Interkom: ODPOVÍM CO VÍM

Vzhledem k tomu, že je P. Baubín přeci jen trochu lépe informován, než většina mimopražských fanoušků, podařilo se mu opravdu mezi řádky vyhmátnout podstatu toho, oč „zde jde“. „OK“ opravdu nebyly nikdy míněny jako nějaká „opozice“ proti kk, alespoň ne v takovém smyslu, jak to někteří fanoušci kolem chápali či dosud ještě chápou.

KK měla představovat jakési zhutnění názoru a představ klubů na fandom a jeho činnost. Vývoj ji ale poněkud předstihl a snad se dá říci, že KK jaksi ztratila kontakt s realitou. Protože jak jinak vysvětlit skutečnost, že teprve po takřka půl roce po Šumperku Z. Rampas připouští, že veškeré „zmatky“ nepramení zřejmě ze svéhlavé aktivity několika „utrženců“ /tj. mne a Olši/, ale jsou důsledkem něčeho hlubšího? Ptáte se čeho? P. Baubín na to v podstatě odpovídá sám, i když ne možná vědomě. Klade si otázku, jak chce KK „nepreferovat“ zdánlivě neposlušné kluby. K čemu zde ale došlo? KK má být nástrojem prosazování zájmů klubů, ale přitom podstatná jejich část /tj. nejaktivnější pražské kluby, sdružující podstatnou část opravdu nadšených a obětavých fanoušků a něco kolem 1/3 organizovaného fandomu/ k ní má výhrady /resp. k její práci/. Výhrady, o nichž jsou tyto kluby přesvědčeny, že po vyjasněni nesrovnalostí a zmatků podpoří i většina ostatních klubů.

V takovém případě se pak nelze divit, že tyto kluby de facto nesouhlasí s tím, aby KK k prosazováni svých ne zcela promyšlených koncepcí využívala jejich vlastni aktivitu - a jakmile se vyhraněně rozdělí obě skupiny, ukáže se propast /na kterou tyto sfk mimo jiné také poukazovaly/ mezi teorii a praxí: a P. Baubín se pak oprávněně ptá, jaký význam má to, na čem se kluby na Šumperku málem „nedohodly“ /tj. MTZ a další/. K ad l i ad 2 je ale v tomto okamžiku na místě dodat toto: ač jsou oba tyto závěry zcela správné, jejich důsledek je poněkud jiný, než jak jej často někteří jedinci interpretuji.

„OK“ se nevystavuji „sankcím“ KK a já jsem si „neuvolnil“ ruce proto, abychom se pokusili usurpovat moc a odvádět fandom „na scestí“. Cílem našeho postupu bylo mimo jiné dokázat, že na rozdíl od KK máme prostředky k realizaci toho, co prosazujeme. Skutečnost, že KK tyto prostředky nemá, byly ale jedním z bodů naší kritiky. A v okamžiku, kdy jsme se dostali na našem pražském „kolbišti“ až tak daleko, že se zřejmě někteří fanoušci mimo Prahu začali obávat „války klubů“, nastává konečně možnost dokázat dostatečně přesvědčivě, že našim cílem opravdu nebylo fandom rozbíjet. Na únorovém setkáni „OK“ využily sfk Sfinx /Řež/ a Praha 10 - tedy kluby, které lze snad označit za oporu KK, možnosti a projevily zájem o vstup do „OK“.

Upřímně řečeno, „OK“ tím byly poněkud zaskočeny, protože i když něco takového mělo být jedním z jejich dlouhodobých cílů, v této etapě s tím nepočítaly - samotné sdružení „OK“ totiž ani nebylo koncipováno jako něco, do čeho lze „vstupovat“ či „vystupovat“. Memorandum OK stanovilo pravidla a zásady tohoto konglomerátu a každý, kdo se s nimi ztotožní, se může v podstatě považovat za jeho součást /týká se však pouze Prahy/. Zda jej budou v tomto smyslu brát také ostatní ovšem nezáleží na pouhém deklarování souhlasu, ale na konkrétním přístupu daného klubu.

„OK“ se nesnaží o násilné sjednocování stanovisek k nadklubovým problémům, ale těžiště své činnosti vidí v konkrétní spolupráci mezí jednotlivými kluby. A co se týče současných /pražských/ rozporů ohledně KK a jejího zaměření, lze konstatovat snad toto: podaří-li se uspokojivě vyřešit tento komplex problémů /a „OK“ se zdají poskytovat k něčemu takovému dostatečně vhodnou půdu, protože souhlas s memorandem v podstatě znamená také souhlas s tezí, že v dosavadní pojetí činnosti KK nebylo zrovna nejpromyšlenější/, pak bude na několik nejbližších let mít celý fandom před sebou „čistý stůl“ a zároveň i vytvořený potřebný teoretický a metodický rámec, v němž /a díky němuž/ se může soustředit na svou vlastní „pracovní náplň“.

V každém případě je však nutné ocenit tento krok obou klubů, který v daném okamžiku otevřel možnost podstatného urychlení procesu mimopražáky tolik požadované „konsolidace“. Snad pod tlakem posledních události také KK konečně vypracovala základní dokumenty k celé problematice. /Memorandum Koordinační komise, Poradní shromáždění vedeni čs. sfk, Koordinační komise čs. fandomu a Klasifikace sfk/. V této chvíli jsou již základní stanoviska na obou stranách dosti ujasněna a v Praze nyní pokračují usilovné konzultace a jednáni mezi všemi zúčastněnými. Jako nejméně problematická se jeví Klasifikace sfk, jejíž podklady vznikaly ještě za mé účasti. Předpokládáme její předloženi na jarní poradě a v podstatě i schválení, protože zde již snad byla většina třecích ploch odstraněna. Text klasifikace momentálně již natolik konkrétní, že se z něj dají lehce odvodit i závazky a pravomoci KK. Další dva dokumenty - Memorandum a porady - budou záviset na výsledné podobě toho nejdůležitějšího, statutu KK, který stál u kořenů celé eskalace napětí mezi námi. Na tomto místě však již vstupuje do hry skutečnost, že si obě strany uvědomují zbytečnost dalších rozepří a naopak se snaží o konstruktivnější postoj /to ostatně dokazuje i rozšíření „OK"/. A snad tedy nebude projevem nadneseného optimismu, když prohlásím, že v této chvíli mám před sebou pracovní verzi statusu KK, s nímž vyslovily souhlas jak členové „OK“, tak i M. Podpěra a Z. Rampas za KK, a že je naděje, že s ním bude souhlasit i zbytek KK poté, co se s ním bude moci seznámit.