Všechna práva © Interkom 1984 - 1985

Ve dnech 20. - 21.května 1985 proběhlo v malém italském městečku Fanano letošní setkání světové organizace profesionálů WORLD SF. Původní návrh z loňského rokování v britském Brightonu předpokládal, že se uskuteční začátkem října v Moskvě, přičemž po jeho skončení se účastníci přesunou do Rigy, kde bude jubilejní 10. evropské setkání sf fanoušků Eurocon. Bohužel sovětská strana, reprezentovaná v tomto případe Alimem Košokovem a Jeremejem Parnovem, nepředložila žádné konkrétní návrhy a po návštěvě francouzského representanta v Evropské společností sf Clauda Avíce (u nás známého pod literárním pseudonymem Pierre Barbet) v Moskvě byly obě akce „Z nedostatku jednacích prostorů“ zrušeny.

       Uspořádání nového Euroconu bylo pochopitelně z nedostatku času jíž nemožné, ale mítinku WORLD SF se ujal milánský nakladatel Gianfranco Viviani a jeho nakladatelství Editrice Nord.

       Většině delegátů a členů WSF byly tedy na poslední chvíli rozeslány pozvánky, ve kterých bylo uvedeno, že setkání se uskuteční ve spojení s italským národním conem (Italcon).

       Je pochopitelné, že tato časová tíseň spolu s tím, že Fanano leží daleko od civilizace a doprava účastníků, kteří nevlastnili auto byla dost komplikovaná, způsobily, že se setkání letos zúčastnilo méně lidí než v minulých letech. Citelně se to odrazilo zejména na účasti britských a amerických autorů a překladatelů, kteří v této organizaci již tradičné tvoří hlavní jádro.

       Setkání jako obvykle nemělo nějaký nabitý program, důraz byl kladen především na neformální jednání a rozhovory účastníků v tamním restauračním komplexu. Přesto ale stojí zmínit se o několika počinech, které byly širokému plénu předloženy.

       Jednou z nejvýznamnějších aktivit WSF v posledních letech byla snaha vytvořit „superantologii“, ve které by se objevily povídky autorů z co možná největšího počtu zemí. V současné době byl konečně nalezen vydavatel, ochotný tuto sbírku vydat i přes riziko, které představuje 24 neznámých jmen z 24 zemí (od Československa přes Itálii až k Japonsku a Číně) a tak bychom v průběhu tohoto roku měli „hlídat“ produkci edice Penguin Books.

       Snaha WSP ale pokračuje dále: nyní jde o to, aby takovéto antologie vycházely pravidelně a hlavně v co největším počtu zemí, které by se tak seznamovaly s tvorbou různých jazykových oblastí. Vydání této knihy prozatím přislíbili již Peter Kuczka za nakladatelství Mora v Budapešti, Wiktor Bukato za varšavskou Alfu, Viviani za své Editrice Nord a snad by mohla vyjít i v Bulharsku a NSR, Že by se u nás nenašel nakladatel ( Ivo ?!), který by tuto bezesporu průkopnickou knihu u nás vydal? Je to v podstatě první šance pro neanglicky píšící autory pokusit se prorazit na anglosaský trh, ale mnohdy i u svých blízkých sousedů.

       Druhou otázkou, o které se hodně hovořilo byla budoucí struktura WSF. World SF Association of Professionals (tak zní oficiální název). Byla založena v roce 1976 v irském Dublinu, za svého předsedu si zvolila Harry Harrisona a jako program propagaci SF i v ne sci-fi kruzích spolu - a to je velmi důležité - s propagací SF menších států na prakticky neprůstřelném anglo-americkém trhu, (což se jí stále moc nedaří) i mezi jednotlivými „rozvojovými“ (míněno v SF smyslu) zeměmi navzájem. Její setkání se uskutečnila v mnoha zemích světa, v posledních letech v Rakousku (Linec), Jugoslávii (Ljublana), a v loňském roce spolu s Euroconem v britském Brightonu.

       Základním problémem bylo, kdo je a kdo není profesionál. Je pochopitelné, že pro vedení WSF je obtíýné posoudit profesionalitu člověka dejme tomu od nás; právě proto se vedení WSF bude snažit o vznik co možná největšího počtu národních oddělení WSF, která by měla pravomoc v rámci své země a schvalovala byť i nové členy této organizace.

       Na závěr snad ještě stručný přehled těch„ kteří se jednání ve Fananu zúčastnili:

       Dilov, Parnov, Holanek, Zajdel, Lundvall, Pohl, Brunner, Aldani, Flalkowski, Harrison, Kuczka, Ackermann a samozřejmě i autor této „minireportáže“