Logo rubriky
1-2/1994
  Dopisy čtenářů (další) (115)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
 
Všechna práva © Interkom 1984 - 1994

Čtenáři nám píší

       Brno, 21. 1. 1994
       

Ahoj Zdeňku,

       včera jsem dostal Interkom. Odpovídám Ti hned, protože pak už bych to neudělal. To, co jsem přednášel na Draconu, najdeš na disketě. Chybí tam ale citáty z knížky, ty jsem totiž četl přímo. Můžeš si knížku vypůjčit a do Interkomu citáty doplnit, nebo (a vůbec nic se nestane) je úplně vynechat. Také si udělej úpravy, jaké chceš. Já na to nemám čas.
       Nevím, jestli tě už při náhodném setkání neinformoval P.K., ale zkrátka a dobře 20. dubna bych měl odletět na Floridu, kde společně s majitelem (je to můj dlouholetý kamarád z Brna a vlastník firmy MORAVYACHT - výroba plachetnic) převezmeme 10 m dlouhou námořní jachtu, kterou on tam kupuje. Asi měsíc se chceme v pěti lidech šinout podél východního pobřeží USA k severu, abychom v ten nejpříhodnější čas, tj. začátkem června vypluli, asi už bez majitele a jeho syna, tedy ve třech, přes Velkou louži a to na Azorské ostrovy. Odtud vezmeme směr na Gibraltar a západním Středomořím na Jadran, abychom tu anabázi zakončili na ostrově Krk, kde loď bude mít nový domovský přístav. Je to celkem 6.000 námořních mil a budu pryč nejméně 3 měsíce. Eva jede taky a pro mě je to takový dárek, který jsem si sám dal k padesátinám.
       Chtěl bych psát a Eva fotit pro nějaký časopis nebo noviny. Pavel K. mi již sonduje možnosti v MF. A možná po návratu by z toho mohla být i knížka. Chceme si také půjčit videokameru, ale jen „osmičku“, která nemá dostatečné parametry, aby se dal její záznam uplatnit profesionálně v TV.
       Protože musím už nějaký čas věnovat přípravě cesty, mám ho málo na ostatní věci. Tedy i na Valhalu. Nechal jsem Tvoje a Martinovy připomínky uzrát a teprve před týdnem jsem se pustil do přepisování. Mám již pět kapitol nové verze. Bude to nyní mnohem více kompaktnější, románovější. Rozšířil jsem party některých postav, hlavně Odina (Grímniho) a Boelckeho, a využil toho k lepšímu propojení děje. Jsem rozhodnut ještě před odjezdem na plavbu připravit Valhalu k tisku a najít vydavatele. Zatím projevil zájem Suchánek (nakl. Návrat a Černá planeta), ale mám několik důvodů, proč bych raději Valhalu vydal někde jinde. Požaduji 8 % z prodejní ceny bez DPH a náklad 7.000. Aspoň.
       Ale v úterý jsem musel Valhale hodit interrupt. Nějak na mě dopadla ta Clintonova návštěva a ten povyk v tisku kolem. Začalo mi to vrtat hlavou a já nějak pochopil, že na to, abych byl světoobčan nějak nemám. Zjistil jsem, že jsem pěkně nacionalistický Evropan a že mi Amící začínají jít na nervy jako kdysi Rusové. Došlo mi taky, že představa Pax Americana, o níž jsem si v porevoluční euforii myslel, že se naplní, byla mylná. Aby USA světu vládly (pořád si myslím, že by to nebylo špatné), na to snad mají materiálně, ale chybí jim duchovní potenciál. Holt nejsou to Římani. Nyní si myslím, že průnikem mezi celosvětovým působením masmédií, multikulturou a jednotnou technologii na straně jedné, a mezi lokálními zájmy, rezidui nacionalismu (viz můj případ), nedostatkem surovin, vody a brzy i vzduchu na straně druhé, budou mocenská centra, která na zemi vznik(la)nou. Teprva ta budou mezi sebou zápasit a to, které nakonec zbude, bude moci organizovat celý svět po svém. Tedy nic jiného než přírodou osvědčená metoda přirozeného výběru. My se totiž, bohužel, ze setrvačnosti díváme stále na svět se siločarami namalovanými podle lineálu, ale poté, co se vypnulo magnetické pole sovětsko-americké jaderné hrozby, se znovu začínají silokřivky křivit podle původních vzorů, neboť se mohou uplatnit staré lokální slabé interakce. Otevírají se nejen stoleté jizvy, ale i cesty k dávno pohřbeným projektům. Dal jsem si to nějak do souvislostí a musel to napsat. Za včerejšek.
       Doufám, že před odjezdem v dubnu se ještě do Prahy dostanu. Nestihnu ale Parcon, tak pokud by se někdo ptal, doufám, že jako prezident mě omluvíš nejkompetentněji (zkus si říci to poslední slovo nahlas, já ho psal natřikrát). Předpokládám ale, že Bohemiacon bych stihl a do Ústí se vypravil. Třeba už by se tam prodávala Valhala.
       A na závěr ještě poznámku. Jelikož ta disketa je firemní, buď tak laskav a obratem mi ji vrať. Já ti zase v dohledné době pošlu 50 Kč a obálky na Interkom. Ještě pozdravy Míše a také Ferdovi Mravencovi, kterému moc a moc děkuji za sazbu. Usnadnila mi dát dohromady novou verzi.
       
Franta N.
       4.12.1993

Ahoj Ferdo!

       Posílám ti hodně pozdravů a vůbec, dtto tvé berušce, Michalovi, Zdeňkovi, Vilmě, Martinovi...
       Na přelomu července a srpna jsem byl v Rocky Mountains. Mám tady kamaráda jménem Petr, který studuje totéž, co já (a taky dělal analýzu na matfyzu, čili v zásadě je to má kopie o rok starší), a tomu nešťastníkovi tady přijela sestra. Říkám nešťastníkovi, neboť jednu ženskou už doma má (Italka jménem Paola), a mít doma dvě je přece jen trochu kruté. Nicméně bral to statečně a rozhodl se sestru vyvézti do hor (ale zase jí přivezl zpět). Pozvání k cestě jsem radostně přijal (už mi z učení cvakalo) a tak se mohu s Vámi podělit o zážitky z cesty.
       Zbytek srpna a září jsem strávil učením (a řádně jsem se otrávil). Odreagovával jsem se návštěvami u Petra a Paoly. Paola skládala qualifying také, a tak jsme se vždycky chvíli učili, pak snědli něco italského (lasagna se rychle vyšplhala mezi mé top 10 jídel) a zbytek večera strávili povídáním, hlavně nadáváním na stupidní kanadský systém, který nutí ubohé studenty skládat zkoušky.
       20. a 22. září jsem věren svému zvyku navlékl sako a přiškrtil se kravatou, což zlepšilo náladu spolutrpícím (hlavně můj klobouk) a dodalo mi odvahy, takže jsem to zvládl. Pak jsem měl asi týden volno (tedy kromě normální školy, která začala už 8. září), které jsem víceméně prospal, načež mě uchvátila má supervisorka a od té doby mi nedala pokoje.
       Tím se vysvětluje, co dělám polovinu svého času. Kromě toho čtu (ne tak mnoho, jak bych rád), probírám se Internetem (hlavně NewsNetworkem, jsou tam zajímavé groups, například „alt.fan. tolkien“) , občas si hraji s Civilization zaslanou mi laskavým spolužákem (opravdu pěkná hra) a navštěvuji své přátele. Petr a Paola si koupili video, tak občas půjčíme něco pěkného k dívání. Dost je jí líbily „Closely Watched Trains“ čili „Ostře sledované vlaky“, které tady mají v knihovně. Já jsem asi po měsíci hledání našel v jedné z půjčoven „The Lord of the Rings“, a tak jsme strávili pěkný veřer. Bohužel, hned poté jsme se dívali na „Return of the King“, což není film, ale zločin, jak jsem brzy zjistil. Je to kresleno jako večerníček pro věkovou kategorii 2-5 let a je to plné písniček nejhoršího zrna, takový debilní muzikál z toho udělali. Je to děláno z pohledu Sama, pořád je tam jeho samomluva a celé je to jako reklama na americký způsob života, neboli každá třetí věta je buď „I kdyby bylo nejhůř, pořád je naděje“ nebo „I když už není ani naděje, my prostě MUSÍME kupředu!“ FUJ.
       Jediným světlým bodem byla ona příhoda, kdy Sam a Frodo pochodovali se skřety Mordorem. V tom filmu si skřeti zpívali velice pěknou pochodovou písničku o rabování, rytmus byl udáván práskáním bičů poháněčů. Shodou okolností se zrovna v té době na „alt.fan. tolkien“ někdo na tento film ptal a lidé, kteří odpovídali, se všichni shodli na tom, že je to sračka, ale ta skřetí písnička je pěkná. Někdo poznamenal, že slova jsou jako napsaná Tolkienem a docela by se hodila do knihy samotné - a já s tím souhlasím. Jinak ale varuji, nedívejte se na to (a ani na film „Hobbit“ dělaný stejně).
       Byl jsem na Heritage day a jak jsem viděl tee-pee s rudochy (čímž nemyslím komunisty), hned jsem si vzpomněl na tvou berušku a už jsem fotil. Omlouvám se za kvalitu, nemám tu foťák a tak jsem si na cestu do Rockies koupil takovou tu papírovou krabičku na jedno použití. Silně mi to připomnělo papírový slepovací aparát Dirkon, který kdysi dávno vyšel v ABC (když to byl ještě dobrý časopis).
       Teď něco o politice. Z domova moc zpráv nemám, což je možná dobře, neboť to znamená, že tam jde život normálně. Jen tahanice o oslavu 28. 10. trochu vzrušily poklidnou hladinu. Dost se mi líbil ten pán, co si zamluvil Václavák na fůru let dopředu, má smysl pro humor.
       V Kanadě bylo politické zemětřesení. Posledních osm let byli u moci PC - Progresivní Conzervativce (moc toho o kanadské politice nevím, ale vypadají trochu jako obdoba Klausovců). V listopadu byly volby a vládní strana se obávala, že v novém parlamentu nebude mít většinu. Obávala se právem, získala pouze dvě poslanecká křesla a ztratila tak nejen moc, ale i statut federální politické strany. Zato hodně získali Quebeck block (francouzští nacionalisti, obdoba Slovenské národní strany) a Reform party (takoví umírnění Sládkovci). Byli tu také komunisti, ale nikam se nedostali. V mém obvodu dostali z asi 5000 odevzdaných hlasů asi 30. Hlavní slovo teď mají Liberálové (= soc. dem.).
       To bude tak asi vše. Mějte se tam pěkně, užívejte si zimy (tady je teď -25oC, vůbec se mi nechtělo do školy = 17 minut pěšky) a Vánoc.
       
       Happy Landing
pH
       

Ad TROSKY

       
       ...Nedá mi to, abych nepřipojil pár řádek k recenzi našeho fanzinu. V prvním okamžiku jsem měl radost, že někdo recenzi napsal. Po přečtení ta radost vyprchala. Nevím, kdo se skrývá pod šifrou -JVr-, ale napadá mě jeden citát K. Čapka o kriticích. Myslím, že autor recenze si neuvědomuje rozdíl mezi časopisem či fanzinem pro širokou veřejnost na jedné straně a fanzinem, který vydávají dva lidé pro pár kamarádů. Já bych byl také raději, kdybych mohl každé číslo udělat z původních příspěvků, ale tolik jich prostě nemám. Kromě toho, u nás vychází tolik novin a časopisů, že nikdo nemůže sledovat vše. Proto považuji za užitečné, když články vztahující se k SF z jiných tiskovin přetiskneme do našeho fanzinu. Nehledě na to, že noviny se obvykle zahodí, časopisy v lepším případě někam založí a příslušná informace pak paradoxně zůstává nejdostupnější ve fanzinu.
       ...Pokud jde o ediční plány či informace o vydaných knihách, to jsou věci, které mají zvláště pro ty, kteří nebydlí v Praze, zvláštní význam. Já sám jezdím do Prahy dost často a tak mohu porovnat možnosti, které poskytuje FAN Centrum nebo prodejna U jednorožce s možnostmi, které má člověk i v tak poměrně velkém městě jako je Mladá Boleslav. K nám se spousta knih vůbec nedostane. A tak informace o edičních plánech a o vydaných knihách mohou sloužit jako podklad pro shánění (třeba přes známé) nebo objednávání knížek.
Zdeněk Töpfer
       

Ad SF muzeum

       ...Když už do Prahy píšu, rád bych Vás při této příležitosti vyzval k uveřejnění většího článku o Všem SF muzeu. Tu a tam se setkávám s narážkami na toto téma, ale nevzpomínám si, že bych někde o muzeu četl nějaké obsáhlejší pojednání. Existuje už? Nebo jsou to zatím jen plány ve stádiu realizace? Myslím, že by to zajímalo nejenom mě.
       Vyřiďte, prosím, rovněž můj dík paní Ludmile Freiové za „Jazyk naší fantastiky“. Je zajímavé, jak člověk zjišťuje, že vlastně neumí česky... Dokonce jsem si koupil 8 dílů „Slovníku spisovného jazyka českého“. Neuvěřitelně zajímavé čtení!
S.B.
       
Pozn. kustoda SF muzea: SF muzeum fungovalo několik let na minulé adrese IK. Po změně vlastnických vztahů v budově, kde muzeum sídlilo jsem začal budovat nové, což trvalo do února tohoto roku. Výsledek je poněkud menší než dříve a proto dnes hovoříme spíše jen o SF archívu. Časem se pokusíme o pravidelné návštěvní hodiny (Po od 17oo), dnes je třeba návštěvy ohlásit předem na adrese či čísle IK.
Zdeněk Rampas, MCL
       

Parcon na videu

       Jelikož jsem vždycky byl jen divoký fan, nikdy nikde neorganizován, neměl jsem, nemám a asi už ani mít nebudu nějaké osobní kontakty. Klípky si ovšem vždycky rád přečtu. Byl jsem jen na třech Parconech, ale stejně by mě zajímalo, jestli jsou někde k dispozici videozáznamy, které tam byly pořizovány.
       Člověk se spoléhá na svoji paměť a nepočítá se sklerózou, což je chyba. Dnes si už těžko vzpomenu i jen na roky, kdy jsem byl v Pardubicích, netož na všechno, co se tam dělo. Není nad zápisy - musím vzdát čest a slávu Interkomu (a jeho přispěvatelům, kteří všechno, zaplaťpánbu subjektivně, zaznamenávají).
       Zajména mě zajímají Parcony let 1983 a 1985, o nichž nemám vůbec nic. Existují nějaké „paměti"? Dalo by se to ofotit? Eventuálně nechat pořídit kopie videozáznamů? V pětaosmdesátém tam někdo pobíhal a natáčel, ani nevím, jestli taky v roce 1983. Ta hlava, zrádkyně, si ne a ne vzpomenout. Všechno by bylo, pochopitelně, za úplatu. Po domluvě bych třeba i přijel do Prahy, čas od času tam stejně podnikám VPPA (Velkou pouť po antikvariátech).
       Radši už skončím. Pokud se Vám bude chtít odpovědět, budu nesmírně potěšen, možná odpověď neznáte, ani Vaše okolí, pak by se dalo snad vyhlásit minipátrání v IK. Dle úvahy redakce a možností organizování následného zájmu, protože každého pak bude zajímat zřejmě jiný letopočet, a vůbec si všichni budou moc vymejšlet.
       Na IK se těší
Stanislav Babíček
Masákova Lhota 22, 384 72 Zdíkov
       
Pozn. redakce: Nahrávky z conů shání pro Parcon '94 Pavel Mikuláštík. Pokud já vím, nějaké záznamy dělali lidé z AFSF a tuším i olomouckého SF klubu.
       

IK po přestávce

       ...Rád bych si objednal na tento rok Interkom. Dříve jsem byl jeho stálým odběratelem, požději jste se mi nějak odmlčeli a já nabyl dojmu, že asi přestal vycházet, tak jako mnoho ostatních tiskovin. A ejhle, loni v prosinci jsem objevil dvojčíslo 11-12/93 v prodejně Černé planety v Brně. Obsah se mi zamlouvá, snad ještě více než předtím.
Milan Krejčí
       
Pozn. red.: Nikoli, IK se neodmlčel, asi jste zapoměl poslat obálky, pokud se vám tak zamlouvá, můžeme vám poslat chybějící čísla lonského roku.
       
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK