Zpravodaj ČS fandomu |
5/2006 (228) |
Všechna práva © Interkom 1984 - 2006
Před časem zde byl článek podobného smyslu od Honzy Kovanice. Co se redakcí časopisů dotýče, situace mi není přesně známá, ale co jsem slyšela, přinejmenším Třetí pól je povídkami vcelku bohatě předzásoben. Ovšem výzva stále trvá, dokonce mírně nabírá na aktuálnosti, pokud jde o povídky pro Český rozhlas, konkrétně digitální stanici Leonardo a její pořad Nula jednička – magazín o lidech, technice a technologiích, který se vysílá každé pondělí v podvečer.
Prvotní záplava autorů a jejich děl se postupem času ztenčila v takřka vysychající pramínek několika skalních. Důvody pro to mohou být různé, těmi hlavními však asi budou tyto:
1. zneuznaní grafomani se smrtelně urazili
2. pro zavedené spisovatele není lukrativní psát krátké povídky pro rozhlas (honoráře opravdu nijak královské nejsou)
3. autoři mladí a začínající si netroufají, případně je odradilo to, že první práce, kterou poslali, byla odmítnuta, takže jsou přesvědčení o tom, že nemá smysl zkoušet to dál.
S bodem č. 1 (NAŠTĚSTÍ!) nic nenaděláme, s bodem č. 2 nejspíš taktéž (bohužel), takže zbývá jen přesvědčit začínající autory, aby vytrvali.
Zde si dovolím apelovat na administrátory literárních soutěží, aby se pokusili v této věci oslovit své „černé koně“. Kdo jiný než právě oni by mohl být schopen vytipovat nadějné začátečníky, jejichž práce by současné české fantastice neudělaly na veřejnosti ostudu.
Je však třeba uvědomit si jistá specifika psaní pro rozhlas:
Povídka musí být krátká!!! Ideální rozsah je cca 5 normostran. Cokoli delšího se do vysílání nevejde, případně musí být rozděleno na části, což redaktoři dělají pouze výjimečně a posluchači to většinou také příliš nevítají.
Dále – naprostá většina i dost náročných a intelektuálských posluchačů není fanoušky SF&F&H, někteří o nich nevědí nic či skoro nic, zbytek má pouze jistou vcelku mlhavou povědomost. Narážky a variace na nám notoricky známá díla žánru fantastiky nebo dokonce na fenomény jako ST, SG, SW, světy RPG apod. tedy takový posluchač určitě neocení, spíš ho budou nudit či odrazovat a – vzhledem k množství lidí věku staršího a pokročilého mezi posluchači – drsárny v kulhánkovském stylu pak mohou dokonce vyděsit a totálně zhnusit. Můžeme si o tom myslet, co chceme, ale v rozhlase holt vítají, ba přímo očekávají, pouze povídky tak zhruba na způsob toho, co je oceňováno v soutěži „O stříbřitělesklý halmochron“.
Takže, začínající autoři, přestaňte brečet, že nemáte šanci svá díla zveřejňovat, a začněte něco dělat.
A vy, administrátoři soutěží a redaktoři sborníků a fanzinů, zkuste nějaké ty slibné koně z vašich stájí do psaní pro rozhlas dokopat.
Darth Zira
P.S.: Případné příspěvky posílejte přímo redaktorovi Nula jedničky na mail marek.kucharik@rozhlas.cz.