Interkom: Worldcon 88

Většina amerických velkoměst není příliš zajímavá, je to vlastně místo, kde žije a pracuje spousta lidí. Ovšem New Orleans je něco jiného. Je to atraktivní město s mnoha historickými zajímavostmi. Většina hotelů a účastníky WORLDCONU se nacházela ve Francouzské Čtvrti, v těsné blízkosti nejvyhledávanějších historických památek New Orleans.

Samotná organizace WORLDCONu však byla, ze strany neworleanských pořadatelů, velmi nedbalá. Organizátoři se zřejmě již od první chvíle řídili zásadou: „Když se nebude někomu líbit náš con, může ještě kdykoliv zajít do „Čtvrti"“. Naštěstí Dealers's Room /burzu knih/ a Art Show /výstavu uměleckých děl/ organizovali fanoušci z jiných měst, a tak alespoň tyto dvě největší a nejdůležitější části amerických worldconů fungovaly bez problémů. Nezúčastnila jsem se vyhlášení HUGA ani Karnevalu, a tak se k jejich průběhu nemohu vyjádřit, ale další části programu byly organizovány přímo katastrofálně, účastnila jsem se dvou panelových diskusí; první z nich byla naplánovaná do, stejné místnosti jako jiná beseda. Její účastníci místnost vyklidili až po nechutných tahanicích a hádkách. Druhá beseda začala s dvouhodinovým zpožděním oproti programu a v jiné místnosti, než bylo oznámeno! A podobně vypadal celý program. Zkrátka, byl to velký dezorganizovaný WORLDCON!

Bylo tedy na WORLDCONu pro mne alespoň něco dobrého? Snad ano. Nejvíce jsem strávila času u stolu jugoslávských fanů. S Krstem Mazurničem jsem se osobně seznámila na worldconů v Chicagu v roce 1982. Je již řadu let přispěvatelem do našeho fanzinu ANVIL, /Pozn. překl.: Krsto Mazurnič je jedním z předních jugoslávských fanů, mj. organizoval EUROCON 86 v Záhřebu. /Krsto zde byl společně s Damirem Čonklinem a Darje Žokičem/?, v angl. orig. Djokich/. Krsto se jako obvykle snažil získat podporu pro pořádání WORLDCONu v Jugoslávii. Vystupoval rovněž na dvou panelových diskusích, první s kandidáty WORLDCONu 93 a druhé se zástupci zahraničního fandomu. Darje píše SF, publikoval již několik povídek.

Vedle času stráveného s jugoslávskými přáteli, jsem obnovila svoji známost s Kees van Toorn z Holandska a získala nové přátele Mathiase Hofmanna a Udo Enmericha z NSR. Ano, Ladislave, žádné Čechoslováky jsem nenalezla, nebyli tu!

Takže alespoň něco, co jsem očekávala od tohoto conu, se mi splnilo: Měla jsem možnost poznat řadu nových lidí ze vzdálených míst světa. Mé dvě spolubydlící, Julie a Linda, strávily většinu času procházkami po Čtvrti, ačkoliv počasí nebylo příliš příznivé, každý den pršelo.

Jednou chtěl Krsto koupit nějaké hroznové víno, aby zpestřil výzdobu jejich jugoslávského stolu a tak jsem požádala Penny Friersonovou, aby vzala její luxusní automobil a společně jsme zajeli do obchodu s potravinami. Krsto si sedl k řízení, byl to pro něj velký zážitek, poprvé v životě řídil caddilac.

Součástí programu je i slavnostní udílení cen HUGO. Na letošním WORLDCONu získala cenu pro nejlepšího fan-editora Pat Muellerová. Pat je mladá dívka, která však již udělala obrovský kus práče při vydávání klubového fanzinu. V krátké době se na její clubzine soustředila pozornost celého fandomu. Ovšem její klub se domníval, že dělá až příliš mnoho, a tak jí zbavil vedení clubzinu. Ironií ovšem je, že byla nominována právě za editorskou činnost. V současné době vydává vlastní penrzine „Piráte Jenny“.

NOLACON je New Orleans .... nejbáječnější, nejexotičtější a nejzábavnější město v Americe. Místo, kde se narodil Jazz, Srdce kulinářského umění Spojených států. Orleanšti fanove nabízejí: Báječný WOKLDCON v báječném městě!... New Orleans je naše město a NOLACON je náš sen. Chceme se o ně rozdělit s vámi.