Všechna práva © Interkom 1984 - 1985

       Nejvýznamnějším autorem je povídkář J. Veis. Obě jeho sbírky Experiment pro třetí planetu (112) a Pandořina skřínka (139) mu získaly v soutěží autorů 3. místo (255). Galerie obyčejných, nenápadných a chybujících postaviček ve Veisově díle působí v kontrastu k tomu, čím se zabývají nebo když odhalují nějakou záhadu. Právě tento kontrast, vyjadřovaný lehce ironickým tonem, spolu s originalitou nápadů, vyjadřuje autorův zájem o člověka, který ani v budoucnu neztratí v nových situacích nic na své průměrnosti a tím i lidskosti.

       V roce 1977 debutovala, románem Letní kursy (12) Ludmila Freiová. Ten je veden neustálými dialogy, dějově slabý a suchopárný. V pozdějších dílech se Freiová zlepšila, ale i nadále píše rozvláčně a málo dramaticky. Román Vyřazený exemplář dosral 18 bodů a čtenářům se nejvíce líbil Strach na planetě Kvara (21). Se třemi sbírkami se, v rozmezí 5 let představil na foru naši fantastiky Jaroslav Zýka. Jeho povídky mají často exotické prostředí, zabývají se vztahem starověkých kultů a náboženství k dnešku, jsou však méně známé vzhledem k malým nákladům. Společně Dostaly jeho Dusno, Nejistoty a Černé můry snů (20) bodů. Známá autorka historických románů Ludmila Vaňková se svými Mosty přes propast času umístila na výborném 8. místě (86) a stala se jedinou, významněji umístěnou ženou. Bohužel se více kromě několika povídek žánru sf nevěnovala.

       Solidně píše také Lubomír Macháček. Jehož sbírky Výlety do snů (15) a Písek v zubech (7) nesou pečeť hororu. Josef Žarnay píše pro děti a v jeho románech se objevují výhradně kosmické motivy s dětskými hrdiny, dějovým spádem a humorem. Kolumbovia zo základny Ganymedes dostali (3), Prekliata planéta (5) a Tajomstvo dračej jeskyně hlavně díky českému překladu (20) hlasů.

       Několika povídkami přispěla v tomto období i Jana Moravcova ve svých Příbězích s tajemstvím, Klub neomylných (20) a Klub omylných (11), Alois Joneš s románem o telepatii a telekinezi Souboj mozků (36), J. Šikl, Franc, Lenčo, Pacner, Toufar, Hykish, Izakovič a další. Dohromady bylo za těchto deset let vydáno s 50 sf titulů.

       V 80. letech dochází k „boomu“ sf žánru u nás a zároveň se velmi zvýšil počet autorů, kteří často publikovali zatím jen v antologiích.

       Podle statistiky měl nejagresivnější start Vladimír Páral. Milostná utopie Romeo a Julie 2300 dostala 23 hlasy, SF výstražný ekohoror Válka s mnohozvířetem se umístil s 60 hlasy v první 20. a nejlépe dopadl netypicky zpracovaný námět odolnosti lidí před případnou agresí z kosmu Pokušení A-ZZ (74). Páral se umístil v soutěži autorů jako 4. se 157 body.

       Vzestupný trend ukazuje Zdeněk Volný. První sbírka Neděle na prodej dostala 32 body, druhá Zlatá past plná času již 59. Jako další nadějný autor se uvedl monografií J. Verna a tolik potřebnými dějinami naší sf Něco je jinak (58 bodů) Ondřej Neff, jehož brilantní space opera Jádro pudla bylo vzhledem k datu vydání hodnoceno mimo soutěž, Ladislav Szalai se umístil se svou sbírkou Cesta do bláznovy zahrady (73) na 10. místě, k celkovému 6. místu mezi autory mu napomohly i body ze společně s Z. Rosenbaumem napsaného Dvojnásobného dvojníka (60), mezi uznávané autory se propracoval také brňák Karel Blažek a romány Přistání (20) a o třídu kvalitnějším Nejlepším stoletím (56). Spíše fantastického, leč kvalitně napsaného, rázu je tvorba J. Bočka, který vydal zatím sbírku povídek Pálivé polibky (4) a román o nesmrtelnosti Případ doktora Karpety (16).

       Slovenská autorka Alta Vášova na sebe upozornila románem o robotovi, který znovu oživuje lidskou civilizaci Po (17), její další, spíše pro děti psaná díla Blíženci z Gemini a 7,5 stupně Celsia nedosahují kvality méně známé antiutopie V zahradách. Tyto tituly byly málo hodnoceny pro malý náklad hodnoceny málo. Ján Fekete napsal pro děti detektivní sf celkem slušné úrovně Hudba, pre vesmíranov (8 bodů), která vyšla i česky. Druhá jeho kniha, Romanca o ehylte, oslavuje vítězství lidského ducha nad přírodou a kosmem a je poplatná směru 50. let (6).

       A. Pludka známe jako autora historických románů. Jeho román Nepřítel z Atlantidy získal 42 body. Významným zjevem v naší sf slibuje být tvorba Eduarda Martina, který se uvedl sbírkou Největší skandál v dějinách lidstva (37). Jeho stylu nechybí humor ani originální nápady. Poněkud jinak vyznívá první sbírka M. Kratochvíla Pavilon J (24), která varuje před přílišnou technizací. Stejný počet jako Pavilon získal dobrodružný román z kosmického prostředí Václava Kličky Drion opouští Zemi. Tento autor předtím vydal pod pseudonymem Alexandr Lomm jeden z vůbec nejslabších sf románu Noční orel, Do sf v tomto období přispěl ještě futurologií z lékařského prostředí Ota Dub (Fantastické transplantace - (14) dále pak 0. Chaloupka, J. Truneček a teoretickými díly D. Slobodník a M. Genčiová.

       Velmi úspěšné byly antologie našich autorů. Lidé ze souhvězdí Lva a Železo přichází z hvězd z Mladé fronty, sestavené V. Kantorem, získaly v celkovém hodnocení 2. místo se 160 body. Čtenářsky atraktivní byl sborník nakl. Práce Hvězdy v trávě (60) a tak jen první dvě antologie v této kvalitě pokulhávaly: Neviditelní zloději z Albatrosu dostaly pouze 22 hlasy a sborník Příběhy s tajemstvím coby reedice již vyšlých povídek pouze 7.

       Díky amatérské tvorbě (Parconu) u nás vzniklo silné podhoubí nových autorů a tak počet debutujících literátů prudce vzrostl díky obrovitým antologiím I. Železného ve Svobodě. První z nich, Stalo se zítra, ač vyšla koncem února, stačila nasbírat 23 bodů. Kromě počtu autorů došlo v tomto období i k nárůstku produkce: za minulá desetiletí vycházelo přibližně 50 sf titulů, ale jen za prvních pět let 80. let jich již bylo 42! a tento trend bude zřejmě i nadále trvat.

       V anketě bylo celkem hodnoceno přes 160 titulů a reedic, vydaných po roce 1945. V první desítce bylo 5 sbírek, 4 romány a 1 antologie. Ačkoliv v dějinách naší sf po roce 1945 existuje mnohem více románů než povídkových sbírek anketa ukazuje, že forma povídky je zatím nejslabší zbraní našich autorů.

       Do začátku 70. let jsme kromě Nesvadby, Součka a Kajdoše neměli autory, kteří by se na povídky specializovali. Ve 40. a 50. letech převládal sf román dobrodružného rázu, později technologického. Druhý jmenovaný směr vsak brzy odumřel a dobrodružný román se udržel v 60. letech převážně v dílech permanentních sf autorů. Výstražné, satirické nebo Asociální prvky se objevují spíše v sf příspěvcích autoru mainstreamové literatury. Začátkem 70. let prodělala naše SF stagnaci, ze které se dostala v posledních letech: nejmladší autorská generace má pestré žánrové zabarvení, najdeme u ní prvky space opery, filosofický podtext, známky pravé fantasy vedle antiutopie či výstražného románu. Domácí základna nových autorů jíž udělala hodně pro dohnání světové sf, i když je to jen začátek cesty, kterou musí naše sci-fi absolvovat.

       Nejkvalitnější ediční činnost vykazuje nakladatelství Mladá fronta a Albatros. Z prvních 10 knih v anketě vydala MF 7 a Albatros 3.

       V nakladatelství dětské literatury vyšlo také nejvíce sf titulů; 31, a byla zde dokonce koncem 50. let jediná naše specialisovaná sf edice, ve které vyšlo 5 titulů domácí produkce. V Karavaně jich až dodnes vyšlo 12.

       Do jisté míry je tedy paradoxní, že nejvíce sf vyšlo v nakladatelstvích pro děti a mládež. Jako by to fantastiku degradovalo pouze na čtení pro ty mladé (a malé). Vycházejí však zde opravdu vycházejí však zde opravdu významné tituly, vysloveně dětskou sf lze spočítat na prstech. V Albatrosu tak pod rouškou dobrodružných knížek vycházejí např. díla žánru fantasy, kosmická opera či kosmické sci-fi, které jsou ve světě organickou částí sci-fi. Náklady u knih bývají většinou odpovídající zájmu. U nových autorů je to většinou do 20.000, což se však začíná ukazovat jako málo, obzvláště tehdy, když je náklad ještě nižší. Bobře se prodávají antologie, které dosahují nákladů 50 až 100 tisíc a z pultů zmizí poměrně rychle i Karavana se 73.000 (zatímco ne-sf tituly v této edici na stáncích vydrží poměrně dlouho).