Logo rubriky
8/1986
  Fanziny a časopisy (další) (29)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
 
Všechna práva © Interkom 1984 - 1986

FANZINY V PRAXI

V minulém Interkomu jsem si přečetl dva články na toto stále žhavější téma, které mě přímo popíchly k odpovědi.
       Především ke kvalitě k té „hromadě“ papírů souhrnně nazývané fanziny. Musíme si uvědomit, že téměř všechny fanziny vydávají ryzí amatéři bez žádných nebo jen s minimálními zkušenostmi a na to, abychom uspořádali pro redaktory týdenní školení pod vedením profesionálu, prostě zatím nemáme. A tak se musí všichni prokousat přes své počáteční chyby a obtíže sami a to úplně doslova. Myslím si totiž, že fanzin, který by mohl nerušeně vycházet pravidelně pět let, by jistě prodělal kvalitativní vzestup. Ovšem pokud by také existovala stálá redakce. Ve skutečnosti fanzin většinou sestavují nárazoví 2-3 lidé v klubu a to pokud možno pokaždé úplně jiní než předchozí číslo.
       Dalším důvodem nízké kvality některých fanzinů může být i touha - ano, touha po získání jiných fanzinů. Když vydáme svůj fanzin, mám co vyměňovat a tak získáme další.
       Je také pravdou, že kvalitní materiál, který lze někde vydat, je v jiném kraji u jiného zřizovatele nevydatelný, ovšem takový materiál si střežíme jako oko v hlavě, protože co kdyby náhodou...
       Prosté v praxi ovlivňuje kvalitu fanzinů velmi mnoho faktorů včetně svárlivé manželky příslušného referenta zřizovatele klubu.
       K dublování překladů bych uvedl psychologický přiklad:
       Situace - schůzka klubu XY
       A: „Hele tady v tom fanzinu je perfektní povídka.“ B,C,D: „To by bylo parádní Ji mít doma v knihovně.“
       A: „Ale ten fanzin máme jen jednou.“ B,C,D: „Tak to vydáme ve svém fanzinu a budeme ji mít všichni.“
       Určitým řešením by také mohla být koordinace. Ty máš materiály a já mám materiály. Ovšem zde jsou hned dva další problémy - kdo by měl možnost koordinovat a organizovat tuto výměnnou činnost. A potom problém nákladu - kdyby se sdružily dva kluby, náklad by musel být dvojnásobný, když tři .
       Co se týče kvality původních povídek - o tom nehodlám polemizovat. Pravdou ovšem je, že i v některých našich oficiálních časopisech si mohu kolikrát přečíst povídky, jejichž kvalita jo stejná, ne-li horší.
       Prostě problémů a nejrůznějších tlaků je takové množství, že hlas řadového čtenáře nebude zřejmé v dohledné době tím, co by mohlo nějak podstatné ovlivnit kvalitu fanzinů.
       Teď by bylo na místě začít vyjmenovávat ty fanziny, které považuji za kvalitní a na něž se vždy už těším. Některé z nich považuji téměř za vrcholy - v daných podmínkách. Sebekriticky musím ale uznat, že kvalit Fantastiky či Locusu nedosahuje zatím žádný z nich. Za to si je mohu přečíst a najít v nich to, co hledám - SF povídky, úvahy, recenze atd.
       Tato moje „obhajoba“ ale nechce být omluvou, je totiž samozřejmé, že pravopisné chyby se v pořádném fanzinu nesmí vyskytovat. A co se týká překlepů, děkuji za pečlivý návod, až zase někdy budu ve tři ráno sedět nad strojem, padat na ústa a klepat článek, který musí byt do rána hotový, rád ho použiji.
       A ještě na okraj. V poslední době se ve fanzinech objevují comicsy. Můj názor je, že lepší žádný než špatný. Protože, jestliže jsem viděl dobré ba i velmi dobré fanziny, tak opravdu dobrý comics jsem ještě bohužel nikde nepotkal - zatím i když i tady se objevily první vlaštovky (Světelné roky, Quasar), kterým už mnoho nechybí.
Petr Baubín
       P.S. Pokud jsem dobře pochopil závěr článku, dočkáme se brzy nového ukázkového fanzinu, ve kterém nám bude autorem článku v praxi ukázáno, jak na to ...
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK