 |
Parcon |
|
|
Všechna práva ® Interkom 1984-2010
Parcon 1982-2009 v datech a nesouvislém povídání
Parcon (československý národní con) v datech
| Název | Město,
Datum | SF klub,
Organizátor | Mlok | CKČ | Ludvík | Poprvé, Naposled, Super |
| Pardubické setkání 82 | Pardubice
23-25. 4. 1982 | Salamandr,
Pavel Poláček | | Ladislav Kubic, Jiří Čihař, Petr Hanuš, Jiří Matys | | |
| Parcon 83 | Pardubice
22-24. 4. 1983 | Salamandr,
Pavel Poláček | Vojtěch Kantor | Ivan Kmínek, Jan Hlavička,
Vl. Kokrda | | Poprvé pod jménem Parcon, a poprvé udělen Mlok |
| Parcon 84 | Pardubice
6-8. 4. 1984 | Salamandr,
Pavel Poláček | Ivo Železný | Ivan Kmínek, Josef Pecinovský, Vl. Veverka | | |
| Parcon 85 | Pardubice
19-21. 4. 1985 | Salamandr,
Pavel Poláček | Teodor Rotrekl | František Novotný,
Vl. Veverka, Jan Hlavička | Zdeněk Volný | Poprvé udělen Ludvík |
| Parcon 86 | Pardubice
18-20. 4. 1986 | Salamandr,
Pavel Blecha | Josef Nesvadba | Josef Pecinovský, Fr. Novotný, Vl. Veverka | Ondřej Neff | Naposledy v Pardubicích |
| Parcon 87 | Praha
13. 6. 1987 | BC + Villoidus, Zdeněk Rampas | Ondřej Neff | Josef Pecinovský, Eva Hauserová, Milan Verner | Zdeněk Rampas | Poprvé dekorován ParcoránClub |
Parcon 88
SF con | Ostrava
15-17. 7. 1988 | KLF,
Vl. Kostiha | Karel Saudek | Eva Hauserová, P. Heteša/K. Veverka, Václav Kajdoš | vydavateľstvo Smena | CKČ pořádaná jen fandomem bez pomoci Domu kult. |
| Parcon 89 | Olomouc
29. 6.-2. 7. 1989 | Futurum,
Pavel Konečný | Vlastimír Talaš | Jan Hlavička,
Fr. Novotný,
P. Heteša/ K. Veverka | Pavel Nosek | Kočas s barevnou obálkou K. Saudka |
| Parcon 90 | Bratislava
7-9. 9. 1990 | SFera + IQ2001,
Vlado Srpoň | předán muzeu Karla Čapka | Vilma Kadlečková, Karel Veverka, David Hanousek | Jindřich Smékal | První Porevoluční Parcon |
| Parcon 91 | Košice 9-11. 8. 1991 | 451°F,
Martin „Šimon“ Schuster | Zdeněk Rampas | František Novotný,
Jan Poláček,
St. Švachouček | Tom a Radka Jirkovští | |
| Parcon 92 | Ostrava
4-6. 9. 1992 | KLF,
Aleš Koval | Václav Kajdoš,
in memoriam | Vilma Kadlečková,
Jan Poláček, Jaroslav Petr | klub Hexaedr | |
| Parcon 93 | Šumperk
25-27. 6. 1993 | Makropulos,
Petr Konupčík | Ludmila Freiová | Vilma Kadlečková,
Jar. Mostecký, Milan Verner | Martin „Šimon“ Schuster | Udělen první Koniáš (AG Kult, později And Clasic) |
| Parcon 94 | Banská Bystrica
1-3. 7. 1994 | KPVPVF,
Miro Párička | Jindřich Smékal | Jan Jam“ Oščádal,
Jiří Kulhánek,
Martin Koutný | Jan Jam“ Oščádal | |
Parcon 95
Bohemiacon | Ústí nad Labem
1-3. 9. 1995 | Nazca,
Mirek Sábo | Jan Kantůrek | Pavel Obluk, Rigor Mortis, Michal Špaček | František Moravec | |
Parcon 96
Bohemiacon | Ústí nad Labem
29. 8.- 1. 9. 1996 | Nazca,
Mirek Sábo | Petr Konupčík | Jan Poláček, Štěpán Kopřiva, Jaroslav Mostecký | Ivan Adamovič | Křest Encyklopedie SF literatury |
| Parcon 97 | Spišská Nová Ves
4-6. 7. 1997 | Alien 5+ 451°F,
Mio Butora | Egon Čierny | Pavel Houser, Jar. Mostecký, Jiří Pavlovský | Peter Pavelko | Poprvé vychází místo Kočasu Mlok 1997 |
| Parcon 98 | Chotěboř
3-6. 7. 1998 | Avalon,
Václav Pravda | Magazin Fantasy & Science Fiction | Jana Rečková, Pavel Obluk, Petr Valášek | Pavel Mikuláštík | |
| Parcon 99 | Kopřivnice
2-4. 7. 1999 | Radegast,
Roman Kresta | Fantázia | Vladimír Šlechta, Ondřej Nečas, Edita Dufková | Mirek Dvořák | |
| Parcon 2000 | Šumperk
23-25. 6. 2000 | Makropulos, DDM, Petr Konupčík | Pavel Poláček | Martin Koutný, Jana Rečková, Pavel Obluk | Vašek Pravda | |
| Parcon 2001 | Praha
5-8. 7. 2001 | Krakatit, Terminus, Společenstvo JRRT | Michael Bronec | Petr Heteša, Jana Rečková, Lucie Lukačovičová a Adam Šnobl | Petr „Pagi“ Holan | Velkolepé divadelní představení, tajfun Ivana, rožnění vepříků a vydání Diamantového věku |
| Eurocon / Parcon 2002 | Chotěboř
3-7. 7. 2002 | Avalon | Josef „Pepino“ Vašát | Karolína Francová, Petr Heteša, St. Švachouček | Kočovná divadelní společnost Richarda Klíčníka | Poprvé Eurocon v ČR, opět velkolepé divadelní představení, spousta zahraničních hostů. |
| Parcon 2003 | Chotěboř
2-6. 7. 2003 | Avalon | Pavel „Skrblík“ Krajíček | Alexandra Pavelková, Anna Šochová, Jan Kovanic, Robert kostner | Organizátoři Istroconu 2002 Heňa Galgóciová a Ivan Aľakša | Poslední návštěva Kira Bulyčova. |
| Parcon 2004 | Brandýs nad Labem
27-29. 8. 2004 | Klub Terryho Pratchetta, KJV, ČS Fandom | Jiřina Vorlová | Jana Rečková, Anna Šochová, Roman Splítek | Organizátoři Fénixconu, převzal Zdeněk „Tunelář“ Zachodil | |
| Parcon 2005 |
Chotěboř
1.-3. 7. 2005 |
SFK Avalon |
Stanislav Komárek |
Jana Jůzlová, Jiří Mazurek, Jan Kovanic |
__neudělen__ |
poprvé neudělen Ludvík |
| Parcon 2006 |
Neratovice
1-3. 9. 2006 |
SFK Avari |
Petr „Pagi“ Holan |
Miloš Ferko, Edita Duková, Edita Duková, Anna Šochová |
Milan Zachodil alias Nalim Lidochaz |
|
| Parcon 2007 |
Nitra
22-24.6. 2007 |
Občianske združenie Fantázia |
Ondrej Herec |
Zuska Minichová, Lucie Lukačovičová, Anna Šochová, Tomáš Petrásek |
Tomáš Němec (Pevnost) |
|
| Parcon 2008 |
Plzeň
22-24. 8.2008 |
ČS Fandom |
Františka Vrbenská |
Vladimír Němec, Milan Březina, Martin Kouný, Jan Kotouč |
kolektiv LEGIE – databáze knih Fantasy a Sci-Fi (www.legie.info) |
První Parcon pořádaný ČS Fandomem, velkolepé setkání autorů New Weird (možná celosvětově první) |
| Parcon 2009 |
Plzeň
21-23. 8. 2009 |
ČS Fandom |
Jiří Pilch |
Petr Plaček, Martin Koutný, Jana Rečková, Jana Rečková |
Hanina Veselá a Darth Zira (Scarlett Rauschgoldová) |
|
| Parcon 2010 |
Cieszyn / Český Těšín
26-29. 8. 2010 |
SFK KLF |
|
|
|
Tricon/Parcon |
Parcon si už dnes neumíme představit bez udílení nejvyšších fanouškovských ocenění Ludvíka, Mloka a Ceny Karla Čapka (kompletní výsledky shromáždil David Horák na (dnes již neexistující) stránce
http://ikarie.cz/texty/index.html). Dokonce byl podle jejich přítomnosti definován a vydělen z množiny ostatních conů. Kdyby tyto ceny zanikly, nemohli bychom alespoň podle této současně platné definice hovořit o Parconu.
Parcon má ale i výsadní postavení mezi cony pořádanými československým fandomem, je jeho národním conem (to té míry, do jaké čs. fandom tvoří jednotný scifistický československý národ). Je tomu tak nejen proto, že je starší než většina ostatních součástí života našeho fandomu (fanziny, porady klubů, a ostatní cony) a je jen o málo mladší než to, čemu jsme si navykli říkat SF hnutí, ale hlavně proto, že toto hnutí ze značné části pomohl vytvořit a dotvořit do dnešní podoby. Připomenu pár parconských fakt z dob jeho počátků.
Prvotní impuls ke zrodu myšlenky Parconu (jako hlavního čs. conu) přišel zvnějšku, z fanouškovského prostředí mimo kluby spojené s nejstarším SF klubem u nás (Villoidem na MFF UK v Praze). S tím vstoupil do kontaktu pořadatel prvního pardubického setkání Pavel Poláček, až po vyhlášení prvního ročníku soutěže o
Cenu Karla Čapka. Ale to je možná příliš pragocentrický úhel pohledu, spíše bychom mohli věc vykládat tak, že doba nazrála a planetární mlhovina neorganizovaného fandomu začala kondenzovat na více místech takřka současně. V Praze v roce 1979 založením prvního SF klubu, pak založením klubu v Teplicích, Bratislavě atd. a ve snažení Pavla Poláčka v Pardubicích.
Pavel nezůstal jen u vytvoření klubu, ale chtěl pod záminkou literární soutěže na jednom místě a v jeden čas soustředit celou čs. SF komunitu.
To se mu podařilo a dosáhl asi dokonce více, než očekával. Do poroty soutěže získal většinu tehdy publikujících autorů SF. Mnoho z postupů a schémat zavedených Pavlem Poláčkem se stalo tradicí dodržovanou řadu let, např. kolejní časopis Kočas, ve kterém vycházely vítězné práce, dal jméno jedné z nejvytrvalejších fanouškovských publikací. SF klub Villoidus dovezl první číslo svého fanzinu s recenzí nedávno vydané knihy Ondřeje Neffa „Něco je jinak“. Postavení SF se alespoň pro jeji fanoušky měnilo, něco bylo jinak a k lepšímu.
Na vlastní setkání fandomu, úředně vedené jako slavnostní vyhlášení Ceny Karla Čapka, přijelo spolu s autory soutěžních prací i množství fanoušků z Čech, Moravy a Slovenska, kteří se teprve zaobírali myšlenkami na založení SF klubu.
Pardubické setkání 1982 se pro mnohé stalo pobídkou, aby to také zkusili. V březnu následujícího roku (25-27. 3. 1983) se v Teplicích konala první porada SF klubů a od té doby můžeme hovořit o čs. klubovém SF hnutí.
Na dalších poradách se snažení fandomu konkretizovalo do třech bodů: Cílem fandomu je
1. propagace SF (v nejširším smyslu),
2. podpora původní české a slovenské SF,
3. tvorba prostoru pro sociální komunikaci fanoušků.
Na tomto programu nebylo dodnes třeba nic měnit a Parcony byly vždy tak úspěšné, jak se jejich pořadatelům dařilo naplnit výše uvedené tři body.
Popularita Parconu brzy tak vzrostla, že kapacity kolejí přestávaly stačit a bylo nutné jednotlivým klubům přidělovat maximální počty účastníků. To a potřeba setkávat se častěji vedlo ke vzniku řady regionálních conů.
Když Pavel Poláček ukončil studia na VŠCHT, v jejichž prostorách Parcony probíhaly, ukázalo se, že nenašel v nižších ročnících fanouška, který by ho mohl efektivně zastoupit, a pátý fanouškovský svátek v Pardubicích se stal na mnoho let posledním.
Parcon v Pardubicích se za dobu své existence stal konstantou fanouškovského života a nebylo lehké najít za něho náhradu. Proto se
Parcon 1987 konal v Praze jako jednodenní. Nicméně se pražským pořadatelům až na ubytování podařilo zajistit všechny atributy Parconu jako čs. národního conu včetně bohatého programu (Vojtěch Kantor, Miroslav Holub, Ondřej Neff), Kočasu s obálkou Káji Saudka, filmového představení Barbarely atd. Pro účastníky zde bylo v prodeji 400 ks. knihy O. Neffa Všechno je jinak. Díky obětavosti slovenských fanoušků, kterým i jediný den programu stál za cestu, v ničem nezaostal za Pardubicemi.
Pražský Parcon byl historickým mezníkem v tom, že osmělil i ostatní kluby k pořádání akcí těchto rozměrů a Parcon se stal majetkem celého čs. fandomu.
V roce 1988 se pořádání ujal ostravský klub, protože se obával, že by vrchnost mohla pochopit, že slovo Parcon nějak souvisí s Pardubicemi a že by to mohlo ztížit jednání s lokálními patrioty v sekretariátech udělujících povolení, nazvali con navenek SF con. Opovážil jsem se na to téma zažertovat na pódiu za přítomnosti samotného soudruha okresního tajemníka, ale kupodivu mi pak v Ostravě nezakazovali veřejná vystoupení, jak se později stalo ve městech méně osvícených.
V následujícím roce uspořádal v
Olomouci sf klub Futurum, a hlavně organizátor tamních SF plesů a za rok již poslanec FS Pavel Konečný čtyřdenní Parcon. Režim byl již tak nalomený a fanové osměleni, že vítězné práce CKČ se na conu prodávaly ve formě knižního samizdatu.
V roce 1990 se konal první Parcon na Slovensku, pořádal jej Vlado Srpoň a protože v revolučním roce 90 se mnohé rychle měnilo, musel prokázat mnohé dovednosti, aby uskutečnil akci nasmlouvanou o rok dříve. Bratislaváci využili zájmu o porevoluční Československo a přilákali řadu zahraničních hostů, přijel Forrest Ackerman, Norman Spinrad s manželkou, Erik Simon, Oywind Myhre, Roberto Quaglia, Marco Solfanelli a asi i další.
Následoval Velký Šimonův Parcon v Košicích. V tomto roce bylo naposledy možné na jednom conu potkat všechny legendy předrevolučního fandomu (namátkou Iva Železného, Jardu Veise, Jaroslava Olšu, Evu Hauserovou a vůbec kompletní redakci Ikarie...).
Pak se Parcon vrátil na dva roky na Moravu, v roce 1992 podruhé do
Ostravy a pak do
Šumperka, místa konání řady porad SF klubů. Šumperský Parcon proslul jako akce s nejlépe zorganizovaným programem, do kterého byla zapojena značná část města. Součástí programu byl velký panel Quo vadis česká SF, kterého se účastnil Miroslav Holub, Ludmila Freiová, Pavel Weigel, Jaroslav Olša jr., Cyril Simsa, Ivo Železný a Jozef Žarnay. Ze zahraniční se conu účastnil Ian Watson.
Parcon (toho jména patnáctý) se konal
ve Spišské Nové Vsi byl opět propojený s Tatraconem. Čestným hostem byl Kir Bulyčev. Na tomto Parconu se poprvé podařilo prodávat knihu vítězných povídek CKČ.
Následoval Parcon v
Chotěboři, kde navázal na tamní stále populárnější Avalcon. Shodou okolností se con musel obejít bez zahraničních hostů, leč vše vynahradila výborná atmosféra a dostatek domácích programů.
Poslední Parcon s letopočtem začínajícím jedničkou proběhl
v Kopřivnici na počátku prázdnin (2-5. července) bezprostředně následován Tatraconem. Několik hostů z Polska Andrzej Sapkowski, Ewa Białołecka, Tomasz Kołodziejczak.
První Parcon s letopočtem začínajícím dvojkou proběhl
v Šumperku na počátku prázdnin (2-5. července) o týden následován Tatraconem. Con byl v několika ohledech rekordní, cca 130 pořadatelů se staralo cca o 400 hostů. Pořadatelům se podařilo přilákat Josefa Nesvadbu, Jardu Veise, Libora Dvořáka, Romana Lipčíka a další na conech již roky neviděné postavy z dob zlatého věku „SF pravěku“.
Z Polska přijeli Andrzej Sapkowski a Ewa Białołecka.
Parcon 2001 se po několika stěhováních nakonec konal
v Praze v budově ZŠ v Bílé ulici opět na počátku prázdnin (4-8. července). Byl to zatím asi nejdelší Parcon, památný pratchettovským představením díla
Stráže, stráže provedeným kočovnou divadelní společností Richarda Klíčníka. Con byl s cca 600 hosty i jedním z největších.
Ze zahraničí přijeli Andrzej Sapkowski, Ewa Białołecka, Jacek Inglot a několik dalších.
Eurocon / Parcon 2002 Nejen Parcon, ale přímo Eurocon se podařilo týmu kolem SFK Avalon uspořádat v Chotěboři. Dobou trvání (3-7. července) shodný s pražským, jinak však největší: 13 programových linii, okolo 1 300 účastníků (včetně zahraničních), spojení s Gameconem a Avalconem, pratchettovské divadlo
Muži ve zbrani, dvě filmové předpremiéry, VIP party a filková Star Trek Late Night Show. Čestní hosté: George R. R. Martin, Robert Holdstock, Andrzej Sapkowski a Jim Burns. Hosté: Rafal Ziemkiewicz, William King, Myra Çakan, Isobelle Carmody, Philippe Coriat, Klaus N.Frick, Ernst Vlcek, Ondřej Neff a Martina Pilcerová. Kromě nich zde bylo mnoho populárních tuzemských autorů, včetně Josefa Nesvadby. Poprvé byla v rámci CKČ udělena cena Skokan pro nejlepšího debutanta.
Parcon 2003 se uskutečnil 2-6. července 2003 opět v Chotěboři. I když navazoval na úspěchy Euroconu, rozsahem byl skromnější. Kromě Parconu - Avalconu (jubilejního 10.) se zde uskutečnily tři další doprovodné akce - Filmový Festival Fantazie, GameWorld a Literární festival Vysočina. Čestnými hosty byli: Kir Bulyčov, Garry Kilworth, Robin Atkin Downes, Philippe Coriat, William King, Ondřej Neff, Jaroslav Velinský a Františka Vrbenská. Na conu přibyly samostatné programové linie věnované seriálům Xena a Hvězdná brána.
Parcon 2004 proběhl 27-29. 8. v
Brandýse nad Labem. Zahraničním hostem byl Colin Smythe – literární agent Terry Pratchetta, z domácích lze uvést např. herečku Barbaru Kodetovou. Součástí programu bylo mj. pásmo přednášek věnovaných alchymii, filkový muzikál Pán prstenů, koncert skupiny Vibra Eterna a proběhla zde i mimořádná porada Čs. Fandomu ohledně pořadatelství dalšího Parconu. Čs. Fandom také udělil Zvláštní cenu in memoriam Miroslavu Martanovi. Fantasy show se odehrála v zámeckém parku a hlavní večer byl zakončen předpremiérou filmu Hellboy.
Parcon 2005 hostila znovu Chotěboř a to ve dnech 1-3. 7. jako úvod tamního Festivalu fantazie (celkem desetidenního). Hosté conu: Vlad Taupeš, Andrzej Pilipiuk, Philippe Coriat, Josef Fraško, Ondrej Herec a další. Součásti slavnostního zahájení bylo vystoupení Říčanského komorního orchestru s hudbou ze SF filmů a seriálů. Pořady zaměřené na témata: J.Verne, slovanská fantasy, futurologie. Méně obvyklou součástí programu bylo i několik divadelních představení a hudební festival. Premiéru zde mělo udělení národních žánrových cen Aéronautilus.
Z původně plánovaného Nymburka, hostitele úspěšných Taurconů, se Parcon 2006 musel přesunout do Neratovic, na konec prázdnin 1-3. 9. Jako zahraniční hosté byli pozváni spisovatelé Ian R. MacLeod a Kirsten Jane Bishop a předseda European Science Fiction Society David Lally. Tuzemskými hosty byli Ondřej Neff, Leonard Medek nebo Františka Vrbenská. Con měl tři hlavní tématické linie: Válečnictví v minulosti i budoucnu, městská fantasy a Ježíš, jeho doba a odkaz v naší historii. Součástí programu byla i valná hromada Akademie SFFH, dále promítání žánrových filmů v místním kině, koncerty skupin Succuba a Harfová společnost, vystoupení šermířů a ohnivá show.
Návrat na Slovensko po deseti letech, to byl Parcon 2007 v Nitře (22-24. 6.), stejné výročí zde slavil i časopis Fantázia (speciální 40. číslo může být bohužel na delší čas poslední). Čestnými hosty byli: Pavel Dvořák, Nalim Lidochaz, Martina Pilcerová a Jozef Žarnay, hlavním tématem conu se stali Slované. Vyvrcholením slavnostního večera byla fantasy show "Na dvore kráľa Sama" spojená s barbarskou hostinou: stylové občerstvení připravili Karpatský pecúchovia, scénky a ohnivou show předvedly skupiny historického šermu Arwen a Vargar, hudbu k závěrečné veselici obstaraly Vrbovské vŕby.
Cena Karla Čapka.
V knize PhDr. Lubomíra Machaly, CSc. z olomoucké univerzity „Průvodce po nových jménech české poezie a prózy 1990-1995“ napočítáme mezi autory poprvé publikujícími až po roce 1990 přes dvacet mladých (případně mladších) autorů, kteří za svůj první úspěch označují vítězství v soutěži o Cenu Karla Čapka. Protože kniha vznikla shrnutím pouze samostatných knižních vydání, nereferuje o autorech, kteří se prosadili v povídkových sbírkách.
CKČ pomohla objevit takové množství talentů i proto, že se svým nenápadným způsobem stará o autory české a slovenské SF již od roku 1982.
V oněch letech byla myšlenka na samostatnou publikaci vítězných prací nepředstavitelná a veřejnost zajímající se o díla a trendy mladé české a slovenské SF byla odkázána na polosamizdatové sborníky Kočasy vydávané u příležitosti slavnostního vyhlašování CKČ. Od roku 1987, kdy se pořádání Parconů ujaly další kluby, CKČ zcela přešla do rukou jejich členů (fanoušků SF) celá soutěž, od jejího vyhlášení ve sdělovacích prostředcích, přes zajištění odborné poroty z řad tehdy aktivních spisovatelů, editorů a redaktorů (O. Neff, J. Veis, Zd. Volný, I. Železný, L. Macháček, a dalších) až po organizaci slavnostního vyhlášení CKČ, vytištění vítězných prací a zajištění případných odměn pro vítězné autory.
V roce 1990 a v dalších letech vyšly knihy většině vítězů CKČ a mnozí se proto, aby dali šanci novým autorům přestali soutěže zúčastňovat.
V roce 1996 vyšla poprvé sbírka Mlok obsahující vítězné práce CKČ. Od
Parconu 97 ve SNV již vychází díky podpoře knihkupectví Jirky Pavlovského a tiskárny Mirka Dvořáka každoročně.
V tomto roce (1996) převzal z rukou dosavadního sekretáře pototy CKČ Zdeňka Rampase pořádání soutěže Michael Bronec. Do hodnocení povídek zapojil řadu porotců z mimopražských klubů a podařilo se mu udělat soutěž přitažlivou i pro slovenské autory.
V roce 1999 se díky mecenášům české SF Egonu Čiernému a Karlu „Netopejrovi“ Petříkovi podařilo vydat další autory CKČ Richarda Šustu (Narka), Leonarda Medka (Runeround) a k vydání se chystá román Vladimíra Šlechty.
Není příliš známé, že například feministické autorky Eva Hauserová (Hostina mutagenů, Cvokyně) a Carola Biedermannová (Stupeň tvrdosti 11) začaly svou literární dráhu publikací svých úspěšných prací z CKČ. Dalšími známými osobnostmi, které prošli CKČ jsou např. Ivan Adamovič (autor Slovníku autorů české fantastiky, editor několika povídkových sbírek), Vilma Kadlečková (trilogie Na pomezí Eternaalu, Meče Lorgan, Stavitelé věží, povídková sbírka Jednou bude tma), Ivan Kmínek (Utopie - nejlepší verze), Pavel Kosatík (autor memoárů a literatury faktů), František Novotný (Ramax, Bradburyho stín, Dlouhý den Valhaly), Jan Oščádal (romány Bratři, Emisar, sbírka Bitva démonů), Josef Pecinovský (několik povídkových sbírek), Jan Poláček (Ex Machina, V těch temných dobách), Jiří Procházka (Tvůrci času, Hvězdní honáci), Jiří Kulhánek (Cena Akademie SF) a další.
Těm všem nahrazovala CKČ normální publikační podmínky a posilovala je tak v tříbení svého talentu na jehož využití měli jen malou šanci.
sestavil a pro Internet upravil
(24. 6. 2000)
