Interkom: KLUB, KTERÝ SE MÍ LÍBÍ

Nikdy jsem nebyl ve městě otce Anselma, starodávné Třebíči, takže jsem ještě nenavštívil ani tamní sfk Třesk. Zato jsem jeho členy potkával na různých conech a poznával známé i neznámé tváře na fotografiích v místním výborně dělaném fanzinu.

Třesk je jeden z mála klubů u nás, který splňuje to, co si pod pojmem sci-fi klub představuji. Tento pojem se skládá ze dvou částí. První je sci-fi, ale scifista může být i sám, když si doma čte dobrou knihu z tohoto oboru nebo chodí sám do kina či na video. Klub je zase místo, kde se scházíme s lidmi, s nimiž nás něco sbližuje /ať už je to zájem o scifi nebo o chov psů/ a s nimiž rádi sdílíme společného koníčka. Nejsou to pak jen scifisté, ale i kamarádi.

Sfk Třesk pořádá nejen diskuse, promítání filmů, literární soutěže a návštěvní den, ale i hry. A právě jedna taková jejich hra mě přesvědčila, že jsou kamarádi. Co to bylo? To, že na jejich velké zimní /jarní/ hře byl nepostradatelnou rekvizitou kromě rakety a jiných artefaktů mimopozemšťanů i úplně prozaický plecháček na čaj. Byla zima a horký čaj byl krásným projevem zájmu člověka o člověka, stejně jako kytičky květů, které dostaly členky klubu na jejich návštěvním dnu.

Líbí se mi, že sci-fi neberou smrtelně vážně a že si umějí hrát. Závidím jim jejich vlajku i předsednické žezlo. To v našem klubu zatím nemáme. Na letošním Parconu se mi nejvíc líbil jejich propagační stánek, kde také nabízeli různobarevné figurky mimopozemšťanů a ještěrek. To bylo také jediné, co jsem si mimo parconáckého (pacronáckéhoxxx) srdce a Kočasu z Pardubic dovezl. Proto jsou kromě mně i moje děti fanoušky Třesku. Vůbec se nedivím, že na návštěvním dnu sfk Třesk měli velcí i malí návštěvníci tak velký zájem o členství.

Je škoda, že víc klubů nemá tak dobré nápady. Oživilo by to Parcon, z něhož se pomalu stává shromaždiště videomaniaků a spekulantů s knihami, jimž i nejlepší přednášky slouží jen jako noclehárna mezi videem a burzou.