Všechna práva © Interkom 1984 - 1988

Když si někdo vymyslí nějakou hru, očekává se, že u ní nějakou dobu vydrží a že ho bude bavit. Předpokládá se, že hraní je příjemná činnost, ke které ho navíc nikdo nenutil. Hloupé je, když za chvíli s hraním sekne a nadává ostatním, že si s ním nechtějí hrát. Inženýr Karbusický v trojce Interkomu nadává na fandom, který nepřispívá do Jeho projektu Fanskriptum. To je fanzin zaměřený na publicistiku, recenze a kritiky, a který nemá pevně vymezený okruh přispěvatelů, neomezuje se jen na jediný klub. Dveře má otevřené každý, kdo chce, problém je v tom, že zatím nikdo, nebo skoro nikdo nechce. Karbusický píše: „Na fandomu leží úkol zasílat příspěvky, úkol, který zatím neplní.“ Přečtěte si ten článek ještě jednou, ať máte kontrolu, jestli vám nebalamutím mysl. Nejenom že se mi zdá, že JK bere to, co dělá, poněkud priveľa vážně, ale navíc jeho nadávání je přesně tím stylem „vy si se mnou nechcete hrát“: vždyť sis to, Jirko, celé vymyslel sám, tak jako si spousta jiných lidí vymyslela jiné fanziny a sotva by je napadlo psát o tom, že pášou službu fandomu, nebo dokonce strašit, že když ostatní neudělají to, co se jim přikáže, žurnál bude zastaven. Takhle se to dělá v nějaké blbé společnosti, ale proč mezi námi, vždyť se většinou skoro všichni známe? Asi bychom neměli zapomínat, že když děláme sci-fi, tj. píšeme fanzin atd., atd., tak se především bavíme, jinak se to přece nedá dělat. Když člověk sám sebe začne brát moc vážně, octne se brzo v koncích. Vždycky mi bylo protivné, když mi někdo ze sci-fi vyprávěl, jakou s tím má práci, co mu to dá práce, jaká je to všechno strašná práce. Na jedné straně si střežit své fanzinové království a nevystrčíte z něho hlavu do profi světa, kde se jede na: ostro a kde to pořádně odsejpá, na druhé straně si hrát na tiskového magnáta a vymejšlet lidem práci - takové ptákoviny jako jsou bystré větule „Pakliže fandom potřebuje vodit za ručičku, ztrácí na FANS nárok“, „Jsem zvědav, jestli fandomu, dojde, že mu bylo nastaveno zrcadlo“, „projekt FANS (náš projekt, rozumí se) je něčím šokujícím“ atd. takové perly jsem v lepším SF tisku už léta nečetl, i hádky s Veverkistánem byly aspoň švandovní. Proboha, vždyť první číslo mělo jen devět stránek, neurazte se ti, co tam máte články, nemluvím teďka o obsahu - devět stránek čehokoliv má být něčím šokujícím, na co má fandom čumět s nudlema u nosu? Kolik stránek vyrobí Jirkovský sám samojediný za rok, a nezajímá mě, že tiskne málo recenzí?

       Fakt ničemu nerozumím, vždycky dřív to bylo tak, že když si někdo vymyslel svůj fanzin, tak se taky staral o tom, čím ho naplnit. A doopravdy staral, ne péroval lidi. O příspěvky bylo vždycky a všude potřeba lidi uhánět, sami od sebe se obyčejně hrnou jenom grafomani. V oficiálních žurnálech je to taky tak. Nebrat se až tak moc vážně, v tom to asi všechno je - ne napřed já, pak dlouho nic a potom „hovádka, nevědomá a spokojená“, jak taky čtu, a nevím vůbec, o kom konkrétně a jmenovitě je řeč.