Všechna práva © Interkom 1984 - 1989

Sedm večer. Soukám se do kostýmu: bagančata, trikot obarvený na hnusně černozelené, pošitý cáry připomínající chaluhy, na rameni přišitá třetí ruka /gumová/, dvě placky: I READ ONLY BIOPUNK a I LOVE BIOPUNK. Pomalovaný obličej a brýle, náušnice v podobě šroubovic DNA, Na vlasy jsem si napatlala zelenou zubní pastu zn. Stoma. Strašně páchne. Scifisti, kteří mě spatří, propukají v řehot nebo uznale praví, že jsem skutečně odpudivá a hnusná. Největší radost mají kolegové kyberpunkáči /Adamovič, Bezděk a další/, kteří jsou ovšem dokonalí. Adamovič šíří děs a hrůzu, řve, klátí se a potácí a působí agresivně, zfetovaně a slabomyslně. Prostě je božský. Dívky kyberpunkačky mají podvazky, které se objevují i na jedné ze tří módních přehlídek /dámy, v létě jedině podvazky!/.

       Hraje dívčí rocková skupina Panika. Úžasně. Ta verva, živelnost, ty texty! „Ty teda vypadáš,“ zpívají, když vcházíme do sálu.

       Radka Žákova má na sobě poněkud mohamedánský hábit z Černého mušelínu /prý je to z Duny/. Tom Jirkovský ve své uniformě je vlastně skvěle maskován za zelenou díru, ale když mu to říkáme, velkou radost z toho nemá. Vládo Ríša, jeho dívka Eva a Martin Klíma jsou výzkumníci z Akademie z Neffovy povídky Poselství pro Agla Mathona. Vláďovi Veverkovi trčí ze zad obrovský klíč, jímž disponuje paní Veverková. /Mimochodem, Veverka je nešťastný z toho, že Vachtl si od něj neodebral asi sedm záchodových mís, z nichž hodlal udělat nějakou plastiku./ Vilma má krásné modré vlasy a stříbrný pancíř na ramenou. Carola našila kostýmy pro celou posádku Star Treku, Honza Pavlík je pan Spok. Carola je černoška v červených minišatech, moc jí to sluší. Ještě jedna kolektivní maska: Čápovi, Podpěrovi a ještě jedna dvojice mají ještěří ocasy a packy vykukující z decentních večerních rób. Je to roztomilé.

       Osm hodin. Objevuje se Ondřej Neff ve zcela společenském obleku, jen v ruce třímá tajemný kbelík opatřený nápisy jako TOP SECRET, DANGER a podobně. Jsme zvědavostí bez sebe. Dýmovnice, pukavce? O.N. neprozrazuje.

       Tanec se střídá s přehlídkami /vojenské kabáty, černá kůže, bílé celkem romantické šatičky/. Zjišťuji, že moje třetí ruka bez mého přičinění šmátrá po lidech a svým studeným gumovým dotykem vyvolává leknutí.

       Devět hodin. Že jsou holky k nepotřebě, kéž bych byla pán, zpívá Panika. Předvádí se výrazový tanec.

       Deset hodin. Přehlídka masek. Je tady spousta masek provedených přesně podle sci-fi děl, které bohužel neznám, ale takový Kejval je identifikoval všechny. Olomoučtí mají, stejně jako loni, náročné, pracné masky kosmonautů, mimozemšťanů, robotů.

       O.N. konečně předvádí, v čem je jádro pudla. Vládo Srpoň krouží kolem něj a zvětšuje kruh diváků. Bude to skutečně nebezpečné!

       - Uáááá! Z kbelíku vyskakuje Vetřelec a přisává se O.N. k obličeji. Je to to korýšovité stádium, obaluje O. N. hlavu, ten zděšeně řve a válí se po zemi. V přihlížejících by se krve nedořezal. Vetřelec je perfektní, jako živý.

       Ceny: 1. Fanfan /taky jako živý, s dlouhým rypáčkem a ušisky, od toho v Zápisníku se odlišuje jenom tím, že má dvě nohy/, 2. kosmonaut /pracná, dokonalá maska/ a 3. pružník /pruhovaná příšerka s krátkýma nohama podobná té, co loni vyhrála/. Zvláštní ceny: Star Trek a Neff.

       Jsou nahoře bez, kvete Černý bez, zpívá Panika. So zubnou pastou tvojích vlasov, zpívá mi do ucha Vládo Srpoň. Vystupuje žena - kulturistka. Ferda provolává, že chce radši striptýz. Pavel Poláček mě vytahuje na podium a táže se, jestli / s přihlédnutím ke svým feministickým pozicím/ se také nechci stát kulturistkou. Odmítám, vypadá to moc namáhavě. Ferda mě kára, že jsem nepropagovala ideu striptýzu. Kam deš, mladéj, pocem, nezapaluj ten barák, zpívá Panika. Dodatečně jsem si uvědomila, že se nevolila Miss. Pročpak?

       Do ranních hodin se pak klábosilo na pokoji, Vládo Srpoň se v jednu hodinu se všemi obřadně rozloučil, ale ve dvě se vrátil a chrlil až do rána své neodolatelné historky. Jarda Olša mě úplně umrtvil výkladem o jediném českém budovatelském sci-fi románu, který někde vyhrabal.

       Celkově je sci-fi ples krásná příležitost vyblbnout se pro všechny více nebo méně kryptické blázny, které nebaví pořád se tvářit, chovat a vypadat seriozně a normálně. Stojí to za to, i s tou dlouhou cestou a s tou stovkou za vstup a nocleh.