Všechna práva © Interkom 1984 - 2001

Normální situace, kdy v létě ve městě chcípne pes, se v Brně nemůže nikdy stát skutečností. PeS+ ani zdaleka nechcípnul, ale naopak, ač pokousán koněm (za pachatele byl obětí označen obzvláště nezkrotný exemplář sorty pony), pln energie pustil se do přípravy akce pro scifisty neuvyklé pobytu ve volné krajině nebývale náročné: První horská expedice do extrémních podmínek, spojená se značnou fyzickou i psychickou zátěží, jinak přechod Pálavy bez použití kyslíku v jediném dni.

       Známý vúdú šaman Marvin byl včas požádán o zprostředkování kouzla proti dešti (zabírá v intervalu pět minut až pět dní), ale jak sám zdůraznil, když posledně zaříkával mraky, byly z toho záplavy... Tento efekt se zcela zákonitě uplatnil i v kýženém dni, a proto v sobotu ráno bylo nebe bezútěšně šedivé a těžké kapky kyselého deště se snášely na hlavy ranních chodců. Pohříchu mezi nimi scházela většina účastníků plánované akce, kteří včas varováni prostředky mobilní komunikace se zachumlali zpátky do vyhřátých postelí. Těch několik jedinců, nevlastnících komunikátory, údajně překonalo samo sebe a v nelidsky časné době (odjezd vlaku plánován již na 7:50) se dostavilo na místo srazu. Jejich tvrzení o této skutečnosti však dosud nebylo právoplatně ověřeno a důkazně podpořeno.

       Bleskově byl zorganizován náhradní program pod názvem Keltcon a tak úderem 15. hodiny se skupina nadšenců sešla na místě M (vlastně MM - Moravské muzeum). Po menších nedostatcích v navigaci opozdilců byl proveden čelní útok na budovu Ditrichštejnského paláce, přepadena pokladna, zakoupeny vstupenky na výstavu Keltové na Moravě a posléze vybojován přístup do zázračného zařízení dopravujícího vítěznou hordu vstříc nečekaným zážitkům směrem vzhůru. Tento futuristický jev v instituci zabývající se minulostí nás bezprostředně nadchl natolik, že byl posléze užit i k ústupu z dobytých pozic. Ale o tom až na příslušném místě.

       Personál vyděšený aktivitou v těchto prostorách nevídanou pohotově spustil palbu z nejtěžších zbraní: uvedl do chodu videoprojektor a ohromil nás tak záplavou informací o keltských špercích, takže naše obrana naprosto selhala a byli jsme vtaženi do víru vzdělávací smrště. Barvitým líčením použití a výroby ozdob ženských i mužných těl zdeptáni, odhodlali jsme se k postupu do dalších výstavních prostor. Zájem přítomných přitáhla zejména rekonstrukce keltského hrobu, zvláště jedna součást hrobní výbavy umístěná ve středu kostry vzbudila vzrušenou diskusi, inspirovanou Pratchettovým dílem „Stráže, stráže!“ a zakončenou rezolutním prohlášením Pet: „Nevím sice, co to je, ale to, co myslíte vy, to není.“ Protože již předtím oznámila, že má mozek, choutky a deštník, vzbudilo toto její prohlášení obzvláště pikantní představy a komentáře. Inkriminovaný předmět se posléze ukázal býti kováním ze štítu.

       Následující část expozice uspokojila dětskou hravost některých účastníků conu, kteří nezaváhali ani pár vteřin a po hlavě se vrhli do zkoušení opravdových keltských nástrojů, ať už pracovních nebo hudebních. Pouze možnosti obléci si pravé keltské oděvy nikdo nevyužil, protože k dispozici bylo jen zcela nestylové novodobé zrcadlo. Rovněž funkční keltská sekyra nenašla mezi námi uživatele - patrně největší překážkou zde byla skutečnost, že byla odcizena již před naším příchodem. Koncert keltského dua Pet-Zdena byl sice oceněn cizojazyčnými výkřiky uznání (Schrecklich!), ve vlastních řadách byl však přijat chladně. Zklamané umělkyně proto celou společnost přesvědčily, že mince s nápisem Dětské muzeum opravdu není keltským artefaktem a že je čas opustit pohostinné prostory muzea a přesunout se tam, kde je tato pohostinnost pojata poněkud hmotnějším způsobem. Jak již bylo předesláno, k ústupu byl opět využit zázračný stroj, který zejména při zastavování vyvolával libé pocity, že vám žaludek projde ušima.

       V přízemí jsme se ještě pokochali skutečností, že zde propagované potraviny z řas opravdu nemusíme konzumovat a odebrali se občerstvit i těla, když duch byl již občerstven dostatečně. Posezení pod slunečníky bylo v dešti velmi výhodné, i když někteří účastníci měli ztížené podmínky. Pád vzad ze schodu i se židlí nebyl totiž posouzen jako vhodný prvek pro zpestření programu, i když ostatní účastníky by tato událost jistě pobavila.

       Závěr conu byl již tradiční - G+1 a došlo i na ten mozek, tedy Dej sem mozek! a nezbytnou partii šipek. Pouze proklamované choutky nebyly až do rozchodu účastníků nijak uspokojeny - možná příště.