Všechna práva © Interkom 1984 - 2000

Louis Wu byl dobrodruh. Žil dlouho a na oslavě svých dvoustých narozenin se začínal nudit. Proto ho zaujala nabídka loutkaře (jedna z mimozemských ras), aby se s ním vydal na kosmický průzkumný let. Cílem měl být průzkum podivného obrovského objektu, který loutkaři objevili. Protože nechtěli sami příliš riskovat, zorganizovali výpravu se smíšenou posádkou. Kromě jednoho loutkaře v ní byli ještě kzin a dva lidé. Expedice na tajemném objektu ztroskotala. Ukázalo se, že to je vlastně obrovská kolonizační loď. Pravděpodobně byla kdysi postavena, aby umožnila svým tvůrcům uniknout před explozí galaktického jádra. Skládala se ze slunce, soustavy clon generujících střídání dne a noci a rotujícího prstence, na jehož vnitřní straně se dalo žít. Trosečníci postupně objevují velikost toho technického zázraku a zdegenerované a zdivočelé potomky dávných osadníků. Přitom usilovně pátrají po možnosti, jak prstenec opustit a vrátit se domů.

       Prstenec (Ringworld) je jednou z nejlepších SF knih, které znám. Je plný výborných technických nápadů, které nejsou samoúčelné a hrají svou roli v ději. Patří do celého cyklu o lidech a mimozemšťanech, jehož části jsou propojeny nejen jednotlivými jednajícícmi postavami, ale především nápaditým prostředím. A tady je kámen úrazu. Přestože by se překladu dalo vytknout několik drobných neobratností a podivné skloňování číslovky tři, tak dobrá kniha by to ještě unesla. Poněkud horší je fakt, že překladatel zřejmě neznal ostatní knihy cyklu a možná ani neměl potuchy o jejich existenci. Tak se stalo, že odkazy na dávno vyhynulou rasu otrokářů, kteří ovládali jiné rasy telepaticky a zamořili vesmír nejrůznějšími artefakty, jdou naprosto mimo. Jejich vynálezy, které lidé objevili a které pro lidstvo byly obrovským trumfem při prvních kontaktech s jinými kulturami, se tedy v této verzi připisují jedinému vynálezci jménem Slaver. Tato chyba při případném překladu jiné části cyklu nevyhnutelně vyplave na povrch. (Zvlášť až v jednom z návazných dílů jeden z otrokářů obživne!) Stejně tak, až si tady v Čechách zlomíte nohu, nežádejte prosvícení paprsky X (viz str. 130), normální rentgen postačí.

       Přesto knihu doporučuji, protože je tak dobrá, že by bylo hříchem si ji nepřečíst.

       Hodnocení: 4 (z pěti maximálně možných): * * * *

       Vydal: Baronet, Praha 2000, 350 stran, překlad: Vladimír Lackovič.

       P.S. Tentokrát jsem se těšil, že si kniha odnese plný počet bodů, ale překlad jí to zkazil. A přitom stačilo tak málo...

       

Slávku, jsi příliš tolerantní, mně se uvedené nedostatky zdají dostatečné k tomu, abych podobně jako větší část Simmonse „přeloženou“ panem Reitmayerem, či Gibsona z rukou výtečníků z Návratu oželel i četbu Ringworldu. Koniáše na ně.