Logo rubriky
2/1988
  Úvahy, eseje (další) (45)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
  Interkom 4/1988  
Všechna práva © Interkom 1984 - 1988

K NĚKTERÝM ASPEKTŮM VZTAHU FORMY A OBSAHU U NÁS VYDÁVANÝCH KNIH

       - Pro případ, že bychom se vrátili k normálnímu vyjadřování (a zdravému rozumu) uvedu i alternativní název své úvahy:
       NAVRCH HUJ,
       UVNITŘ FUJ
       A NAOPAK
       - Úvodem malé terminologické odbočení, jež jak doufám povede v dalším textu ke zjednodušení a vetší pregnantnosti: formou pro potřeby tohoto článku rozumím povrchovou úpravu knihy, hlavně pak návrh a provedení knižní obálky, obsahem pak souhrn literárních kvalit díla (odtud v alternativním názvu „navrch“ a „uvnitř“). Kvalitu knihy budu definovat pomocí zhodnocení těchto dvou složek citoslovci huj (H), či fuj (F).
       -Doposud se veškerá fanouškovská hodnocení SF (Ludvík a ankety Pavla Weigela) omezovala na hledání toho nejlepšího, ale už se ve fandomu diskutuje, zda udílet i anticeny za nejhorší knihu, povídku atd.
       - Odpůrci této myšlenky logicky argumentují tím, že zatímco o tom, co je dobré a nejlepší se lze ještě nějak dohodnout (už proto, že toho dobrého je v každém oboru pranepatrné), na to co je nejhorší bude mít každý svůj osobitý, žádnými kriterii nepodložený názor.
       - Tolik teorie. V praxi ne však v dotazovací anketě „O nejhorší návrh a provedení knižní obálky“ ukázalo něco jiného s přehledem „zvítězila“ reedice Obchodníků s vesmírem, vydaná loni Odeonem. Domnívám se, že přemíru „F“ nezískala jen proto, že svou odpudivou obálkou připomínala brožury politických školení, v čemž mohl nepoučeného čtenáře utvrdit i sám název knihy, ale hlavně rozpor mezi kvalitním „H“ obsahem a „F“ obalem. Je možné, že nějaký třetiřadý škvár vychází v úpravě ještě horší, ale pokud si toho vůbec někdo povšimne, nijak zvlášť mu to vadit nebude.
       - Že přitom šerednost našich knih není povinná dokazuje příklad nakladatelství ČS, kde se dlouho zdálo, že má na odpudivém vzhledu svých knih nějaký zájem (snad aby ladil se stejné nevábným vnitřkem), a hle, najednou vyjde, pravda mimo edice, kniha O. Neffa Čtvrtý den až na věky a nelze o ní říci nic jiného, než že je sličná na pohled.
       - Možná má její krása vedle velkého očekávání i svůj díl na fanoušky občas projevovaném zklamání po Vejci naruby. V knize s tak krásnou obálkou cekám mimoděk víc než v rutinně fabrikovaných edičních řadách stále stejných obálkových matadorů.
       - Přitom čtenář prakticky nemá možnost obrany, nemůže svou aktivitou grafickou stránku knih ovlivnit. Pokud se kniha „H“ obsahu neprodá pro „F“ obálku, nemůže za to dotyčný patlal, ale povrchní čtenář, nehledající skutečné hodnoty.
       Zajímavý příklad poskytl Odeon svým posledním vydáním knihy G.G.M. Sto roků samoty. Kdybych neměl první neilustrované vydání, asi bych si toto musel koupit, ale trpěl bych při tom.
       - Tak tomu bude, až se konečně objeví první knihy odeonské SF edice. Na Ufounech ve Slaném byly k nahlédnutí obálky připravované řady, jež zřetelně dokládají, že výtvarný názor nemusí souviset vůbec s ničím, natož pak s charakterem knihy či zdravým rozumem.
       - Co s tím? Nevím. Zkoušel jsem někdy doporučovaný návod číst naše knihy se zavázanýma očima, ale tudy cesta nevede.
Z.R.
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK