Všechna práva © Interkom 1984 - 1988

Začátkem června se mě ptá Martin Hlaváč, zda budu pořádat zase nějaký chalupocon. V minulých letech to dopadlo tak, že přijela jediná účastnice: v roce 1985 Bára Ježková a v roce 1986 Jarmila Přibylová. No, ale když si chce Martin udělat výlet, proč ne. Vyrábím přes kopírák na stroji pozvánky na l. Agrocon. Zní to nějak Slušovicky, ale nesa to být. žádná velká akce - prostě kdo chce, ať si přijede, utáboří se na půdě naši chalupy či na zahradě a dělá si výlety a táboráky. Rozdáván pozvánky v RUR, v podstatě podle toho, kdo mi v té chvíli padne do oka.

       Krátce před termínem Agroconu mi onemocnělo dítě příušnicemi, což mé už úplně vyřadilo a odsoudilo k trávení celých dnů na chalupě a k nekonečnému omílání pohádek o Karkulce, perníkové chaloupce a Jóžinovi z bažin.

       Do sobotního oběda se objevuji všichni účastníci: Jarmila Přibylová a tři Jihlaváci, které jsem v životě neviděla: Mirek Fišer a manželé Daňkovi. Martin nikde. Už zase se ze zištných důvodů bifluje, poháněn touhou po nejvyšším prospěchovém stipendiu. Na základě jeho propagandy však Jihlaváci očekávají mamutí akci s přednáškami, soutěžemi a videem. Diví se, že se nedostavil SF klub z Tábora, který to má přece také blízko.

       Účastníci conu se posléze smiřuji s osudem, dělají si výlet na blízké poutní místo Křenešník se zázračnou radioaktivní vodou (ta však v tomto období neteče, pročež se zázraky nekonají) a ve zbytku času klábosíme, propíráme fandom, různé kluby, Karbusického, Veverku, Fidru, pak všechny možné knížky...

       Trochu se mi daří vžít se do situace v nově vzniklém mimopražském klubu, který by potřeboval víc systematických informací o fandomu (co se kde děje, co kde chystají, kdo pracuje na jakých překladech), vlídnější jednání (pořadatelská mašinérie a vůbec celková ztracenost Jihlaváků v Olomouci), spolupráci (která mezi kluby neexistuje). Začínám chápat, že Karbusického rozhořčené volání, aby se s tím něco dělalo, má něco do sebe.

       V Praze je to totiž přece jen něco jiného. Když člověk dostatečné dlouho chodí na různé SF akce, tu poklábosí s  tím, tu s oním, občas zajde do RUR a mrkne na nástěnku, přeci jen získá jakýsi přehled, co se děje, a ostatní si na něj zvyknou a začnou s  ním jednat tak nějak kolegiálně. Ale mimo Prahu?

       Izolované kluby, kam se nedá takhle anonymně vniknout. Fandom neposkytuje možnost lidem, kteří se teprve rozkoukávají a nejsou zrovna takoví suveréni, aby někam vtrhli, hlaholili o spolupráci a chrlili návrhy. Ovšem naprosto mě nenapadá, co by se s tím dalo dělat. Takže tuto otázku předkládám k zamyšlení.

       Agrocon vyvrcholil založením hnutí biopunku (neděle 10.7. krátce po obědě, pro Daňkovy po snídani).

       Biopunk vznikl z  podnětu Mirka Fišera, který prohlásil ženy za samice, nižší živočišný druh bez ideálů, načež jedním dechem navrhl do budoucna zrušení mužů a klonováni žen - ať si to odnesou, potvory!

       Pepa Daněk sice trochu zapochyboval, k  čemu by potom lidstvo bylo, ale nakonec jsme usoudili, že k témuž jako dnes.

       Takže jsem pravila, že se toho ujmu a vytvořím příslušná literární díla.

       Nezbývá než uzavřít, že za rok zvu všechny biopunkáče, kyberpunkáče i vůbec nepunkáče na 2. Agrocon.