Terry Pratchett: Klobouk s oblohou

Zeměplošská série už překročila třicítku dílů a dvacítku let. Stala se fenoménem s nepřebernou plejádou postav a postaviček, zavazadel, strašáků, myší a skvělých nápadů. Tonička Bolavá je dnes už jednou z nich. Seznámili jsme se s ní v díle Svobodnej národ. Děvče od rány, prosté, ale ne jednoduché. Hrdin(k)a se vším všudy. Její nový příběh si v ničem nezadá s tím, co už prožila.

Moc vody mezi tím v Ankhu neuběhlo (haha), a Tonička nám maličko zestárla a rozhodla se stát čarodějkou. Krom ní se znovu setkáme s úžasnými Nac Mac Fígly, schizosomní čarodějkou slečnou Rovnovodovážnou, paní Klíšťovou a spoustou jiných figurek. Do této dobré společnosti Tonička skvěle pasuje se svou pádnou litinovou pánví a otevřenou hlavou i srdcem.

Jak také od autora čekáme, kromě veselých hlášek budeme svědky závažných situací. To, co je na T. Pratchettovi obdivuhodné, to je právě lidskost, s jakou dokáže popisovat všechny aspekty chování a života lidí. Taky jste už někdy potkali někoho, kdo jen proto, že vypadá, dejme tomu, jako čarodějka, dokáže přesvědčit spoustu ostatních o tom, že je velmi dobrá čarodějka? A to, až sama podlehne dojmu, že jí je doopravdy? A pochopit tento svůj omyl dokáže jen takřka za cenu vlastního kejháku? Tak to bude ten nejmenší zádrhel, který bude muset Tonička rozšmodrchat. Skutečně, to, co dělá čarodějku čarodějkou, sice může být klobouk, ale vidět ho být vůbec nemusí. Takové už jsou zkrátka dary Bábi Zlopočasné. Už jste někdy potkali bytosti, které mají takový strach ze světa okolo, že jedinou cestu, jak se s tím vyrovnat, vidí v tom, že ten svět chtějí zničit? I takové Tonička potká. A krom toho jednoho užvaněného čaroděje, pár zakřiknutých děvčat, která vlastně umí víc, než si myslí, samosebou Bábi Zlopočasnou, v magii podnikajícího trpaslíka, dalšího nedostudovaného čaroděje a ovce. A Nac Mac Fígly.

Je to dobrá kniha. Výborně napsaná. To ale čekáme. Vtipná. To také čekáme. Má svou hloubku. Perfektní. Je třeba však přiznat, že v kontextu takové Noční hlídky nebo Posledního hrdiny je to kniha průměrná a nijak zvlášť nevybočující. Na druhou stranu, kéž by alespoň polovina vyšlých knih v žánru byla tak dobrá jako průměrný příběh od Terryho Pratchetta.

(7/10)

Jan Havliš

Přetištěno z FantasyPlanet