Interkom: SLIBY PLNÍM /nerad/...

Mám v sobě skřítka! Je maličký, skoro miniaturní, ale má velkou moc. Zná totiž umění černé magie. Jinak je to ale veselý brach. Má rád každou srandu a zábavu, hrozně nerad však pracuje! Pak se vždycky - když totiž dojde na práci - strašně rozčertí a ... a čaruje. A já, slabý lidský červíček mu musím číst zábavné knížky, smát se s ním a častovat ho opojnými nápoji. Bráním se, ale řekněte sami, co zmůže človíček proti magii? Musí být buď hrozně silný /to já nejsem/, nebo poťouchlý. A tak jsem na něj vymyslel fintu: „Už jsem tu práci slíbil a dokonce mám vymezený termín! A zrušit to nemůžu - slyšelo to moc lidí!!“

Nedávno přeložený román „Zničený muž“ se zapsal do naší přízně a stejně jako v USA jsme ho ocenili českým Hugem - Ludvíkem. Zasloužil si to i po těch třicetipěti letech /Hugo 1953/. V roce 1957, kdy vyšel následující Besterův román „Hvězdy - můj osud“ se Hugo uděloval jen v kategorii SF časopisů, proč, to nevím, ale mám dojem, že A. Bester byl tímto ošizen o druhého Huga a tím i primát vícenásobného nositele této ceny.

Akce knihy se odvíjí v podobném duchu jako „Zničený muž“, Jen mnohem dravěji a pointa je ještě víc šokující. Jsou tu opět telepate, navíc se objevuje „jauting“ /autoteleportace/ v masovém měřítku. Lidé cestují bez jakéhokoliv omezení - mizí hranice států - mezinárodní situace se vyhrocuje a zdá se, že tím potřebným uvolňujícím ventilem bude naneštěstí velká - meziplanetární, to vše sledujeme pohledem hlavního hrdiny, který jde cestou soukromé vendety až ke kořenům krize a nakonec on a jedině on může společnost zachránit - Přestože je z pohledu této společnosti zločincem nejhrubšího zrna: zabiják a šílenec.

V závěru knihy je lidstvo na samém kraji záhuby a hlavní hrdina, stejně jako celá společnost, lapen do pekelné pasti. V jeho případě jsou to však skutečné plameny požáru po velkém výbuchu. Tváří v tvář smrti nalezne cestu k záchraně - kosmo a časo - jauting, který by/ mohl, být i záchrannou pro lidstvo na pokraji válečného konfliktu, ale to už nemá čas si toto umění osvojit. /Narozdíl od dosud známého jautingu je kosmo-jauting schopen vymazat hranice nejen mezi státy, ale i mezi planetami. Pomíchají-li se nepřátelské tábory, nemůže být ani řeči o válce./ Z této, zdánlivě bezvýchodné situace, najde autor cestu jednoduchou a proto originální. Stejně jako ve „Zničeném muži“ vás až zamrazí při nečekaném rozuzleni. Nebudu prozrazovat, jen naznačím: autor si nechává v záloze apokalypticky ničivou výbušninu, kterou je možné odpálit pouhým telepatickým příkazem... a ještě je tu časo - jauting, co s ním? Vedle dramatu, akčnosti a humanity prvotiny „Zničený muž“ je v románu „Hvězdy - můj osud“ ještě něco navíc. Autor nutí čtenáře myslet - přemýšlet o sobě a v návaznosti o společnosti, kterou jako jednotky tvoříme, nastavuje nám zrcadlo a nutí nás podívat se skrze něj na sebe: co uvidíme? Člověka - bestii ... a snad i člověka - Boha /ještě neprobuzeného/.

Tak to byla klasická SF zlatého věku, odkráčím teď kousek dál. Nová vlna SF, šedesátá léta: ehm, zde se musím omluvit, původně jsem měl naplánovanou klasickou povídku z éry nové vlny, přiznám se, že jsem ale hledal marně. Z povídek té doby se mi jich líbí jen velice málo a „novovlňácká“ žádná, je jich sice pár opravdu dobrých, ale praví jen dobrých nebo zajímavých. O nich tedy příště. Románů se povedlo mnohem více, už jako prolog k nové vlně vydal v r. 1962 B. Aldiss - Hothouse /odměněno Hugem/ - Skleník a i ten vlastně do šedesátých let nepatří, protože v r. 1959 vycházel jako seriál povídek navzájem navazujících. Po Nonstopu je právě Skleník přesně to, co bychom od autora u nás tak slavného očekávali, povídky mě vždy ponechávaly chladným. Kapitolu zcela samostatnou si zaslouží

Ursula K. LeGuin. Romány „Po levici temnot“ /1969/ nebo „Rocannovův svět“ /1966/ navazuji na sérii - epopej, ze které a nás známe dva romány - „Svět je les, les je svět“ a „Planeta exilu“ - vřele doporučuji - skvělé! Pro „novovlňáckou“ povídku jsem sáhl až do r. 1971: Gardner H. Dozois - A Speciál Kind of Morning /1971/ - /Takové zvláštní jitro/. Čekáte obsah - toho člověka, který to dokáže, aniž zničí to Něco, co v té povídce je, budu okamžitě navrhovat na Huga i Nebulu za zvláštní zásluhy pro fandom /ne, že by dali něco na mé návrhy, ale měl by skutečně výjimečně schopnosti/. A tak jen dodávám - geniální, temné, až ponuré, drsné a hlavně šokující, povídku jsem dočetl a ještě dlouho jsem byl úplně mimo ..., prostě takové zvláštní jitro. Něco málo naznačuje i drb, že autoři tzv. „Kyberpunku“ vyhlašují Dozoise za člověka své krve. Asi ano - představme si fascinující ponoření do úplně cizího světa, drsnou akci a přitom ten zvláštní literární postup nové vlny a máte tu slaboučké přiblížení G.R. Dozoise.

Na vzdálenou pozemskou kolonii přilétá inspektor ekologické ochrany planet. Je to žena - krásná žena! Uvítání je více než chladné. Je zřejmé, že firma, která právě zakládá kolonii /zároveň těžební společnost/ je rozhodnuta sáhnout k nejdrastičtějším opatřením. Proč?

Inspektorka s najatým průvodcem se vydá na prohlídku planety. Následuje drsný útěk a robinsonáda v nekonečné džungli. A další záhady, a zase záhady. Průvodce spálený při atentátu takřka na uhel žije, a co víc, jeho tělo se rychle regeneruje. „Ty nejsi člověk!“ Je to Člověk, ale kdysi dávno ještě jako šaman pravěkých amerických indiánů se připletl do cesty mimozemšťanům ... Ti ho namísto odškodného za zranění „trochu“ zdokonalili. Je nesmrtelný a nezranitelný - z našeho hlediska. Bylo to jen odškodnění? Nebyl tu ještě jiný záměr? Rudokožec - Superman už tisíce let hledá odpověď.

Hledá jí na Zemi, později ve vesmíru. Dvojice hrdinů postupně zjišťuje, proč měli zemřít - planeta má rozumné obyvatele a hned několik druhů! V tom případě je nepřípustné zakládat kolonii! Boj se šéfem firmy je nevyhnutelný ... To je stručně naznačený děj povídky J. H. Delaney. Povídka je z r. 1983 /těsně nevyhrála tohoročního Huga/ a názorně ilustruje, že i ve Space opeře ještě nebyle vše řečeno. Děj jsem úmyslně popsal asi do jedné třetiny. D0 konce povídky čeká čtenáře ještě spousta překvapení a zvratů, byla by škoda je předem vyzradit.