Všechna práva © Interkom 1984 - 1990

Proboha, co se to stalo, vykřikla jsem v duchu, když jsem dostala do ruky knížku z Profitu Veřejná společnost SF. Tak mě udivila už jen obálka. Je poutavá, barevná a přitom vůbec ne kýčovitá. Je to Rotrekl, zeptala jsem se sama sebe a rychle listovala až dozadu. Nebyl, jako autor je uveden Milan Ressler. Výborně, přebal je první krok k úspěchu a tenhle bude v naší šedi přímo zářit.

       Přesto jsem se do četby pouštěla s jistou nedůvěrou. Ostravská literární líheň kolem Vládi Kostihy je sice známá, ale přece jen, nebude to moc amatérské? V poslední době má člověk z každé SF tak trochu strach, aby nějak nepoškodila u veřejnosti dobré jméno žánru. Ale dospěla jsem k závěru, že nescifista nutně musí tuhle knížku hodit do kouta se zařváním: To je ale blbost. Vladimír Kostiha si své ovečky dobře vycepoval.

       Nemohu dost dobře rozebírat jednotlivé povídky, je jich pětadvacet, a žádná, na kterou bych měla chuť zaútočit, ale také žádná, která by mě bezvýhradně nadchla. Snad mě, zmlsanému klubistovi a fandomákovi, připadají povídky nějak málo šílené. Ale pro běžného konsumenta by to mohlo být tak akorát.