Všechna práva © Interkom 1984 - 1988

       Termíny konání plzeňského Pivoconu 88 a bratislavské jarní burzy se téměř překrývaly, ale touha spatřit obojí byla silnější. A tak jsem v pátek 13. května před svítáním vyrazil na Plzeň. Vlak, autobus a MHD mě dovezly přesně v poledne na plzeňské výstaviště na Květnovou knižní Plzeň. Obavy, že si do zahájení odpoledního programu s nakladatelstvím Mladá fronta nestačím všechno prohlédnout, se bohužel nesplnily. Expozice jednotlivých nakladatelství byly sice pestré, ale řekl bych, že si o jejich produkci udělá čtenář lepší přehled v některé ve specializovaných prodejen vydavatelství. K prodeji pak bylo knih velice málo. Podle místních znalců se nejzajímavější knihy prodávaly první den tak dvě hodiny před oficiálním zahájením výstavy. Ještě, že se před třináctou hodinou objevil pražský autobus Mladé fronty, ze kterého mimo jiných vystoupili i O. Neff, J. Veis, E. Hauserová a Z. Rampas, který mi dovezl několik kilogramů archivních fanzinů. Měl jsem tedy o zábavu postaráno až do zahájení programu.

       Moderátor pořadu, Ondřej Neff, představil nakladatelství nejen jako pachatele nejkrásnější knihy roku 1987 encyklopedie Život, ale i jako zemi sci-fi zaslíbenou.

       Marně se však snažil vyvolat o Evě Hauserové dojem, že je vášnivá feministka, hájící v české sci-fi právo na život plnokrevných, rozervaných ženských postav. Besedu prokládal svými písněmi Marek Eben.

       Po skončení již čekali Jedlička a Páv, aby nás spletí uliček převedli na Chodskou Rychtu. Pivocon, (marně Jedlička propagoval vzdorotitul Pivochron) nezůstal svému jménu nic dlužen. Vlastně byl to i Pivochron, neboť asi došlo na Rychtě k lokální akceleraci času, protože do cílového momentu, („Tak budeme platit, pánové!“) se stěží stačily přečíst soutěžní příspěvky na téma večera a příspěvky do soutěže o nejhorší sci-fi všech dob.

       Pivocon definitivně skončil na nádraží a já se přemístil na stanoviště autobusů. Pln dojmů a piva jsem se po jistých potížích vnutil do Balnea expresu Františkovy lázně - Luhačovice, abych před pátou hodinou byl v Brně a o půl deváté se již mohl pozdravit s Vlado Srponěm na bratislavské burze. První pozornost jsem však věnoval bufetu a umývárně, protože čistou vodu jsem neviděl už více jak čtyřiadvacet hodin. Kolem bufetu se pohybovalo, mnoho známých tváři (Soukup, Hlous, Klimek, Pavlík),takže došlo k jakémusi Mikrokonu. Všichni byli pro, aby se konečně rozhýbaly práce na superseznamu povídek v novinách a časopisech. Což jsme si svatosvatě slíbili a je teď na fandomu, aby na shromažďování údajů maximálně spolupracoval. Zpracování dat vzal již dávno na sebe Vašek Soukup.

       Dražba začala po dvanácté, byla výborně organizována, ceny střízlivé. U mikrofonu po více jak dvě hodiny podával skvělý výkon Vlado Srpoň. Pak jsem ještě proběhl burzu, s lítostí musel odmítnout pozvání na večerní posezení se Sférou a šel na vlak. Po 38 hodinách nonstop mě opět vysadil v Břeclavi. Bez peněz, s plnou kabelou a hrozným pomyšlením, co všechno jsem Rampasovi a Soukupovi nasliboval. Podle jízdních řádů jsem urazil právě těch 533 mil.