Interkom: Sexfanzin: Mšecký skandál se Sexfanzinem (kejhání potrefené husy)

V Mšeci, Jak každý fan ví, se konala podzimní porada SF klubů a seminář o fanzinech. V hlavní zasedačce bylo někdy živo, jindy otupno. Naštěstí existovala i zašívárna, takzvaná rozmnožovna, redakce či tiskové centrum, kde se vydával místní zpravodaj - drbna. Přístup byl ovšem povolen jen aktivním redaktorům či písařkám, případně jednotě obojího. Při příležitosti jednoho zašití se propukla mezi redakčními grafiky a písařkou debata o partnerských vztazích. Redakční písařka, paní odhadem o rok mladší než hnědé uhlí, je mezi mladšími fany vyhledávaným poradcem v těchto záležitostech.

Diskuse byla uzavřena společným a usedavým nadáváním. Proč, k sakru, něco, co má být krásné, křehké, přirozené, co má obohacovat lidský život (řeč je o lásce, ovšem se vším všudy) se nejpozději do čtrnácti dnů mění v nemilosrdný boj o moc, o nadvládu? A není úniku, vždycky to dopadne stejně.

Vina, k tomu závěru dospěli, je v základech kultury, ve které žijeme. Jediné kultury, alespoň pokud jim bylo známo, která zahnala erotiku na WC a zakázala nahotu (něco podobného už bylo napsáno v Kmeni - pozn. aut.)

Redakční písařka se zaběhla podívat do velké zasedačky, kde zjistila, že už jde řeč doslova o h...... „. Raději se tedy vrátila do redakce. A užasla. Redakční grafikové mezitím vyrobili obálku čehosi, co nazvali Sexfanzinem, jakož i hlavičku k první strance a pravili: „Jsi žena zkušená, něco jsi v životě zažila, sedni si a piš! Jo, a nech nám dvě okýnka na obrázky!“

Vida, říká si redakční písařka. To je pořád psaní a řečí, jak ta mládež je pasivní a neiniciativní a do všeho aby ji strkal. A tihle dva, byť i v úzkém kruhu fandomu, se pustí do samostatné akce, mají odvahu mne angažovat a navíc odvahu pustit se čelem proti fandomovým tabu a totemům. Přece jen nám roste generace s tvrdým čelem, přes všechny pózy a náušnice.

Nemohla zklamat jejich důvěru, nešlo to. Sedla si a psala. Pochopitelně, že ne sci-fi, tak rychle a z fleku si vymýšlet neumí. A tím spíš ne porno. Kdo to dostal do ruky, ví, že Balzacovy Drolatické povídky jsou o hodně ostřejší a Memento R. Johna je proti tomu hotový Playboy. V povinné školní četbě pro gymnasia se jistě najde něco ostřejšího a obrázky - to byl hotový Janeček.

Prostě materiál spíše úsměvný, eroticky se tam vyžívají hlavně bájná zvířata kokoně. Stylizace někde ujíždí - inu, z hlavy rovnou do stroje.

Odevzdala dílko a šla se přejít. Když se vrátila do redakce, měla, ke svému zděšení, připravenu ve stroji další stránku, kterou již jiný redaktor uvedl rozpustilým čtyřverším. Opět byla vyzvána ke psaní, kde pořád ty nápady brát? Prostředí v redakci mezitím zhoustlo, za židlí písařky se pral Pražák s R2, zatímco zbytek redakce jásal, jaký to bude vzácný tisk. S vypětím sil tedy dokončila stránku - ovšem chybičky se vloudily. Grafikové vyrobili ilustrace a tzv. Sexfanzin byl připraven k porodu. Až na to, že sexu v něm bylo pramálo a fanzin to také nebyl. Ještě před půlnocí byl namnožen, voněl novotou a nevinností. Kdo ještě diskutoval a nespal, dostal výtisk.

Zbytek nákladu? Snad někde existuje. Druhý den ráno při závěrečném zhodnocení byla skupina, která na Sexfanzinu pracovala, jemně, velejemně sepsuta, takže reklama byla provedena a teď už je to skutečně vzácná tiskovina. Inu, nejlepší reklama je negativní reklama.

Sexfanzin má velký úspěch mimo fandom, dobře se pobavili například přátelé veterináři a jedna dívka, která pravila: „Vy scifisti snad ani nejste tak úplně blbí.“