Logo rubriky
89/1914.txt
  Úvahy, eseje (další) (71)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
  Interkom 14/1989  
Všechna práva © Interkom 1984 - 1989

Kritika kritiky? Nebo kritika?

Diskuse s tímto zaměřením proběhla nedávno na stránkách Kmene, a byla uzavřena, pokud se pamatuji (jsem totiž líná si to vyhledat), velice rozumně, totiž takto:
       Je nesmyslné kritizovat kritika, Ať dělá co dělá, nedokáže totiž kritik ničehož více než seznámit čtenáře se svým osobním názorem, třeba odborně fundovaným. Naproti tomu je dobré uveřejnit vedle sebe dvě nebo více kritik s různým vyzněním. Tohle se v IK někdy povede, paralelně třeba vyšly články o Skandále v divadle snů ode mně a od Evy Hauserové.
       Bohužel to nevyšlo v případě, kdy značka Láďa c psala o Bočkově události. Článek se sice tvářil jako kritika mé kritiky, ale tímto průhledným způsobem byla jen maskována skutečnost, že tajemný Láďa se dopustil skutečné recenze. Kdyby oba články vyšly vedle sebe, bylo by mnohé jasné. Mě zajímají psychologické postupy, kterými se z podvědomí vydoluje něco, o čem dotyčný neměl ani ponětí. Láďu nikoliv. Potencionální čtenář by byl orientován.
       Poslyšte, recenzující fanové, co takhle posílat své články pro IK včas! Kdyby se mohly otiskovat paralelní kritiky, prospělo by to IK i čtenářům. Pro mě to přece děláme, ne proto, abychom si zchladili žáhu.
       I kolega Vlk si mohl přispíšit a recenzí na Čihařovo Údolí moudrých hlav, zcela protiřečící recenzi mé. Třeba by se pak František Rodr, PC tolik neroztrpčil a nechrlil by na něj oheň a síru, což je zbytečné plýtvání energií. Vlk je ohnivzdorný a síroodpudivý. Kromě toho by se prakticky demonstrovalo, že dva různé pohledy mohou existovat i mezi Vernovci, aniž bychom se vzájemně konsumovali - myslím jako k jídlu.
       Kdyby ty kritiky vyšly vedle sebe, bylo by evidentní, proč se kniha mně líbila a Vlkovi nikoliv. Třeba vysedávání v jogistických polohách mi připadá normální, protože doma to děláme, oba moji synové ovládají lotosovou polohu a pokládají ji za pohodlnou (!). U Vlků tenhle druh duševních úchylek nepěstují, a tak mu to nepřipadá věrohodné.
       I v jiných aspektech kniha souhlasí s mým viděním světa, kdežto s Vlkovým nikoliv.
       Jak už jsem pravila, kritiky píšeme pro čtenáře, zčásti i pro autora. Nepochybně mohou existovat čtenáři, Jejichž vidění světa se podobá mému, a tudíž budou v podstatě souhlasit a mou kritikou, jako František Rodr, PC, a jiní, kteří na straně Vlka. Je ve prospěch věci, aby se ti i ti dozvěděli, co je čeká. Proto je nesmyslné útočit na kritika, má to charakter zbytečného zmnožováni entit - jistě si všichni pamatují příslušnou pasáž z Rajských fontán, včetně toho, že už ve dvanáctém století jistý filosof, jehož jméno mi vypadlo z hlavy a jako obvykle jsem líná si to najít, tvrdil, že je to nesmysl. Nezbývá než souhlasit a stejně jako Xenostellar se ptát:
       Proč tedy diskuse dále pokračuje? A už úplně na závěr bych ještě podotkla, že kritika není projevem nepřátelství vůči autorovi, a poprosila recenzující přátele, aby své články posílali včas. Ať se mohou tisknout mé, pověstně laskavé kritiky vedle vlčích zubatých, vedle válečných pokřiků E.H., vedle recenzí -Františka Rodra, PC nebo trhacích kritik Láďi c.
       Tito, i všichni ostatní mohou, já jim to dovolím, ba prosím je o to, psát kritiky, které s mými absolutně nesouhlasí. V tomto případě se nehádám ani nekoušu! Vaše
hypergramotná kvočna Mme de fan CB
       Kvark - kritika literatura polemika
       příloha IK 14/89
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK