Logo rubriky
8/1988
  (52)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
  Interkom 11/1988  
Všechna práva © Interkom 1984 - 1988

Nenechte si ujít

Ve Světové literatuře č. 4/88 se objevila moc zajímavá až provokativní stať: Sci-fi - ano či ne? Jde v podstatě o studii George Turnera Sci-fi jakožto literatura, kterou uvedl a částečně „převypravoval“ Leonid Křížek.
       Turner je autor osvěžujícně radikální. Prohlašuje, že jediný velký SF román je Morova Utopie - a od té doby že vznikla pouze řada solidních druhořadých děl. Nejvíc mě nadchla vynikající formulace, kterou by si členové KJV měli zapsat za své nemyté uši: „Skutečná díla SF sdílí označení s odporným hybridem, který jeho oddaní příznivci znají pod názvem „Sword and Sorcery“. Jako příklad odporného hybridu uvádí Conana. Nemohu než zvolat: „Bravo!“ Zlatý člověk.
       Zatímco třeba z Neffových esejů vyzařuje jeho okouzlení dobrodružstvím, romantikou, chlapskými činy a napínavými příběhy. Turner zůstává v tomto ohledu dokonale netečný. Neslevuje ani milimetr ze svých nároků kritika skutečné literatury a nebude zřejmě se SF spokojen, dokud neobjeví autora, který píše nejmíň jako Dostojevskij. Půvabně nesmlouvavý je třeba výrok, že J. Vernovi se „nedostává fantazie“.
       Mně osobně Turnerův postoj bytostně vyhovuje. Pozoruji, že fanové SF klidně promíjejí svým oblíbencům otravný, klišovitý literární styl, jen když si počtou o robotech, raketách, kosmonautech. Třeba díla Clarka a Asimova mi vždycky připadala po literární stránce tuctová, ba podprůměrná, ale nikdy bych se to neodvážila říct nahlas, kdybych nebyla posílena četbou Turnerovy studie. Nebo všichni chválili Zpěv drozda, líbil se i nescifistum, jenže snese srovnání s nejlepšími díly mainstreamu? Se Styronem, Hellerem a podobně? Nesnese. SF díla jako by se vyčerpala na něčem jiném než je ta literární hodnota.
       Turner brilantně definuje SF jako „literaturu možných alternativ“. Vyhmátl, že v SF je rozhodující změna vnějších životních podmínek, jejichž tlaku jsou hrdinové vystaveni. V mainstreamu /mimochodem, pojem mainstream označuje za obzvlášť pošetilý/ jsou podle něj rozhodující charaktery postav. Tady jsem trochu na pochybách, je-li to ještě dnes pravda - charaktery postav byly možná rozhodující u Dona Quijota nebo u Romea a Julie, ale v moderní literatuře už jako by hrála větši roli civilizace, společenská mašinérie, její vývoj, drtivost - od Kafky určitě. Už se s tím vždycky musí počítat. Jedinec stojící proti společnosti, nechápající, osamělý, vykolejený - copak tady není vlastně taky rozhodující ta změna vnějších životních podmínek? To by ovšem SF a mainstream zcela sbližovalo, jen SF by měla tu výhodu, že by zachytila to, oč se snaží mainstream, bez jeho omezení realitou, využívajíc všech výhod modelování. I když tady je asi to úskalí - píše-li se o realitě, má to větší bezprostřední působivost. Vymyšlený, modelový svět je velmi těžké učinit sugestivním. Ale jde to - viz Philip Dick nebo William Gibson.
       V Turnerově studii je ovšem daleko větší množství chytrých tvrzení, postřehu, analýz konkrétních děl. Jiný čtenář by si z toho vybral zcela jiné věci, pro něj podstatné. Takže vřele doporučuji.
eh
Nic není dokonalé, v životě lidském, ani potření zlotřilého KJV. Ukázalo se, že výše zmiňovaný Leonid Křížek je rovněž jeho členem.
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK