Všechna práva © Interkom 1984 - 1987

Cesta na Pivocon 87, první větší letošní SF akci, ovšem započala dřív než osmadvacet hodin před svým koncem. Nejprve „bylo třeba napsat příspěvek týkající se vztahu piva a cestování časem, a ještě před tím bylo nutné se o sešlosti dozvědět. I to se mi podařilo a v pátek třináctého (února) jsem vyjel z konečné jedničky nedaleko SF muzea směr Plzeň.

       Tam už na mě v novorenesanční budově nádraží Klementa Gottwalda čekal Karel Jedlička, aby mě jednou z typických plzeňských nábližek dovedl do staroslavného hostince slynoucího Rychta, o němž jsem měl později doznat, že v něm byl roku '1 tohoto století založen SF klub Psychiatrická léčebna Dobřany.

       Když jsme dorazili, zastali jsme na místě pouze pořadatele Zdenka Páva a Jardu Bláhovce. Další členy Andromedy zastupoval jen pokladník Zbyněk Sucha a teď i dorazivší Akčildej. Brzy ale přibyli ostatní: Radka Žákova doprovázená individuem známým pod přezdívkou Pražák a Tomem Jirkovským, David zvaný Trifid Kamikadze a asi pět dalších, fanů.

       Když skončila první část Pivoconu, věnovaná neformálnímu posilnění pivem a bramboráky, začalo soutěžní klání. Četbou své opovídky je zahájil Jarda Bláhovec. Na stole se objevila láhev 12st. Chrononauta pro vítěze. S kýženou metou před očima pak své příspěvky prezentovali ostatní výše jmenovaní. Všechny práce splnily soutěžní podmínky a brzy bylo posluchačům zřejmé, že jen málo jevů souvisí tak těsně jako pivo a čas.

       Volbu vítěze zkomplikoval Zdeněk Páv, když prohlásil svou práci za mimosoutěžní, myslel jsem, že dává příležitost ostatním, ale pak mi to došlo. Znal obsah a složení Chrononauta. Zřejmě ho znali i další, neboť Akčildej, který nakonec trofej získal byl donucen na místě ji okusit a určit, o jakou kapalinu jde. /Čtenáři čuňáci budou obyčejným diapivem zklamáni a tak pro jejich útěchu uvádím, že bylo zteplalé/.

       Program i útulné prostředí se všem tak zalíbilo, že padl návrh scházet se takto každý pátek třináctého. Padl i návrh na nové jméno akce, pochází od bohužel nepřítomného Honzy Hlavičky (byl v ten čas s dětmi na horách, přítomní věnovali minutu ticha jeho památce), v listu, v němž vysvětloval svou nepřítomnost nazval naši sešlost „Pivochron“.

       Málem bych zapomněl na jednu důležitou podrobnost, z niž by měl radost každý správný člen OK: všichni účastníci obdrželi průkazku SFK Psychiatrická léčebna Dobřany. David na místě dokreslil podobenky, zdá se podle nich, že mnozí už byli pod obraz. Potvrzení o zaplacení členských příspěvků vydával vrchní dle výše útraty.

       To už se dostávám k odchodu z pohostinného pohostinství, o němž Z. Páv tvrdí (ve své povídce), že v něm byl založen vůbec první sf klub na světě, ale vrchní si na to odmítá vzpomenout s chatrnou výmluvou, že zde pracuje půl roku a hospodu postavili těsně před poslední válkou. Zde má aplikovaná chrononautika ještě co dohánět.

       A pak jsme se octli na čerstvém vzduchu. S pomocí Karlovy ženy Stáni jsme se dostali až do pověstného archivu „Černá díra“, kde jsme vyčkali rána. Tehdy jsem uznamenal pozoruhodnou shodu, jednu z těch, o nichž nikdy nemůžete s určitostí říci, zda nevyplývají ze samotné podstaty vesmíru; jak můj tak i Karlův archiv leží na konečné jedničky.

       Ale to už bylo 13.00 a já se vypravil na druhou konečnou. Jo a ještě jeden objev jsem v Plzni učinil: bronzový monument v nádražní hale představuje železničáře, všiml jsem si, že se opírá o výhybku.

       Žádáme fany jimž Pavel Kolář již delší čas nevrací jejich věci, aby nám zaslali seznam a jim známé adresy P. Koláře za účelem efektivnějšího vymáhání.