Všechna práva © Interkom 1984 - 1989

Loni v létě jsem byl prvním zahraničním čestným hostem japonského národního conu. Byla to pro mne dostatečná zkušenost, že SF se stále má čile k světu. Cestou na con jsem byl ve vlaku z Tokia do Ósaky zpovídán známým japonským novinářem Hazu Hiroakim, Interview vyšlo a já jsem na něj byl tázán editory časopisu Antarés (další důkaz toho, že mezinárodní SF je na tom dobře a prosperuje). V článku mne Hazu cituje: „Vedoucí postavení angloamerické SF je u konce, protože není a nebude světové SF scéně už nikdy schopna nabídnout nic nového a významného.“

       Myslím, že je to správná interpretace toho, co jsem řekl. Tento názor ale nutně vede; k otázce - dokáží jiné SF literatury zaujmout jejich místo na slunci? Nechám tuto otázku teď stranou a podívám se spise na důvody, proč si myslím cosi tak pesimistického.

       Na úvod: SF na tom v USA (a myslím tím i Velkou Británii) nikdy nebyla lépe, než dnes. Každý den v roce vychází nový SF román, Vydávání sci-fi vzkvétá. Čtenářská obec je větší než kdykoliv předtím, publikuje se víc než dříve. To je výborné. Ale důležitá otázka je, co je v těch knihách?

       Většinou v nich nenajdete nic: opravdu význačného. Rok od roku vychází méně zajímavých románů, najde se v nich méně originálních nápadů a vzniká méně děl stojících za přečtení. A těch pár nových autorů, kteří mají talent, nejsou ani v nejmenším originální. Starší autoři zatím píší méně a méně a jeden po druhém nás opouštějí.

       V posledních měsících a letech zemřeli Ted Sturgeon, Ted Cogswell, Mack. Reynolds, Walter Tevis. Bylo to dobří lidé, dobří spisovatelé, originální autoři. Ale kdo je nahradí? Nevidím nikoho. Občas pozdě v noci - ale nejenom tehdy - mívám takový příšerný pocit, že SF to už má také za sebou. Inspirující práce, které jsem čítával a na nichž jsem se vychoval, dobří přátelé, výborní autoři, velké romány - to je už všechno pryč. Vidím nezralé čtenáře, pár talentovaných editorů - a vidím také řadu nekompetentních autorů. Mám přátele, jejíchž práce nejsem schopen číst. Mám ale i nepřátele, jejichž díla jsem četl... což je asi důvod, proč se mými nepřáteli stali. Někdy najdu dílo, které vzniklo oprávněně a čas od času zahlédnu také knihu, která se dá číst.

       Už léta jsem ve sci-fi nenarazil na nějaký nový nápad. Nebo třeba i starý nápad, ale nově a adekvátně přepracovaný. Stydím se za své kolegy. S několika málo výjimkami (většinou staršího pokolení) jsou ostatní jenom nádeníci. Zlikvidujte fantasy, pryč se shovívavostí k sobě samému, pryč s militaristickými space operami, které jsou tak špatné, že se podivuji, jak se vůbec mohli dostat do tisku. Právě tohle jsem chtěl říci Hazu Hiroakimu ve vlaku do Ósaky.

       Pečujte si o svou zahrádku. Marně čekám na SF romány z různých zemí, které by od Ameriky a Anglie převzaly žezlo. Velmi mě zaskočila Anglie. Pokud vím, nejsou tam vůbec žádní noví autoři. Staří dobří spisovatelé (jedinou výjimkou je Brian Aldiss) nepíší ani příliš mnoho ani příliš dobře. Je to smutný pohled.

       Existují nějací opravdu výjimeční francouzští autoři, kteří by měli být přeloženi a které by angloameričtí čtenáři četli? Rád bych se o nich dozvěděl. Jestli opravdu nějaké máte, britští nakladatelé by o ně měli zájem. Francouzština je jediný jazyk kromě angličtiny, který by byli ochotni číst. Nabídnul jim někdo něco? Prodej knihy do Velké Británie, publikace v angličtině je základ, po němž by mohlo, je-li kniha jenom trochu dobrá, následovat vydání v USA, S radostí bych si přečetl nějaký výborný francouzská román - jestli ovšem takový vůbec existuje.

       Mám nedobrý pocit, že v „zahraničí“ takové kvalitní knihy neexistují. Většina zahraniční SF, kterou znám, je inspirována angloamerickou tvorbou. Původní ruská SF je bombastická, zdlouhavá a neakční, A co německá SF - je celá jenom fašistický Perry Rhodan létající ve vesmíru. ? Žádná z těchto možností mi nepřipadá jako dobrý spasitel pro světovou SF.

       Francouzská SF? Nevím. Dejte mi vědět.