Logo rubriky
8/1986
  Fanziny a časopisy (další) (29)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
 
Všechna práva © Interkom 1984 - 1986

PRO KOHO JSOU FANZINY?

V Interkomu /18.9.1986/ jsem si přečetl článek Zoufalé hledání od Pavla Kočiše. O úrovni článku nehodlám diskutovat. Upozornily na ni už Poslední Vrbičany č. 2; píše se tam, že autor udělal ve větě, v níž vehementně odsuzuje pravopisné chyby, sám „hrubku“.
       Článek mě však přinutil položit otázku, která slouží jako titulek. Jsou fanziny jen pro několik sběratelů nebo pro všechny scifisty? P. Samohejl se na letošním semináři o fanzinech tázal, zda by jako řadový člen sfk mohl pro sebe dostávat nějaké fanziny. Nabídka byla minimální, z čehož lze vyvodit, že i při vysokém počtu titulů fanzinů je jich velký nedostatek.
       Předpokládám, že fanzin dostává člen klubu, který jej vydává, a zbytek nákladu se posílá na jiné kluby výměnou za jejich fanziny. Někdy se to blíží naturální směně, kus za kus. Fanziny, které jdou mimo klub, se většinou hromadí u sběratelů, případně předsedů klubů, a ne vždy kolují mezi členy. Ani se nedivím, protože se při volném koloběhu často ztrácejí. To mě vede k úvaze, že nemohou být tak strašné, když někomu stojí ta to, aby je kradl.
       Proto mi připadá směšná poznámka P. Kočiše, že mu vadí, když je tatáž povídka přeložená v několika fanzinech. Řadový scifista /tento termín použil J. Fidra a mně se líbí/ je rád, když se dobrou povídku přečte v jednom jemu dostupném fanzinu. Ostatní fanziny, kde byla také zveřejněna, zná stěží podle názvu.
       A tady je pes zakopaný! Vycházející fanziny, bez ohledu na jejich počet, mají tak nízký náklad že jejich dopad na fandom je malý. Přesto nám slouží k informaci i potěšení.
       Já také nejsem spokojen s úrovní řady fanzinů, ale nemyslím si, že by je redakce schválně dělaly špatně, jenom proto, aby pozlobily mne nebo Kočiše. Dobře vím, že musí zápasit s řadou někdy vysloveně neřešitelných problémů. Proto vítám každé číslo každého fanzinů jako malý zázrak, jehož opakování není zaručeno.
       Ve fanzinech se samozřejmě objevují špatné povídky, ale kde se mají jejich autoři naučit psát a získat zkušenosti? Řada fanzinů získává po obsahové i grafické stránce od čísla k číslu lepší úroveň. Redakce se to naučily právě při tvorbě prvních „příšerných“ čísel.
       Kritizovat je samozřejmě nutné, ale kritizujme konkrétní věci, na jejichž nápravu stačí síly příslušné redakce. Nevytyčujme si tak vysoké mety, které v současné době není možné dosáhnout. Myslím si, že tvůrci fanzinů vědí, že ještě nejsou „Fantastyka“, ale určitě o to budou usilovat, ať už je někdo kritizuje nebo ne. Fanziny přece děláme pro sebe, dobrovolně a s radostí. Kritikům typu P. Kočiše doporučuji, aby přestali křečovitě listovat ve fanzinech, ale sami se pokusili přispět k vydávání „kvalitního fanzinů s velkým nákladem pro všechny členy fandomu. To by měl být náš cíl a jsem přesvědčen, že ho jednou dosáhneme.
E. Čierny
klub J. Vernea, Praha
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK