Všechna práva © Interkom 1984 - 1988

V nakladatelství Albatros vypráví Vladimír Miltner staroindický epos, považovaný také za jednu z věd, Mahábharatu. Podle některých náznaků vznikl originál Mahábharaty přibližně 1400 let před našim letopočtem a zachycoval občanskou válku mezi znepřátelenými Bharatovci. Byla předávána ústně a její rozsah ve verších narůstal. V. Miltner dílo převedl do prózy a značně zkrátil. Přesto kniha svou mohutnosti a obsáhlostí stále působí dojmem eposu. Jsem vděčný Albatrosu, že nenechal Mahábharatu převyprávět či jinak znehodnotit. V. Miltner podává epos sice prózou, ale díky mírně „archaickému“, ne však v vtíravému nebo čteni znesnadňujícímu jazyku se mu podařilo ducha veršovaného originálu zachovat. Rovněž čtenář nepřichází o popisy bohatých hostin a darů a text vhodné prokládají i lyrické pasáže. Občas se objevuji i doslova přeložené úryvky ve verších. Překladatel (ale můžeme říkat i autor) hojně používá původních indických slov, ale nenechává věci neznalého čtenáře na pochybách a nenápadně jejich význam v textu vysvětluje. Čtenář také z díla získá základní představu o životě staroindické společnosti, ale především o jejím náboženském cítění a představách. Zvlášť zajímavě se v eposu projevuje zvyšující se obliba hinduistických bohů - Višnua a především Šivy oproti tradičnímu pantheonu indických bohů v čele s Indrou hromovládným. Knížka je také velice bohatě vybavena ilustracemi, které podle mého názoru výborně vystihují nejen specifičnost indického pohledu na svět, ale umělecké postupy a myšlenky vůbec.

       Mimo jiné mě potěšilo, že autor připojil (ač v menším rozsahu) i vyprávění druhého eposu - Rámajány. Konečně má náš čtenář možnost seznámit se se dvěma nejvýznamnějšími památkami staroindické kultury. Oblast Indie a zvlášť její historie je velice přitažlivá, člověku smrtelnému československému však naprosto nepřístupná. Jak fyzicky, tak jazykově. Velice rád bych se seznámil s dalšími indickými památkami, jako jsou védy, purány či upanišady. Osobně bych uvítal něco z Buddhova učení, alespoň z nahájány. A když ne, tak za tu Mahábharatu rozhodně vřelý dík.