Všechna práva © Interkom 1984 - 1986

Vznik skupiny „OK“ s sebou přinesl mnoho kladů. Jedním z nich je nesporně /alespoň já jsem se tak zprvu domníval/ myšlenka vzájemných návštěv a představovacích pořadů v jednotlivých klubech, tzv. „návštěvní dny“. Tyto akce se však „zvrtly“ v jakési zkomercializované cony, které tříští sily, čas, berou nervy... Myšlena těchto seznamovacích večerů byla zcela jiná, než připravit exkluzivní pořad pro členy skupiny „OK“. Domníval jsem se, že jejich hlavním cílem je představit členy pořádajícího klubu, říci co kdo z nich dělá, sdělit zajímavosti z historie klubu, stručně seznámit s jeho činnosti, možnostmi, plány do budoucna atd. Dostáváme se do doby konjuktury conů /Parcon, Minicon, Tatracon, Dracon, Plcon, Kounov/, sledujeme na nich jeden program za druhým, popř. i několik najednou /vzpomínky na Parcon '86/, nespíme, nejíme, jen zíráme a v němém úžasu posloucháme. Na diskuse nemáme čas. Vzájemné představováni neexistuje! V Praze, kde jsou také 2-3 akce týdně, tento trend pokračuje. Ve sci-fi knihách byl aspekt vzájemného odcizení, neznalosti problémů druhých, izolace jedince v miliónovém davu, probrán nesčetněkrát a my scifisté si s tím nedokážeme poradit!

       Dovoluji si tvrdit, že nejsem ve fandomu úplný nováček, a přesto si musím klást otázku, zda je moje chyba, že neznám toho a onoho, ten klub a tamten... Odtržení jednoho klubu od druhého dosáhlo v Praze neúnosných rozměrů. V jednom klubu neví, co dělají v klubu „ve vedlejší ulici“. Čtvrtky v Polské situaci neřešily

       - a ruku na srdce - ani se o to nesnažily.

       I proto vznikly „OK“, jejichž program se dá charakterizovat ve třech bodech:

       l/ plná informovanost 2/ plná informovanost 3/ plná informovanost.

       Proto vznikla i myšlenka „návštěvních dnů“.

       Moje rozčarování po prvním „návštěvním dnu“ připraveném sfk „TM“, Terra a Kepler, bylo dokonalé. To byl prostě druhý Minicon! Takhle jsem si to nepředstavoval. Já jsem se chtěl dozvědět jiné věci než shlédnout a vyslechnout pořady. Chtěl jsem se dozvědět, že např: „Až budete potřebovat něco nakreslit, zajděte k nám do „TM“, máme zde schopného kreslíře, až budete potřebovat pronajmout sál, přijďte za Terrou, Kepler má možnost sehnat ....., Terra promítá, „TM“ může zařídit.... atd.

       Chtěl jsem si v menším kroužku pobesedovat o tom, jak to dělají jinde, jak shánějí členy, jestli vedou spory, jak probíhají schůzky, jak se dívají na práci jiných klubů, kolik mají členů...

       Myslím, že akce připravená podle této šablony by sice byla divácky méně atraktivní, ale pro sci-fi by měla daleko větší význam - posílí soudržnost mezi /hlavně pražskými/ scifisty, odstraní /alespoň částečně/ vzájemná nedorozumění vzniklá z neinformovanosti, z faktu, že ani není kde si vše vysvětlit, a v neposlední řadě umožni zjednodušit přípravu právě oněch exkluzivních pořadů, které patří na cony a pořady pro veřejnost a nikoli na „návštěvní dny“. Tam by měl panovat klid, pohoda, atmosféra vzájemného porozuměni /i když to zní frázovitě/, přátelských rozhovorů a solidních informaci o „domácím klubu“.

       „Návštěvní dny“ provozované v dosavadní formě jsou /nebo lépe řečeno mohou být/ zcestné pro ostatní návštěvníky - pořádající klub se chce blýsknout a vytvoří v potu tváře vynikající program složený např. z videoprojekce /ačkoli v klubu vidí video poprvé/, pásma diapozitivů /půjčených od jiného klubu/, motá se kolem spousta pořadatelů /sehnaných pracně svazáckým výborem/. Člověk po takové návštěvě nutně nabude dojmu, že se jedná o mamutí klub, který se zaměřuje na videofilmy, vlastní obrovskou sbírku diapozitivů, je schopen zajišťovat veliké akce. Přitom pravdou může být opak - mnohdy daleko sympatičtější. Jedná se třeba o několik nadšenců, kteří čtou, chodí na filmy, účastni se conů - ale přitom mají čas sdělovat si své pocity, dojmy, zážitky, názory. Nejsou zavaleni organizátorskou prací, nevyvíjí gigantickou činnost vně, je to parta správných lidí, kteří mají rádi sci-fi. Tvrdím, že udělat návštěvní den s programem, který není v normálních možnostech klubu, je nesmysl, plýtvání energií a vyvolávání klamných iluzí. Pak chodíme a tváříme se jako „mistři světa“, poplácáváme se po zádech a říkáme si jak jsme dobří.

       Tím rozhodně nechci říci, že dosavadní „návštěvní dny“ byly nad možnosti pořádajících klubů a ani jim osobně nic nevytýkám - otázka, proč byly ideje „návštěvních dnů“ mylně pochopeny sem nepatři a dá se zřejmě připsat na vrub všem účastníků jednáni „OK“, mě nevyjímaje. Proto se sfk Ada rozhodl svůj „návštěvní den“ připravit podle původní koncepce. Asi to pro mnohé lidi, kteří přišli na přednášky, video atd. bude zklamání, ale já si myslím, že teprve potom bude naplněn záměr, jenž si „návštěvní dny“ vytkly za cíl.