Všechna práva © Interkom 1984 - 1987
Nové sci-fi objevy
Pole pro science fiction bádání v Československu je přímo nekonečné. Před několika měsíci se mi do ruky dostala útlá knížečka Poslední bitva, jejímž autorem byl Sundhindra Nath Ghose. Protože se zajímám o Asijskou SF, začal jsem po jejích osudech pátrat dál, zejména proto, že se celý příběh odehrává v Praze. Z úvodu se dozvídáme, že autorem je mladý Ind, který po studiích v Anglii prožil půl roku v Praze a tak se mu zde zalíbilo, že o ní napsal román - román o vítězství celosvětové komunistické revoluce. Jedinými údaji, které v knize byly, byl rok vydání (1926) a údaj o tom, že kniha vyšla jako románová příloha Majáku. Pátrání ve Statní knihovně přinesla časopis Maják, ovšem právě ročník 1926 chyběl. Pátral jsem tedy dále, a objevil jsem chybějící ročník v knihovně Národního musea - zde jsem ale zjistil, že se jedná o časopisy dva - jeden vycházející v Přerově a určený pro nejrůznější drby, zajímavosti a povídky, a druhý v Praze jako orgán Svazu proletářských bezvěrců. O prvním z nich pravé v této chvíli píše zajímavou práci I. Adamovič, protože v jeho obsahu jsem nalezl řadu starých českých technologických (!) SF povídek (například „Atomobil“ o automobilu na atomový pohon atd.) Mnohem zajímavější byl ale Maják z Prahy. Po objednání jsem získal hromadu zaprášených, potrhaných časopisů, které dokonce ani nebyly svázány. Rozvázal jsem starou šňůrku, kterou byly spojeny a přímo jsem ustrnul. Časopisy byly ještě nerozřezané! Byl jsem tedy první, kdo je po více než šesti desítkách let chtěl vidět a to jsou jediné uchovávané exempláře v českých knihovnách! Vzal jsem si je tedy důkladně do ruky a objevil v nich, řadu zajímavých informací pro sci-fi. Ve třetím ročníku zde na pokračování vycházel již zmíněný román Poslední bitva a v poznámce po jeho skončení jsem se dozvěděl, že „... projeví-li se zájem u našich čtenářů, vydáme druhou část“ Tedy nový život je na Zemi“ samostatně ...“. XXX Mé další pátrání v národní bibliografii i dalších ročnících časopisu však skončilo neúspěšně. Stejně tak i hledání v britské národní bibliografii 20. let, kdy měl román vyjít (teoreticky) v originále. Zdá se, jakoby autor (mimochodem přední historik a autor knih pro děti, jak se mi podařilo zjistit z jiných pramenů) své ranné dílko o Československu nikdy v originále nevydal a pouze rukopis poslal do Prahy a zde vyšel ... Všechna další pátrání v různých zdrojích už nepřinesla žádný výsledek. Pokud by někdo z vás něco věděl, napište mi o tom.
Ale ani tím toho nebyl konec. V dalším ročníku začal vycházet román Valentina Katajeva, na který jsem jen tak nakoukl a ztuhl jsem. Byl to sci-fi román!!! Jeho název - Ostrov Erendorf - mi nic neřekl, a tak jsem se vypravil do chytrých slovníků... Ve Slovníku spisovatelů SSSR se píše, že Katajev takový román napsal, ale do češtiny nikdy přeložen nebyl !!! Bylo opravdu vidět, kdo se v Majáku hrabal. A na závěr ještě jedna malá perlička - jak vidno, editor Majáku se dostával čas od času k americkým časopisům. Důkazem toho ne i zpráva o „americkém fysikovi Gerasbachovi“ (!), který „pracuje na projektu vysílání rádiových vln pomoci mohutného vysílače na Měsíc, kteréž by se od povrchu měsíce odrážely a na Zemi zpět vracely“. Podobných zpráv lze v Majáku najít více, jak se zdá autor těchto řádek četl některý z Gernsbackových časopisů a nepoznal, že se nejedná o vědecké úvahy, ale o fantazii autora.
Jak vidno, pátrání po starých českých časopisech přináší zajímavé a nečekané novinky, a proto doufám, že vás tyto řádky podnítí a možná i vy začnete pátrat v dějinách a prehistorii staré scifi v Československu.