Všechna práva © Interkom 1984 - 1988

Především samotné pozváni na první prosincový víkend do Brna. V témž terminu se konal i Libercon, rozdvojit se neumím, tak mě trklo, že nemáme k dispozici závazný kalendářní plán akci, který by čtvrtletně vycházel na základě údajů od pořadatelů třeba ve Fanfanu. Pokud by koordinační komise vlastnila právo veta, určitě by se žádné akce nedublovali či nekumulovaly. Velmi dobrý dojem z Draconu začal již pozvánkou. Byl v ní uveden přehled programů na Konvenci, velmi pečlivě připravený plánek pro fany, kteří se neumějí doptat a mají orientační nesmysl. Zájemci se sjeli na brněnskou přehradu do Domu rekreace ROH, který patřil pouze scifistům. Výborné místo pro konvenci, výtečné ubytováni, laciná a chutná strava v místě, obsluha profesionální, sortiment baru na úrovni. Že se začíná blýskat na lepší časy, mě trklo při prezentaci. Vše pomoci počítače, stačilo nahlásit jméno. Vyčerpávající přehled o přítomných, nacionále, za koho přijel, kde bydli, atd. V tašce od pořadatelů kalendář jako mikulášská nadílka, zvláštní číslo fanzinu AF 167, v něm otištěny povídky ze soutěže, které vybral Karel Blažek. A taky suvenýr v podobě keramické placky. Hned vedle prezence, tabule s časovým programem, čas, místo a název akce na lístcích zasunutých na tabuli jako známky v albu. Snadná změna a výměna. Velmi chytré! Leč málokde k vidění, jinde aby člověk neustále přepisoval, škrtal a ztrácel čas běháním, anebo vyptáváním. Na koukání byla videa ve dvou místnostech - klubovnách. Filmy? Návrat do budoucnosti, Vetřelci a Blade Runner, promítané stále dokola, takže snad nebyl nikdo, kdo by je nestačil shlédnout. Největší úspěch však v neděli sklidili Tom a Jerry, fanové unavení ponocováním jako by ožili. Trklo mě, že na každém conu by měli pořadatelé pamatovat na oddech a rozptýlení, relaxaci a uvolnění. Z besed nejvíce zaujala přednáška a následná dlouhatánská beseda o parapsychologii, měření a diagnostice biopolí člověka. Došlo i k praktické ukázce, o dychtivé „pacienty“ nebyla nouze, mnozí fanové si poprvé v životě mohli ohmatat a vyzkoušet virgule různých tvarů a přesvědčit se, zda i oni s nimi mohou zacházet. Napadlo mě však, že v klubech a potom i koneckonců na conech poněkud pokulhává technické vzdělání fanů v různých vědních oborech. Nevěnuje se mu vůbec žádná pozornost. Přitom je dnes tolik zajímavých oblastí, v nichž se dějí věci, o kterých ještě nedávno autoři psali, že by snad mohly nastat až někdy za dvě století! Zájemcům o zlepšeni tohoto stavu nabízím pomoc a konzultace. Dokonce by rozvoj vědy a techniky mohl být jednou ze soutěžních disciplin v celostátní SF soutěži klubových družstev, jak ji navrhují zorganizovat fanoušci ze Slanu.

       Výstava výtvarného uměni, fotografií a další pořady /jako diafony o minulých akcích, přednáška a beseda o vztahu člověka a počítače /bez vady na kráse. Všeobecné veselí jsme zažili při soutěži, v níž se k řadě diapozitivů vymýšlely názvy. Ty se pak porovnaly s originálními. Trefilo se jen málo lidí. Ale legrace byla, a velká. V jedné místnosti bylo instalováno několik počítačů a v nich obligátní hry, jako Diktátor a jemu podobné. Trklo mě, už pokolikáté?, že počítače by měli na conech být jen ve službách pořadatelů. Hry, vesměs samoúčelné, odvádějí pozornost účastníků a jsou prakticky k ničemu. Hry na počítačích by se asi měly pořádat na samostatných akcích, zejména s dětmi a širokou veřejnosti. Fan je snad na conu, kde čas ubíhá tak rychle, ani nemá zapotřebí. Za celou dobu konvence jsem si popovídal s Josefem Pecinovským, Karlem Blažkem, členy SFK AF 167, Aldebaran a při vědeckých, technických, organizačních, názorových a čistě oddechových disputacích mě zase trklo, že tato setkáni jsou na všech conech to nejcennější. Video uvidím třeba jindy a jinde, k počítači zasednu onde a přednášku mi ze záznamu pustí kamarád. Ale promluvit si s profesionály, amatéry a manažery /to je třetí, poněkud opomíjená sorta příznivců SF, kteří se jí ani neživí, ani příliš nekonzumují, ale drží jí palce a pomáhají jak mohou/, to je k nezaplaceni. Na všech conech by se na prostor pro diskuse, posezení a pochopitelně i obyčejné „plkání“ mělo pamatovat! Lidi si musí mít kam sednout, i co popíjet, neměl by je rušit organizační shon. V současné době, kdy po konjunktuře fanzinů /založím klub, vydám fanzin/ roste počet conu, leckdy spíchnutých horkou jehlou, dovoluji si připodotknout, že je nutné v nich zavést pořádek. Spojit sily, jako to udělaly brněnské kluby. Úplně by stačil Tatracon, Dracon a Libercon a jedno vyvrcholeni na celostátní úrovni, zvané už jednou provždy Parcon. Dny otevřených dveří pořádat v místních podmínkách, ne pro členy jiných klubů z druhého konce republiky, ale pro místní širokou veřejnost, mládež a děti, které je třeba seznamovat s naší činností a potažmo je získávat do našich řad. Hledat nápadité formy, jak a čím upoutat návštěvníky, přeměnit přednášky /byť fundované/ na dialog, besedu, diskusi. Tyto formy na Draconu jednoznačně vítězily. A jsem přesvědčen, že pokud se, do Brna dostanu i příště, vítězit stále budou. Ještě mě trkly některé myšlenky o fanzinech, ale o těch zase někdy jindy.