Všechna práva © Interkom 1984 - 1985

Dracon - co k němu? Především radost z toho, že se jej Brňákům opravdu chtělo a podařilo zorganizovat. Že by vskutku první dítko do navržené koncepce Parcon - Minicony? Já doufám, a z rozhovorů s brněnskými pořadateli jsem i nabyl dojmu, že ano. Na Parconu se mi líbilo, i když... ...jsem na něm byl pouze čtyři hodiny čistého času. Podivuhodná shoda náhod: vyjíždíme s J. Olšou a mým bratrem Víťou v noci ve 0.2 hod z nádraží Střed s tezí, že při jízdě osobákem se do Brna poklidně vyspíme a v 7.30 tam jsme. Tolik tedy teorie. Praxe: nezaregistrujeme, že máme přesednout (spíme) a v 8.30 se probouzíme v Olomouci. Jediné, co nás může trochu ukonejšit, je skutečnost, že i v tomto městě existuje sfk. Další vlak na Brno jede až ve 12, takže po desáté hodině vyjíždíme autobusem, abychom byli v Brně kolem půl jedné a hned si najali taxíka, který nás doveze až na místo konání. Jak jinak totiž zjistit, kde je Šelepova ul. ? (co takhle příště - a nejenom v Brně - vytisknout na pozvánky či plakáty i plánek?). Neskutečná ironie osudu spočívá v tom, že skupina ze spřízněného sfk Ada s videem (jedou točit) vyjíždí ráno z prahy autem, aby po příjezdu do Brna po dvě hodiny zoufale bloudila a hledala místo konání, jehož adresu si nikdo z nich nezapsal ani nezapamatoval. Nakonec volají do Prahy, aby jim Dana Čápova tu adresu našla. Takže na Dracon dorážejí sotva půlhodinku před naším Olomouckým triem. Jinak Dracon se mi líbil, tedy to, co jsem z něj viděl. Chtěl bych touto cestou poděkovat organizátorům a speciálně mládencům z Aldebaranu, kteří nám, pozdě příchozím, dokonce i znovu promítli svůj dokument o Parconu z dopoledního programu.

       I za tu krátkou dobu jsem si však stačil povšimnout jednoho - že na přípravě Draconu se spojily síly všech čtyř Brněnských klubů - a to je opravdu záviděníhodný a následování hodný precedens. Snad se nám to napřesrok podaří i v Praze.

       Poslední do třetice je tedy Microcon. Nejsem si jist, do jaké míry volili chemici tento název šťastně, protože vzbuzuje svou conovskou koncovkou dojem čehosi, čím být původně nechtěl, neměl být a snad ani nebyl. Shodou okolností jsem tentokrát sice přišel včas, ale pro změnu zase musel v polovině odejít - odcestovat do Brna na setkání sběratelů comics. Microcon jako takový je definován coby „představovací“ nebo jinými slovy též „hostitelský“ den pořádají cích klubů TM, Terra a Kepler. Myšlenka takovýchto akcí, které by měly sloužit lepšímu vzájemnému poznáni členů pražských klubů a předvedení práce jejich co nejširší členské základny, vznikla jako jeden ze základních kamenů OK, neformálního sdružení skupiny pražských sfk, jehož cílem je zajistit jejich co nejaktuálnější vzájemnou informovanost a těsnou spolupráci. (Podrobnější informace o OK přineseme v lednovém čísle). A tak si myslím, alespoň na základě toho, co jsem během dopoledne viděl, že i když celá akce díky spojení sil tří klubů dopadla poněkud rozsáhleji, než to zpočátku vypadalo, že původní účel rozhodně splněn byl. A hlavně - ti, kdož přišli (vstup byl pouze pro členy sfk, žádným jiným způsobem než přes jejich vedení akce nebyla inzerována ani propagována), se zcela jistě nenudili, protože program sršel kupou vtipných nápadů. Mně se osobně nejvíc líbila výstava a parodie na film kdo chce zabít Jessii, který měli mnozí ještě v čerstvé paměti díky projekci na Miniconu necelý měsíc před Microconem.

       A co stojí také za zmínku, je jakýsi prazvláštní klid a pohoda, v níž se celý připraveny program odvíjel. Nikdo nikam nespěchal, kdo chtěl, sledoval program, kdo ne, bavil se u baru, všichni tam byli scifisti, takže si měli co říct, a protože si měli co říct, tak zmizely veškeré hluché chvilky a většina z návštěvníku vydržela až do pozdního odpoledne, Byť bez jídla, ale zřejmě jim to stálo za to.