![]() |
Zpravodaj ČS fandomu![]() ![]() ![]() ![]() |
3-4/2006 (227) |
Všechna práva © Interkom 1984 - 2006
Chvilku hrozilo, že vás o toto Dogma ošidíme, protože Filip chřadl a chřadl a ..., nakonec ale neuchřadl, a díky uzávěrce posunuté překotným nástupem jara a nutností věnovat se zahrádkám stihl na poslední chvíli zaslat svůj textík.
Před pár dny vyšla na DVD pohádka Anděl páně. Zvláštní je, že v záhlaví plakátu stálo jméno režiséra Jiřího Stracha, ale po Lucce Konášové ani stopy. Přitom já osobně jsem se na film těšil právě kvůli scenáristce, jejíž Vůně vanilky byla velmi příjemná, a Dobrá čtvrť ještě lepší. (Ano, to je ten seriál, kde na hodné zbydou jen drobky z hostiny těch zlých.) Dogma čísla nechť je upozornění distributorům, že je na čase vzít v potaz i zásluhy jiných osob, než jsou herci a režisér.
ANDĚL PÁNĚ – ne zcela vyrovnaná, ale přesto velmi vtipná pohádka, v níž je Nebe podobně zábavné jako kdysi Peklo v S čerty nejsou žerty.
NEPRŮSTŘELNÝ MNICH – snímek odpovídající své strašné pověsti. Kromě toho, že je hloupý, vzbudilo ve mně mnichovo chování chuť zorganizovat demonstraci za podporu Číny při okupaci Tibetu. Bez nadsázky: mnich hlavního hrdinu doslova pronásleduje, kecá mu do života a nakonec mu vleze do bytu, do postele a v klidu usne.
POSLEDNÍ VÝSADEK – velmi zábavná válečná historka o tom, co se stane, když o nacistickém pokladu ví jen pár lidí… – a nedrží hubu. Opravdu, opravdu příjemné.
WOLF CREEK – do poloviny nezábavné inscenování příběhu, od poloviny výsostně příjemná, surová a naturalistická hororová podívaná de facto bez dobrého konce.
Filip Gotfrid