Clark jej znovu navštěvuje o oznamuje, že továrna i vzducholoď byly dílem Gordonova bratra Edwarda, ale nyní jsou již zničeny. Bratrův pozdrav zachytí Jack Gordon v závěru příběhu těsně před tím, než je Mstitel zničen. Unikátní naivita a výjimečně nikoli plagiát.
       (Klíč)

Joseph Delmont:

       (Francouz - Praha 1929 - Radiojournal)
       Usměvavá sf známého autora dobrodružných příběhu je zajímavá tím, že se odehrává převážně v Čechách. Hlavní hrdinka Jindřiška zde vystupuje coby neobvyklý ženský prvek v obvyklé sf rekvizitě Vynálezce, V mnoha zápletkách je nucena zapírat své něžné pohlaví a vynalézá o sto šest velkolepé přístroje. Unikátem je např. stroj na ovládání počasí, vrcholem pak antigravitační přístroj - svůj životní úspěch hrdinka završuje letem nad milovanou Prahou.
       (R.P.)

Nicolas Ségur: Ostrov lásky

       (Francouz - Praha 1926 - nakl. Topič)
       Příběh francouzského letce Pierra Portera, který nouzově přistál na Ostrově lásky, je vlastně skoro utopií. Od těch obvyklých se lisí zaměřením na sex, Místní zákon totiž ukládá denní střídání partneru. Porter se s ním dostává do rozporu, když na jedné ze svých partnerek požaduje příslib trvalejšího vztahu. Vyvolá obrovské zděšení. Podobní lidé jsou na ostrově izolováni, aby nenakazili ostatní, Zprvu nadšený Francouz nakonec z ostrova rád odlétá, když předtím odmítá prosbu místního vládce, který chce z ostrova také odletět. Groteskní jádro příběhu činí z tohoto průměrného dílka sice průměrnou, leč alespoň zábavnou četbu.
       (R.P.)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK