Interkom: Jaký bude ten pátý?

Je září a nový PARCON se pomalu blíží - viz výzva P. Poláčka v minulém čísle. O tom, jaké bude to jubilejní páté setkání se tedy začíná rozhodovat již nyní, se zahájením prvních příprav. V tomto čísle přinášíme několik kritických materiálů k letošnímu PARCONu, které by měly posloužit jako inspirace pro dny příští a pomoci Vám utvořit si představu, o tom, jak se na věc dívá širší obec fanouškovská. PARCON jako takový bude zcela jistě žhavým bodem diskuse na podzimním setkání vedení sfk v Šumperku - teorii je, mnoho, ani samotná KK zřejmě nebude sto sjednotit názory svých členů. Proto jsme každému i nich nabídli možnost vyjádřit se na toto téma na stránkách Interkomu ještě před samotnou poradou, čehož ovšem využil pouze předseda KK Zdeněk Rampas. Další materiály v tomto čísle jsou jednak, z příspěvků do Interkomu přímo zaslaných, jednak převzatých z dalších fanzinů (Pollux). Svou vlastní koncepci pak coby člen KK rozvíjím v následujících řádcích.

Největší zádrhel bude asi v tom, ze řešení „Problému Parcon“ musí být co nejkomplexnější - nejde tu jen o dva či tři příští ročníky, ale o dlouhodobý problém, který by měl týt řešen pokud možno jednou provždy.

Video, o kterém se dost mluvilo, v podstatě žádné větší úskalí nepředstavuje - zde bude asi většina z nás zajedno. Je ho, zbytečně noc. Pramení to z jisté módnosti a punců výjimečnosti. Již letos byl většinou fanů na jarní poradě vysloven požadavek minimalizovat jeho rozsah, čehož ovšem organizátoři nedbali. Přesto zaráží, že na promítání byla zřejmě spousta lidí, kteří vůbec nebyli účastníky srazu, neřku-li ještě skutečnost, že celá koncepce záplavy leckdy nekvalitních a nenadabovaných filmů věci kvalitní SF nikterak neprospěla a působila spíše dojmem „přidružené výroby“, cizopasící na samotném srazu scifistů. Návrh z jarní porady na nonstop promítání 4-5 kvalitních filmů zůstává proto i nadále aktuální.

Tím jediným a skutečným problémem PARCONu je celá jeho koncepce. Když vznikal, fandom de facto ještě neexistoval - vždyť právě díky PARCONu se začal rodit. Máme zde nyní tedy tradici nejstaršího československého SF setkání, byť ne již jediného, které však praská ve švech. Co s tím?

Podle mínění většiny je počet míst omezen ubytováním (jednodenní PARCON nemá smysl) - mluvilo se již o případném rozšíření ubytovacích kapacit přes Sportturist, svazáky, kempy či pomocné ubytování v Hr. Kr. což se mi však spolu s další nadhozenou variantou rozdělit celá setkání na autorcon a fancon zdá dost absurdní, protože by tak značná část účastníků přišla o onu neopakovatelnou atmosféru parcoňáckých kolejí. Nemluvě již o nejrůznějších organizačních komplikacích.

Takovéto řešeni je však dost krátkozraké - za prvé při dalším růstu zájmu o sf bychom tu měli tentýž problém za rok či dva opět, a předavším již letos byla velká posluchárna zcela plná, takže i prostory konání mají své omezené možnosti, ukazuje se, že 400 lidí je v pardubické VŠCHT maximum. Přes toto „omezení“ se stavím za to, aby Pardubice zůstaly Mekkou našeho fandomu a myšlenku svěřovat nepsaný titul našeho národního conu někomu jinému odkládám jako pochybenou ( komu?!). PARCON je prostě PARCON.