Logo rubriky
10/1991
  Cony (další) (92)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
 
Všechna práva © Interkom 1984 - 1991

Účet bez hostinského, aneb
ševče, drž se svého kopyta

       
       Viktor Hugo má v jednom svém románu scénu, v níž je jakýs námořník vyznamenán za statečnost a v zápětí zastřelen pro přestupek, který zmíněnou statečností odčiňoval.
       Připomíná mi to můj vztah k J. Olšovi jr. potom, co si pustil na Parconu papulu na špacír a napomohl zmatečnému hlasování o konání Parconu 92 kdesi v SRN. Vím, že tím nemyslel /pokud se touto činností vůbec zabývá/ nic zlého, jenom zkusil, co to udělá.
       Nebral jsem to příliš vážně, ale když i náš právnický mozkový trust v jedné osobě Carola odvozuje z analogických usnesení závaznost košické show a v Ikarii 10/91 dělá Vlado Ríša zmatek v hlavách fanoušků svým úvodníkem, je asi potřebné reagovat.
       Tak předně: košické hlasování o místě konání Parconu 1992 bylo, jak říká Eva H. zcela mimo mísu. Na jarní poradě v Teplicích SF kluby vyhověly Šimonově žádosti, aby vedle dalších galaktických událostí na jeho Parconu proběhla kampaň v níž budou jednotliví zájemci zápolit o čest pořádat národní con.
       V té době se o to však ucházel pouze SFk Nazca z Ústí nad Labem a každý kdo zná čs. fandom alespoň z doslechu věděl, že bude kandidátem jediným. Vždyť pořádat Parcon je tak namáhavé, proč to brát někomu, kdo do toho jde dobrovolně. Proto se ani nijak nedefinovalo /v Teplicích/, jak a zda bude mezi jedním kandidátem vybírán ten pravý. Náš odhad byl bohužel mylný, kandidát nebyl jediný, bylť žádný. Ale i kdyby se zástupci sfk ukolébáných Nazcou do blahé nečinnosti, byli zúčastnili hlasování, těžko by se některý mohl na místě rozhodnout a zavázat se k pořádání celostátní akce.
       Když jsem se tedy v onen sobotní podvečer v Košicích, asi dvě hodiny před proklamovaným kláním, dověděl, že Nazca z důvodu nepříznivých podmínek v městské správě odstupuje ze soutěže, požádal jsem Šimona aby 'kortešačku' zrušil a odešel jsem si hledat náhradní program /nejspíše spánek/.
       Šimon proti tomuto centralistickému zásahu do pořadatelských kompetencí nijak neprotestoval, a dle některých fanoušků, kteří se dodatečně divili, o čem že se to hlasovalo, když jim bylo řečeno, že akce odpadá, se zdá, že se o zrušení pořadu alespoň zpočátku snažil. Vlivem okolností mě neznámých se nakonec sešlo několik fanoušků, asi dvanáctina účastníků conu, a ti přijali laskavou nabídku německého fanouška Thomase Recktenwalda /děkujeme/, abychom náš Parcon spojili s jejich Freuconem ve Freudenstadtu.
       Když se to druhý den dověděla široká fanouškovská veřejnost, vesměs se zhrozila, neb všichni víme jak zle, cizích řečí neznaje, nakládáme se zahraničními hosty u nás, a jak jen málokdo by to chtěl zažít na vlastní kůži.
       Předchozí nudné řádky popisují stav fandomu v době košického conu, dnes je situace veselejší, o možnost pořádat Parcon se uchází nejméně čtyči sfk, z Banské Bystrice, Brna, Litoměřic a Ostravy a můj názor je, že na Podzimní poradě v Šumperku, jak se zatím vždy osvědčilo, vybereme nejvhodnějšího kandidáta.
       Zpočátku jsem měl tendenci připisovat na tomto rozuzlení nějakou zásluhu J. Olšovi, tím že kluby vyprovokoval. Dnes si tím už nejsem tak jist. Kluby se o Parcon nehlásily jednak z důvodů uvedených výše a pak asi i proto, že teprve v době podzimní porady je čas, kdy už lze něco slíbit na příští rok.
       A jak to souvisí s V. Hugem?
       Nejprve bych Olšovi dal tu jeho nevymáchanou hubu pozlatit, a pak bych mu ji s chutí roztrhl. Vše samozřejmě ústavní formou a v přísném rámci vnitrofandomové demokracie.
Zdeněk Rampas, MCL
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK