Logo Zpravodaj ČS fandomu
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Index
6/2006
(229)


Adam Wiśniewski-Snerg:
Robot

Podivná. To je jedna ze základních charakteristik této knihy. Temná atmosféra, nevysvětlitelné a nevysvětlené jevy, zvláštní lidé (až by se chtělo říct úchylní), hektičnost událostí střídaná s dlouhými pasážemi filozofujících dialogů a vnitřních monologů. Nic pro příznivce rovné akce a přímočarého děje.

Nemilosrdná. Autor si o lidech nemyslel nikdy nic pěkného. Ukazuje je takové, jací jsou. A jakými se sami vidět nechtějí.

Obtížná. Rozsahem nevelká, ale zato náročná na pozornost a mysl. Nedílnou součástí fabulace je přímá aplikace ne zrovna elementární fyziky. Přesto se nejedná o žádnou hard sci-fi.

Vše je dáno, jak jinak, dobou a autorem. Doba, v níž román vznikl, nebyla lehká a sám její autor byl člověk, o němž kolovalo, že se celý život zmítal pochybnostmi o sobě i o světě. Snad většina hodnotné literatury z té doby (sedmdesátá léta) a toho prostředí (sovětský blok) byla systolická. Ne, symptomatická. Intelektuální. Četli jste něco od Lema? Nebo Zajdela? Přidejte špetku misantropie, dávku skepticismu a půl lžičky agnosticismu.

Ani v jednu chvíli nebudete vědět, na čem jste. Neví to ani hlavní hrdina. Možná to věděl autor. Setkáváte se se zdánlivě normálními věcmi a lidmi, setkáváte se však i s věcmi mimo běžné chápání. Tyto jsou však součástí vašeho světa a vy se s nimi musíte vyrovnat. Lidé, kteří vypadají z počátku normálně, se změní v zločince nebo diktátory. Nekomunikativní podivíni pak v jediné příčetné osoby ve vaší blízkosti. Vy sami si nejste jisti, kdo vlastně jste. Robot? Člověk? Jak byste se cítili potkat svého dvojníka a netušit, je-li robotem on či vy? Jak byste se cítili, když v okamžiku rozkrytí všech těch podivností si vy sami vstoupíte do cesty?

Kniha rozhodně stojí za přečtení, pokud vás trápí otázky identity, vztahu mezi realitou a fabulací, vztahů mezi laboratorními hlodavci a jejich pozorovateli. Není jisté, kdo je kdy tou myší a kdo tím šíleným vědcem. Připravte se na hutný text, místy až dokumentaristický jazyk a notnou dávku deprese a skepse. Je to kniha, kterou buď nikdy nedočtete, nebo vám bude ještě hodně dlouho strašit v mysli.

(8/10)

Regis


Předchozí článek Další článek Obsah čísla Index