Všechna práva © Interkom 1984 - 1987
Co se do minulého Interkomu (díky šéfredaktorovi) nevešlo.
TATRACON '87 začal už ve čtvrtek prezencí, která proběhla v poklidu - každý dostal, co si zasloužil. Poté následovalo promítání jugoslávského filmu RÍŠA SKÁZY ( česky : Říše zkázy ). Myslím si, že se jedná o jeden z mála zdařilých SF-hororů. Před začátkem promítání se sice uvaděčky v kině „rozčilovaly“, že schází promítač, ale jinak vše proběhlo podle plánu i programu.
Po kině jsem si skočil na pravou balkánskou zmrzlinu (poručil jsem si všech šest druhů do jednoho kornoutu...) a vzápětí jsem se stal „šedivákem“. Film LEGENDA můžu vidět i několikrát (tentokrát podruhé), jen škoda, že na videokazetě chyběl strašně hezký, romantický konec. Když jsem se vrátil do místa prezence, čekalo tam na mě překvapení... Ne, nebyla to dívka, či žena, ale jeden svitek diafilmu. Od rána jsem ho totiž sháněl - marně, neb místní Foto-Kino mělo na neurčito inventuru, a nikde jinde ho už neměli. Nevím sice, jak se Mirovi podařilo dostat skrz zamčené a zamřížované dveře obchodu, ale jsem mu nesmírně vděčný, neboť budu mít TATRACON '87 v barvě navždy!
Po obědě (skromném) se mě podařil přesun do budoucího centra TATRACONu '87 - na Čingov.
Tam se odehrával „volný“ program, jež se v mém případě sestával z balení stanu (den před tím jsem dorazil přes část Nízkých Tater a celý Slovenský ráj) a přesunul do podkroví chatky č. 2, odkud mne ovšem chtěli členové SFK KPVPVF B.B. přesunout ještě dál, ale já jsem se nedal zastrašit a zůstal jsem. Později jsem toho trochu litoval - spali jste někdy na pokoji se třemi ženskými z B.B.? Já až do té doby také ne....
Po večeři byl TATRACON '87 „otevřen“. A začaly se představovat kluby. Bohužel na SF akce jezdím už dost dlouho, abych všechny zúčastněné znal. Takže jsem akorát zaregistroval, že nejdéle se představoval KPVPVF z Bánské Bystrice a že se klub J. Vernea představoval dvakrát, (bohužel se mi nepodařilo odhalit proč).
Poté promítl Petr Samohejl film z TATRACONu '85, který sám zaznamenal na filmový kotouč. Bylo to perfektní.
Pak pokračovaly diapozitivy z TATRACONu'85-'86 a SF plesů. Všechno bylo zakončeno videofilmem o 1. SCI-FI plese v Olomouci.
Na druhý den po jako vždy skromné snídani (to že se člověk nemůže z žádné hospodské porce zasytit jsem poznal už na PARCONu '87) jsme se vydali na Spišský hrad a do Levoče, Výlet se mi líbil, akorát Levoču by to chtělo někdy v budoucnu zopakovat, neb si myslím, že hodina času (jež byla půlkou vklíněna do zavírací doby) je na toto historicky zajímavé město málo.
Zbytek TATRACONu'87 vylíčil už Vašek ve svých „Tatranských střípcích“, takže bych jen opakoval pro vás již známé.
Nemohu však nechat bez povšimnutí úvod celé epopeje.
Na Tatraconu se totiž bavil s Pavlem K. z Olomouce, který se mě vyptával, jak je to vlastně s INTERKOMEM, že v tom parconském je samý pofiderní Ferda Mravenec, kdo prý INTERKOM vlastně řídí a sestavuje.
V noci jsem pak měl zlé sny a rozhodl jsem se, že zkusím články připravovat jinak - dát příležitost agilním i zakřiknutým fanům a jak jinak než direktivně (dle hesla: Když to nejde po dobrém, musí to jít po zlém). Otázka, kdo INTERKOM řídí nebo sestavuje, je podřadná neboť, Pavel B. je „pouze“ šéfredaktor.
Málem bych zapomněl! Vašek vlastně ještě vynechal hlavní bod programu - „Výlet do Slovenského raja (Zelená roklina, Kysel)“. Je smutné, že se ho ze 148 účastníků TATRACONu'87, z toho bylo 30 Cástoráků, zúčastnilo jen 20!!! Zbytek čuměl na video - šediváci!!!
Výprava byla vedená Miro Butorou, který je mimochodem už šest let členem Horskej služby, takže se nikomu nemohlo nic stát. Výlet probíhal za poklidného tempa, akorát manželka Miloše Ščepky po celou cestu naříkala (pravděpodobně to mají v rodině), že už nemůže a že tempo je rychlé. Když se ale dozvěděla, že na Kláštorisku čepují pivo, byla ve frontě mezi prvníma...
Co říci závěrem? Snad jen to, že letošní TÁTRAGON byl asi naposled na Čingově. Další by už měl být v Košalisku.
Takže za rok...!
Ferda