Všechna práva © Interkom 1984 - 1988

Jak už to na Parconech chodí promluvíte s mnoha lidmi a pokud to je jen trochu reálné, všechno slíbíte. Myslím, že bych mohl vystavovat každý měsíc v jiném městě, takže bych se záhy stal vystavujícím besedníkem, který by neměl co vystavovat, protože bych nic neudělal.

       Mimo jiné jsem slíbil i fanům do Prešova. Když jsem si uvědomil, kde Prešov leží, .... tedy míněno čistě zeměpisně v poměru zeměpisných délek, mezi Prahou a Prešovem, přeběhl mi mraz po zádech, leč slíbil jsem a doufal, že z toho nic nebude.

       Jednoho dne však přišla pozvánka, žádost o zaslání dvaceti ilustrací, navíc seriozně podepsaná ředitelem galerie výtvarného umění a opatřená razítkem.

       Šlo do tuhého. Poslal jsem a nakonec i odjel na zahájení. Musím se přiznat, že trochu na tom měla zásluhu moje žena, jež má v Košicích sestru a chtěla ji po deseti letech spatřit. Po pravdě řečeno, a prešovští mi to nebudou zazlívat, trochu jsem to považoval za dobrodružství, poučen řadou conů, kde vše obyčejně dopadne jinak.

       15. března kolem 16,30 jsem se octnul v Krajské hvězdárně a planetáriu na malém kopečku za Prešovem, vítán přemilou společností mně zatím neznámých lidí. V 17 hod. se konala vernisáž výstavy a teprve tam jsem se dozvěděl o záměru prešovanů. O tom bych však chtěl říct pár slov později, neboť nejprve je nutné vylíčit běh událostí.

       Výstava vkusně a odborně instalovaná v kruhové chodbě nového planetária pracovníkem galerie Josefem Švačem zahrnovala zatím jen pět autorů Juraj Daňo, zas. um. Juraj Deák, Míla Havlíček, Teodor Rotrekl, a sán ředitel galerie Martin Gabáni, z něhož se vyklubal scifista. Obrázků mohla být asi stovka /jestli mé údaje nesouhlasí i v dalších případech, jedná se jen o malé číselné odchylky/ nepočítal jsem.

       Byla vydána pozvánka, katalog s deseti ilustracemi, plakát, a vzhledem k tomu, že spolupořadatelem byla i okresní knihovna, byl k disposici i seznam sci-fi literatury z fondů knihovny.

       Úvodní slovo přednesla ředitelka KHaP Štefania Lenzová, pracovnice knihovny Teresie Hajduková a již zmíněný komisař výstavy J. Svač.

       Následovala prohlídka výstavy a audiovizuální pásmo o sovětské sf literatury v prostorách planetária, jež sestavil A. Žarnay, hudbu aranžoval František Franko a spolupracovala řada fanů, jež jsem na konci z titulků nestačil zachytit. Ať se na mne prosím nezlobí ti, jež jsem z tohoto zdařilého podniku nejmenoval, neboť v krátké době jsem nemohl proniknout do organizační struktury klubu.

       Na druhý den odpoledne byla beseda, uvedená videofilmem, „jak se točily Hvězdné Války“. Pak dvouhodinové povídáni se zájemci, kteří do posledního místa zaplnili přednáškovou síň pro 100, možná 150 lidi. Děkuji všem za živou účast, hojné dotazy a pozornost, která by snad vydržela ještě déle, ale kolem desáté jsme museli skončit. Odjížděl jsem do Košic. Rozloučil jsem se s partou bezvadných, srdečných, nadšených a obětavých lidí, nelitujíce 24 hodin strávených ve vlaku.

       Upozornili mne, že v Praze vychází slunce o hodinu později než v Prešově. Je to astronomicky nezvratný fakt.

       Ale ještě pár slov k samotnému záměru, který prešovští chtějí uvést do života.

       Záměrem je vytvořit bienále či trienale Sci-fi ilustrace a malby. Rozšířit výběr autorů a založit oddělení při galerii výtvarného umění, jež by pro budoucnost poskytla přehled o vývoji tohoto žánru u nás.

       J. Svač mi nadšeně vyprávěl, že by chtěli, aby touto události Prešov žil. Vyslovil jsem ovšem své obavy, že ožijí i funkcionáři uměleckého svazu, protože tento žánr není příliš v oblibě, ba co říct, je opovrhovaný. Ale co naplat, budou si muset zvyknout. Bude záležet na houževnatosti a přesvědčivosti prešovského konání.

       Chtěl bych k tomu ovšem ještě přičinit svůj osobní názor a upozornit fany, že to nebude v žádném případě přehlídka jakýchkoliv prací, ale nároky budou jistě dále stoupat a výkony budou muset být vysoce profesionální. Také bych chtěl zdůraznit, že fanové si budou muset zvykat na různé umělecké formy, projevy a zpracováni, že to nebudou jen jako Chris Fossové a Tim Whitteové, ale řada jiných osobitých projevů, které budou klást nároky na širší a vyšší výtvarné znalosti.

       Co naplat sci-fi ilustrace, stejně jako literatura je předně disciplínou uměleckou. A podle těchto měřítek budou pořadatelé postupovat. Během těchto výstav by měly probíhat diskuse a semináře mezi autory, přizvanými teoretiky a literáty, protože mám ten pocit, že v této oblasti je prostěradlové bílá plocha.

       Přeji prešovským mnoho úspěchu, Ať jim nadšeni vydrží.