Všechna práva © Interkom 1984 - 1986

Dali jste mi hned tři Ludvíky najednou. Já vám za to mockrát děkuju, udělali jste mi opravdu radost. Kdybych byl dostal jen jednoho, radoval bych se s těmi, co by dostali ty dva ostatní. Třeba Láďa Szalai za některou ze svých bláznivě blouznivých (blouznivě bláznivých) povídek. A Pavel Poláček za zásluhy o scifíno, už proto, že jsme v Pardubicích byli popáté a Pavel, pokud není otec Parconu, tak je rozhodně jeho porodní babák. Ona totiž taková pocta je dobrá hlavně k tomu, že připomíná užitečnost udělaného.

       Spisování je velmi neheroická činnost. Člověk píše a píše a vlastně se ani nedoví, zda to co napsal bylo někomu k užitku. Když o tom přemýšlím, myslím hlavně na ty, kdo se účastní soutěže o Mloka a žádného ještě nedostali. A na druhý rok obesílají soutěž znovu. Smekám před nimi klobouk. Ale abych nezdržoval - ještě jednou děkuji. Bylo to podruhé v životě, kdy jsem nějakou cenu dostal. Poprvé to bylo 1. června roku 1957, kdy jsem dostal diplom za deváté místo v soutěži ve střelbě ze vzduchovky konané o dnu dětí v Dobříši. A to jsem ten diplom dostal jenom proto, že terče sbíral Slávek Flaška a provrtal inkoustovkou na mém terči desítku.

KK nejpozději do podzimní schůzky znovuvypracuje návrh zásad ankety „Ludvík“. Připomínky a návrhy očekáváme hlavně od sfk Terra a Bohumila Zítka, na nichž hlavně bude záviset další úspěšná existence ankety a ceny. KK výše jmenovaným děkuje za zajištění anketních lístků a „Ludvíků“ na letošním Parconu.