Všechna práva © Interkom 1984 - 1988

Loňský SF ples v Olomouci se mi moc líbil a tak jsem se na letošní chystala v předstihu. Ušila jsem si kostým ve stylu „co výprodej dal“, zapojila tvůrčí infekci a vykradla dětem skříň s hračkami. Zejména jsem si vypůjčila kroutícího se hada, kterého jsem dekorativně vylepšila.

       V průběhu prvého čtvrtletí jsem s mírným úděsem zjistila, že z klubu J. Vernea jedu sama. Vstoupila jsem raději urychleně do RUR, netušíc následky. Napřed mne požádal náš jednatel Egon Čierny, abych ho zastupovala na koordinační poradě, která se konala v rámci Dne otevřených dveří před plesem, potom se připojil Time Machine a naposled Cargo. Mé námitky, že budu muset hlasovat i ušima, odbyl Vlk jr. souhlasným „Tak jo !“.

       Petr Baubín se naštěstí nabídl, že obstará jízdenky a místenky pro větší kolektiv, takže mi odpadla jedna z mnoha front, které musím jako česká matka a manželka vystát. Sraz byl domluven na Hlavním nádraží 26. 3. mezi 5.30 a 5.40 h. Vlak odjížděl v 5.51.

       Ráno mé vzbudil déšť. V 5.30 jsem dorazila já, vzápětí Pavlík a Adamovič. V 5.45 Adamovič znervózněl a šel hledat Baubína do haly. Mezitím ustal déšť a dorazil Baubín se Soukupem. Po chvíli přiběhl Adamovič a mohlo se nastupovat. Vlak byl pozoruhodně čistý, roznášeli v něm kafe a pivo, jídelní vůz byl otevřený, jen na toaletě pršelo ze stropu. Přes obavy ze záplav, které jsme sledovali z okna a které mohly podemlít koleje, jsme včas a řádné dorazili do hanácké metropole, kde nepršelo.

       Zaregistrovala jsem se, společné s Baubínem a Pavlíkem jsme pomohli Soukupovi napsat popisky ke knihám na dražbu a já absolvovala část přednášky o psychotronice týkající se chůze po žhavém uhlí. Značně mě to zajímalo, v Bulharsku jsem viděla nestinarský tanec.

       Úderem jedenácté jsem se běžela na sekretariát zaregistrovat, což se mi pro nepřítomnost osoby obhospodařující papíry nepovedlo. Zato mi nabídl Adamovič, že mi půjčí jednu ruku na hlasování, což jsem s úlevou přijala a předběžně ho ohlála XXX za KJV. Prohlédla jsem si rozkošnou výstavu různých hracích nesmyslů, vyřezávaných Hobbitů, minimodelů robotů a kosmických plavidel a jiných artefaktu. Načež jsem se odebrala na oběd do nádražního bufetu. Vloni jsem byla v restauraci Sigmy a přísahám, porodit mi trvalo kratší dobu než se tam najíst. Do restaurace jsem šla na kávu a pivo. Pochopitelně jsem se zakecala a jen tak, tak doběhla na poradu.

       Na poradě jsem se dozvěděla:

       1. Ke stému výročí cesty pana Broučka na Měsíc se koná schůzka na Vikárce, datum si zjistí každý sám přečtením příslušného literárního díla.

       2. Vyžadovány doplňky stručných dějin fandomu a přehledu věci vydaných ve fanzinech do r. 1987.

       3. V. Kostiha podal informaci o Parconu 1988 v Ostravě - cena 200,- Kčs za ubytování a stravu, obsazování systémem Kdo dřív přijde, ten dřív mele. Nepoužité složenky vrátit, termín placení do l5.5.'88.

       4. Talaš s Peškou informovali o připravované soutěži družstev ve znalostech SF. Propozice vyjdou ve Fan-fanu, organizátoři prosí fandom o pomoc při přípravě otázek.

       5. Jirkovský upozornil na edici světové SF - Asimov a žádá o hlášení předběžného zájmu, Olša se připojil s antologií japonské SF. Jsou rozdány složenky na Lety zakázanou rychlostí, cena 25 Kčs, objednávky pres kluby hromadně. Slan chystá vydání paralelních světů, lze objednat ve Slanu.

       6. Akce: 9.-12.12. 1988 Dracon, předběžné přihlášky na místě. Minicon orientačně v listopadu, Den otevřených dveří KJV orientačně v říjnu. Pivochron každý pátek 13, nejbližší 13. května, přihlášky na Z. Páva, téma „Pane blázen, pane blázen, pojďte si hrát na sci-fi“. Plkon orientačně 29.-31.8., Tatracon od 25.8., cena 253,- Kčs. Alef - 10.4. den otevřených dveří.

       7. Publikace a fanziny: Nová adresa Villoida:

       M. Hlaváč 1616B Pátkova 3, 180 00 Praha 8

       - Antologie v nakladatelství Profil - prvá je v tisku, ostatní otevřené, možno přispět, celkem vyjdou čtyři. Adresa:

       V. Kostiha poštovní schránka 13, 723 13 Ostrava - Martinov

       8. Podzimní porady budou konány regionálně. Předběžně: Slovensko v Bánské Bystrici, Morava v rámci Draconu, Čechy v Praze nebo ve Slaném (společně se seminářem o fanzinech).

       9. Cena Ludvík - kandidáti: Věda a život, Zápisník, Směna, Elektron, Kosatík, Saudek, Martan, Poutník, P. Nosek.

       Vyhrává Smena, 2. Kosatík, 3. Martan, 4. Poutník + Nosek.

       10. Volba svrchované koordinace. Složení: předseda Rampas, členstvo Podpěra, Hlaváč, Soukup, Hauserová. Odhlasováno s jednou abstencí (pro neprávníky: zdržení se hlasování).

       Na závěr porady upřel staronový předseda kalné oko do sálu a pravil:

       „A kdo udělá zápis ?“ I zželelo se mi ho a slíbila jsem mu jednu kopii této zprávy. Taky metoda, jak přimět lidi k práci. Taková typicky mužská. Proto je poradě věnováno tolik místa.

       Zaběhla jsem na chvíli na dražbu a už jsem běžela na pokoj připravit si masku. Ještě jsem zaregistrovala, že nad vchodem visí velký plátěný poutač a na trávník přibyla plastika ve stylu SF, výtvor člena klubu Futurum. Ale pršelo, a tak jsem cválala do hotelu. SF ples je - nejen pro mne - příležitostí zmalovat se jak divoch, jen samotné líčení mi zabralo hodinu. V půl sedmé dorazily spolubydlící z Plzně, i zasunula jsem meč za pas a se slovy „Jdeme, Fifinko!“ jsem se chopila svého domácího hada.

       Ve vestibulu mne Baubín identifikoval jako jakousi filmovou postavu hranou Tinou Turnérovou, ale nejsem si schopna vzpomenout jakou. Současné se, se Soukupem prohlásili za mou tělesnou stráž, což jsem později ocenila při prodírání davem. Na plese bylo podstatně víc masek než vloni a šílenějších. Nejen celohlavových ale i celotělových. Použité materiály: líčidlo, stříbřenka na kamna (napatlaná na celou hlavu včetně vousů a vlasů), textil, doplněné papírové masky (Enemy mine), igelit, alobal, nerez plech (maska galaktického rytíře ze Slovenska, jejíž majitel má zřejmě doma klempířskou dílnu), umělé hmoty, zelené barvivo, chemlon (chlupaté příšerky). Neff udivoval realistickým vyhřezlým okem a ruční sirénou, Albert, Rampas, Veverka a Olša civilními obleky. Pavlík byl maskován jako neviditelný a byl těžko identifikovatelný, zatímco Adamovič, ozbrojený mačetou, představoval Conana a tvářil se zarputile. Skoro všichni se zpočátku lekali mého hada Fifinky, hlavně servírky. S množstvím alkoholu však klesaly obranné reakce a Fifinka šla z ruky do ruky. Nakonec ji Pražák prohlásil za totemové zvíře Scifilie a přinutil mne ke slibu ušít vlajku s emblémem Fifinky.

       Všude byl průvan a tak Conan Adamovič začal ve vestibulu předvádět cviky s mačetou. Pro zahřátí jsem tasila meč a jala se na něj ztuha dotírat a provokovat ho poznámkami, že šermuje blbě. Má stráž vyskočila z křesel, vzápětí však klesla zpět s tím, že si madam poradí sama. Zbytek přihlížejících se krčil s obavou aby také něco neslízl.

       Mezitím proběhlo v sále několik pěkných tanečních vystoupení, módní přehlídka a ukázky japonského šermu. Vznikal nával a tak jsem většinu viděla až druhý den na videu. Tanci jsem se úspěšně vyhnula, neboť tento způsob zvyšování entropie neovládám.

       Kolem půlnoci odpadly slabé povahy, před druhou ti, co šli na vlak. Zbytek absolvoval skok časem a zformoval dočasný SF útvar „vydržte až do finiše“. Ve čtyři hodiny skončil ples a já zjistila, že pro změnu neprší. Ptala jsem se Olši co s načatým večerem. Prchl.

       V neděli svítilo sluníčko, a tak jsem se šla po Olomouci, podívala se na slavný kostel, kde se konaly bohoslužby ke Květné neděli a v kavárně shlédla videozáznam z plesu. Ještě jsem se pokusila zjistit, kdo získal JORu, prý nikdo, neb první cena nebyla udělena. A potom už jsem nastoupila na vlak směrem do Ostravy. V Přerově začalo pršet.