Interkom: Pes stalinista

Kniha mě uchvátila. Je působivá, tklivá i humorná, tragická i ironická, poetická i kritická, a hlavně nesmírně moudrá. Toho všeho je docíleno geniálně využitým základním motivem: příběh je vyprávěn vojenským psem vycvičeným speciálně pro eskortování vězňů a hlídání trestného tábora kdesi na Sibiři.

Postupně se „rozkoukáváme“ psíma očima, jeho čichem, rozumem, instinkty. Cítíme pevnou jistotu světa obehnaného ostnatým drátem, spořádaně pochodujících kolon vězňů, uniformovaného pána, na němž je zbožňování hodné úplně všechno, i jeho zbabělost, krutost, tupost. Oddaně nasloucháme vodopádu hrubostí z jeho úst.

Pak přijde šok: tábor je zrušen a psí hrdina ponechán sám sobě v zapadlé sibiřské osadě s nádražím, na které dál každý den chodí očekávat transporty vězňů. Ruslana očekává živoření, hlad, duševní zmatek, všemožné nástrahy a trýzně, ale on se prese všechno ze všech sil snaží plnit dál své úkoly. Jeho statečnost, věrnost, houževnatost, neúplatnost se obracejí proti němu, až k hořkému, tragickému konci.

Nadšený a věrný člověk - stalinista by nás zdaleka tak nedojal, neboť bychom mu právem připisovali určitý díl viny. Pes je ale nevinný, nejlepší rysy jeho povahy jsou záměrné zdeformovány výcvikem, smyslem jeho života se stalo znovunastolení táborového pořádku, všichni lidé se mu stále jeví jako páni a vězňové (v čemž je mnoho ironické pravdy). Tak se odhalí veškerá krutost a absurdita světa, ve kterém žije.

Vnitřní svět psa je vylíčen bez antropomorfních rysů; čtenář odposlouchává psíma ušima dialogy obyvatel osady, které mu prozradí něco docela jiného než psovi. Přitom pes chápe nejen naivně a stalinsky, ale občas intuitivně pronikne k hlubší podstatě věcí, kterou ani lidé nevidí.

Cítím, že v této knize vystupuje k povrchu jakési hluboké tajemství literatury: najít ozvláštňující pohled tak, aby mezi tímto pohledem a vžitým chápáním vzniklo určité napětí; to pak dovolí bez bůhvíjakých složitostí a zapeklitostí odhalit něco podstatného a základního, jakýsi prapříběh, pravdu. Snad bychom tomu mohli říkat, dovolí-li Fidra, i mýtus.

Metodicko-informační materiál KK. Speciál 1/1989. Adresa redakce: Interkom, Libocká 3, 162 00 Praha 6. Redakce Pepa Hrdlička, přeložili Libor Dvořák, Vládo Ríša a Mirek Fišer. Grafická úprava: F. Bezděk. Vychází nepravidelně. Neprošlo jazykovou ani stylistickou úpravou. NEPRODEJNÉ.