Logo rubriky
9/1987
  Věda a SF (další) (39)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
 
Všechna práva © Interkom 1984 - 1987

O vědě, jak to (ještě) neumíme

       Kniha se plným titulem jmenuje Gödel, Escher, Bach: An Eternal Golden Braid, napsal ji Douglas R. Hofstadter a poprvé vyšla ve Spojených státech roku 1979.
       Podle informace v závěru knihy je D.R. Hofstadter docentem počítačové vědy /Computer science/ na univerzitě v Indiáne. Hned v roce následujícím po vydání GEB dostal Pulitzerovu cenu.
       Na titulním listu se vyskytuje ještě jedna věta, jež celou knihu sumarizuje: Metaforická fuga na téma myšlení a strojů, v duchu Lewise Carrolla. V celé knize se srovnávají přístupy a matematicko-filosoficko-logické myšlení Kurta Gödela, jako zástupce matematiky, obrazy nizozemského grafika M.C. Eschera a hudební svět Johana Sebastiana Bacha. To vše je propleteno úvahami o historii, současnosti a možnostech tvorby umělé inteligence /AI/.
       Kniha je rozdělena do dvou částí. První začíná úvodem nazvaným Hudebnělogická obětina. Bachovy improvizace tvořící jeho Hudební obětinu jsou tématem Hofstadterových improvizací v celé knize, a tak vytváří /podle Hofstadtera/ jakousi „Metahudební obětinu“.
       Dále diskutuje o vztazích mezi Šachovými tématy, což vede k úvahám o paralelních tématech v Escherových obrazech a pak Gödelovu teorématu.
       Následuje stručný přehled dějin logiky a různých paradoxů, tím se dostaneme k mechanickému myšlení nebo vyvozování závěrů, k počítačům a k debatě, zda je umělá inteligence vůbec možná.
       V dalších kapitolách se zabývá jednoduchými formálními systémy /MIU/, významem a formou v matematice, rozdíly mezi figurou /postavou/ a pozadím v malířství ve vztahu mezi teorématy a neteorématy ve formálních systémech, propozičním kalkulem, typograficko-číselnou teorií a zabrousí i do koanů zen-buddhismu.
       V druhé části knihy Hofstadter diskutuje o různých úrovních a rovinách, z nichž lze pozorovat obrazy a vše opět převádí na různé roviny chápání počítačových systémů. Dál se píše o Turingovi, Tarském, a závěrem o perspektivě umělé inteligence.
       Celá kniha čítá 777 stran, na nichž si jak člověk humanitního vzdělání, tak člověk vzdělaný ve vědách matematických, a ten zejména, najde něco zajímavého, co může aplikovat ve svém oboru. Přečíst najednou se to ale nedá.
       Kromě GEB napsal Hofstadter ještě The Mind's I, což je jakási antologie SF nebo téměř SF povídek a úryvků románů s velice hutným matematicko-filozofickým komentářem. Nedávno ještě vydal knihu Metamagical Themas. Ale o té nevím nic.
Vašek +
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK