Všechna práva © Interkom 1984 - 1988

Polskou Fantastyku čte u nás kdekdo a svými možnostmi a kvalitou (dokonce někdy i kvalitou tisku) přesahuje všechny naše fanziny. Pro ty, kterým vadí mizivá jazyková bariéra by měla být vnadidlem rubrika zabývající se jednotlivými čísly tohoto časopisu. Ani tahle rubrika spolu s autorem si neklade nárok na úplnost a zalíbeni se každému.

       V srpnovém, tedy osmém čísle, které patři mezi ta lepší, dominuje povídka George R. R. Martina ...for a single yesterday (...za jediné včera), představují autora trochu jinak než Písečníci (Sandkinids, F7/86). Svět po Výbuchu je temny a ponurý, lidé žijí v primitivních podmínkách a vyhlídky do budoucna nejsou nijak rýžové, samotný příběh zanechá smutný dojem a par otázek. Popis budoucího světa zaujme i přes tu polštinu po několika odstavcích a až na několik málo chvil udrží až do závěru.

       Další dvě překladové práce jsou psány ve zcela sheckleyovském stylu. Let s be Frank (Jako jeden muž) je nijak objevná variace B.W. Aldisse na téma vytlačeni všech obyvatel země kopií jediné osoby. Povídka je zřejmě staršího data (1968), než třeba velmi podobna věc tuším v antologii Vesmír je .

       Druhou sheckleyovskou povídku napsal Robert Sheckley. Jde v ní o bitvu, jak praví sám název (The Battle) a proti sobě stoji na jedné straně moderní armáda robotů a automatů a na druhé pekelné mocnosti.

       K překladům patři i první část románu na pokračovaní - Sakriversum, od Thomase R.P. Mielkeho (Hyna Verlag, München 1984). Kniha dostala v r. 84 cenu Kurta Lasswitze za nejlepší něm. SF roku a vyvolala velký ohlas. Má kolem šestiset stran a jde o postkatastrofický příběh, částečně fantasy. Verze která vychází ve fantastyce je zkrácena a zanedlouho by mělo následovat úplné knižní vydáni.

       V rubrice polské SF je jedinou povídkou fantasy Andrzeje Sapkowského Cesta, ze které není návratu. A. S. na. sebe upozornil povídkou Wiedzmin (Čaroděj. Mág,...) ve F12/85, která byla oceněna v konkursu Fantastyky a stala se první ve čtenářské anketě, mezi polskými povídkami. Náměty A. S. čerpá z pohádek, ale liší ne od nich samozřejmě nejen podrobnějším a realističtějším popisem. Hned za povídkou je rozhovor se Sapkowskim, který vede R. A. Ziemkiewicz. Dozvídáme se, že A.S. povídkou Wiedzmin v sf debutoval, psát hodlá zásadně fantasy, bez jakýchkoli prvků, sci-fi, která je prý tematicky vyčerpanější než fantasy, v Polsku velmi populární Conan se mu nelibí a bojí se, aby neměl špatný vliv na mladou, rodící se a perspektivní polskou f, o sf se zajímá i jako čtenář, čte ale jen v cizích jazycích, protože polština nepřináší ty nejkvalitnější věci, i když v poslední době se to zvláště v překladech zlepšuje. Plagiátu (pohádek) se neobává a ukazuje na množství zpracovaní třeba příběhů rytířů od Kulatého stolu, na západě. Jak konstatuji oba, těžko se bude A.S. překonávat kvalitní prvotinu. A nutno dodat, že tentokrát se mu to nepovedlo. Pokulhává hlavně závěr.

       Dvoustrana recenzi navazuje na rozhovor, je zasvěcena z větší části fantasy. - J. Boulenger příběhy Kulatého stolu a dvě sbírky povídek o Conanovi od REH. Do třetice pak Ira Levin Rosemary má děťátko. V recenzi na Conana se pokračuje v negativním duchu. R. A Ziemkiewicz se hlavni obává, aby literární konkurs Fantas-tyky nebyl zahlcen příběhy tohoto raženi (v Polsku asi narozdíl od nás chybí čtenářům ekologická sf). Nicméně argumenty proti Conanovi mají něco do sebe.

       Z dalšího obsahu je zajímavá rubrika sf ve světě s polemickým článkem bratří Strugackých a podivnou reakcí. Dál pak recenze na film Predátor od Doroty Malinowské. Tento další z řady Schwarzenegerových velkofilmů asi netřeba představovat, zajímavá je zmínka o dvou dalších, z nichž ten druhý se prý natáčí. The Running Man je dle námětu R. Bachmana (S. King) a je o člověku pronásledovaném pro lživě usvědčeni z masové vraždy policii XII. století. V Red Heat si Arnold zahrál sovětského policistu, který pronásleduje po Chicagu překupníka s drogami.