Všechna práva © Interkom 1984 - 1985

Fandom v tom pravém slova smyslu se u nás zrodil okamžikem vzniku prvního sfk (1979 na MFF UK). Nevím, zda už dospěl či kdy dospěje (to podle mého názoru souvisí se schopností odpovědět na onu otázku „kdo jsme, co chceme a kam jdeme“), ale každopádně tvrdím, že už odrostl z dětských plínek - to v onen den, kdy také první sfk zanikl (sfk „Bing“ v Ostrově nad Ohří, cca jaro 1984).

       Bylo by zbytečné rozepisovat se o tom, proč se sfk rodí; názory na to se mohou sice lišit, ale v podstatě půjde vždy jen o různé pohledy na jednu a tutéž věc. Důvod tu prostě je a právě jejich vznik je jeho nejpřesvědčivějším důkazem. Ale proč se sfk rozpadají? Že by ona idea, která dala lidi dohromady, přestala platit?

       Je zajímavé, že se touto otázkou zatím nikdo nezabýval. Kdyby tak učinil, zjistil by možná, že odpověď leží (paradoxně, leč logicky) právě v onom okamžiku zrození sfk.

       On totiž není sci-fi klub jako sci-fi klub.

       Jak jsem již konstatoval v předchozím čísle, v prvopočátcích fandomu se za sfk počítalo kdeco a kdekdo, tedy každý, kdo to o sobě prohlašoval. Klasickým příkladem byl KZG (Klub zneuznaných géniů) a sfk Ijona Tichého (sfk KIT). KZG bylo volné sdružení fanoušků, kteří si na pravidelná posezeni v restauraci Hlavovka zvali zajímavé osobnosti. Zcela správně toto spíše „sdružení“ přestalo být za klub povalováno, i když zvyk přetrval, (netvrdím, že Hlavovka je špatný nápad - jak se ukazuje v ruchu akcí jako jsou - cony atd., potřebujeme nějaké to místo, kde si můžeme mezi sebou v klidu pokecat).

       Sfk KIT - to bylo zase extempore se Zbyškem Hlinkou, který sice papírově jako klub existoval, léč na základě zcela pochybných Zbyškových tezí nikdy pracovat nemohl a také nepracoval. Jediným jeho výsledkem bylo několik lidí, kteří odpověděli na lákavý inzerát v MF, čekali, co se bude dít, a někteří čekají marně podnes. Domnívám se, že bychom za klub neměli pokládat volné sdružení několika zájemců o sf, pokud tito nemají 1) kde a pří kom působit /tj. zřizovatele/, 2) pro koho působit /tj. recipienty čili výstup své činnosti na veřejnost - sami sebe přeci pro sf agitovat nemusíme) a za 3) představu jak a co dělat. Pokud nejsou tato kritéria splněna, jedná se spíše o „kroužek“ než o klub a jeho hlavní náplní je vnitřní komunikace o sf mezi hrstkou členů. Pokud však nesplnění výše uvedených kritérií souvisí spíše s objektivními (tedy spíše bod 1.) než subjektivními faktory, lze často s postupem doby očekávat, že příslovečné nadšení fanů pro věc ony „objektivní“ potíže takřka zázračně překoná (dobrá 1/3 klubů začínala bez zřizovatele!) Klasickým příkladem uvedeno kategorie je nedávno vzniklý, leč nesmírně agilní sfk Quasar v Bechyni. Čtyři nadšenci bez oněch „objektivních“ podmínek pro činnost většího rozsahu. Mohli by si hrabat na vlastním písečku (vždyť registrace coby sfk jim již zaručuje příjem fanzinů s nákladem větším než je 70 ks., možnost účasti na tepliceních, conech, programech KK atd.) a být bez problémů. Ale v Quasaru se jako správní fanové nespokojují s tím, že by dělali jen pro sebe - každý, kdo opravdu tvoři a propadne sf, potřebuje pocit, že dělá něco i pro ty druhé. Pro co nejvíce druhých.

       Takže na dotaz našeho sfk ohledně spolupráce odpověděli ano oba kluby na tom vydělaly. Bechyně má v podstatě „výstup“ v celorepublikovém měřítku (emblém Kounova 85, spolupráce s Interkomem), protože náš sfk se podílí na všech větších akcích fandů a Spectra má konečně alespoň v této formě pohotové a schopné grafické a ilustrátorské zázemí, které nám doposud citelně chybělo. Postupme však od „kroužku“ ke „klubu": k sfk YY, který založilo několik nadšenců v XX. Cíl obecný: propagace sf. Konkrétní náplň práce - budování sf knihovny, navazování kontaktů s kluby, fanzin. Jenomže po nějakém čase se ukáže, že pouze toto k propagaci, k přilákáni a udržení členů či publika i nestačí. Vždyť mezi těmi, které přiláká „reklamní kampaň“ při zakládání klubu, je většina zájemců o sf, tedy hypotetických pasivních /!/ konzumentů. Půjčování knih a čtení fanzinů je nadlouho neudrží. Čím je tedy zabavit? Nejaktivnější jádro klubu se rozhodne jednat... připraví pořad, obstará diváky, vyprovokuje diskusi, začne se připravovat vlastní fanzin. Všechno v pořádku? Ano, pokud to jádro není pouze jeden člověk. Pokud ve snaze co nejrychleji pohnout věcmi kupředu se ten nejaktivnější neutrhne a neuteče těm ostatním, protože v praxi (bohužel) častokrát platí, že je leckdy jednodušší udělat tohle i támhleto sám, než to někomu uložit, uhánět ho, kontrolovat, čekat, až se zase na schůzce objeví a pak to stejně udělat sám. Ten druhý, pak přijde, vidí, že dělal zbytečně, a řekne si...

       Tato praxe, díky níž mnohé sfk vznikly, zatím stále ještě příliš hýbe naším fandomem (pomiňme opačný případ přebujelé demokracie, kdy se v klubu neustále diskutuje o tom co a jak dělat, ale protože není nikdo, kdo by si vzal na sebe zodpovědnost za celek, skutek utek). A v tom je také zakopaný onen příslovečný pes - s oním jedním člověkem sfk stojí a padá - viz Bing, Boskovice I, Rokycany.

       Tedy jeden či nanejvýš dva tahouni a pak jen ti, co se „vezou - je to ten pravý sfk, jak by měl vypadat?

       Nebudu tvrdit, že vím, jak se má zorganizovat „správný“ sfk. Na základě našich dosavadních zkušeností si však troufnu tvrdit, že v případě Spectry se jako nejefektivnější ukázalo něco, co bychom mohli nazvat „vrstvenou“ strukturou., kterou z pracovních důvodů začleňuji do typografie sfk jako „klan“ (tedy po Kroužku a klubu). Špici struktury našeho klubu tvoři 2-3 aktivisté, v jejichž kompetenci je určovat „strategickou“ linii činnosti klubu. Druhou vrstvu tvoří další aktivisté, kteří pomáhají a realizací vytypovaných úkolů či nají na starost nějakou činnost (např. přefocování na diapositivy, překlady, přednášky). Tato druhá vrstva tvoří vlastní výkonnou mašinérii klubu, jakési „vojáky“, které má vedeni sfk k dispozicí. Vzhledem k tomu. že naším recipientem je mládež v rámci ODPM, je základní činnost klubu orientována tímto směrem a lze konstatovat, že zde vedení plní opravdu pouze organizační, kontrolní a pro případ „bílých míst“ záložní funkci a samotnou náplň schůzek zabezpečují členové aktivu. Co se týče další aktivity členů pro fandom, míra spoluúčasti aktivu na činnosti klubu jako celku je dána osobní dohodou.

       Princip demokracie je v tomto uspořádání zajištěn nikoli nijakým hlasováním či organizovanou diskusí, ale vědomím, že samotní fanové se budou sotva účastnit něčeho. s čím se neztotožní. Pokud se názory rozcházejí a vedení klubu se domnívá, že pravda je na jeho straně má možnost to dokázat a samo názorně předvést, jak „to má být“.

       Třetí vrstvu klubu pak tvoří recipienti, tedy zájemci, tvořící víceméně stálé publikum a oficiální i širší členskou základnu klubu, vůči níž se sfk prezentuje pravidelnými pořady. Výhodou je, že pokud někdo z nich odpadne, činnost klubu samotného to nenaruší, ztráty lze průběžně nahrazovat novým náborem a je dost času a možností zjistit, kdo je ochoten a schopen dělat něco ve fandomu aktivně.

       Zdánlivě je i při této struktuře náš klub zranitelný odchodem někoho z oné „řídící“ špičky - ve skutečnosti však právě protože jde především o řízení, jeho odchod by sice činnost klubu na nějakou dobu utlumil (především co se týče akcí pro fandom jako takový), nikoli však ochromil - protože akce zajišťuje ona „druhá garnitura“ a z jejich řad pak není problém dotyčného nahradit.

       Kdo dokáže pracovat a organizovat svěřené akce, troufne si po čase i na to „řízení“. Nebo by alespoň měl, což znamená, že by se měl seznamovat se všemi stránkami a nástrahami organizátorské práce a dostat občas i „volnou ruku“, aby si zkusil, jaké to je.