Malíř a ilustrátor Zdeněk Burian

11. února uplynulo 101 let od narození a 1. července uplyne rovné čtvrtstoletí od úmrtí vpravdě geniální osobnosti, na kterou bychom zejména my, fanoušci žánru fantastiky, rozhodně neměli zapomínat.

Řeč je o jednom z nejpilnějších českých malířů minulého století Zdeňku Burianovi, vynikajícím ilustrátorovi a zakladateli žánru vědecké rekonstrukce pravěké flóry a fauny. Díky tomuto mimořádnému umělci si dnes každý z nás umí plasticky představit, jak vypadala silurská a devonská moře, rozkládající se na dnešním území naší republiky, karbonské močály, druhohorní veleještěři, vymřelí třetihorní ptáci a savci i naši přímí předkové. Názorné pomůcky z našich kabinetů na toto téma, které se dědí z generace na generaci, Zdeněk Burian buď přímo namaloval, nebo velmi ochotně svolil, aby byly k těmto účelům použity rekonstrukce jeho ilustrací, zejména knih významného paleontologa profesora Augusty. S ním spolupracoval od roku 1935 a jejich první společnou knihou byl Zavátý život z roku 1941, o rok později Divy prasvěta.

Do 26. března máte možnost navštívit v brněnském Paláci šlechtičen výstavu „Zdeněk Burian – mistr palety neznámých světů“, která je jednou z poct umělci ke stému výročí jeho narození. (Další byla např. loňská výstava v Jízdárně Pražského hradu.)

Protože většina vystavených exponátů pochází z depozitářů Moravského muzea v Brně, je věnována právě malířovým vědeckým rekonstrukcím. Celá je tak rozčleněna podle geologických etap vývoje Země a její poslední sál se týká nedávno zaniklých nebo stále žijících přírodních národů – i Indiánů, afrických a polynéských domorodců, australských aborigenů, v tundře žijících kmenů atd., které Zdeněk Burian rovněž maloval.

Ovšem my jako fanové malíři Burianovi vděčíme za mnohem více. Např. za to, že díky jeho spolupráci s profesorem Josefem Augustou a režisérem Karlem Zemanem vznikl vynikající film Cesta do pravěku, který dle názorů mnohých nepřekonal ani Jurský park. Ostatně kdo ví, jestli Steven Spielberg kdysi dávno někde nezahlédl ukázky z něj, aniž by tušil, o co se jedná. Některé scény s pravěkými zvířaty z tohoto díla, především pak ty, v nichž se objevují nesmírně realisticky ztvárnění dinosauři, jsou dodnes součástí paleontologických expozic v nejednom světovém muzeu nebo jsou na mnohých školách, americké nevyjímaje, promítány jako výukové programy v hodinách přírodopisu.

Dále mu musíme děkovat za ilustrace všech významných dobrodružných knih, které od dob první republiky u nás vyšly. Už naši dědečkové a pradědečkové si představovali Mauglího, Robinsona Crusoea, Londonovy zlatokopy a lovce, Štorchovy pravěké lidi, Ransomovy a Foglarovy dětské hrdiny i Vinetoua a Old Shatterhanda přesně podle jeho kreseb, kvašů a olejů. Do své smrti stihl knižních a časopiseckých ilustrací i knižních obálek a obálek časopisů vytvořit přes 15 000.

Právě milovníkům Londona, Maye, Foglara a vůbec romantiky v tomto stylu je letos věnována další výstava „Zdeněk Burian a jeho svět – stezkou odvahy a dobrodružství“, která probíhá v Muzeu Zdeňka Buriana ve Štramberku do 4. června.

DZ