Všechna práva © Interkom 1984 - 1990

Tisíckrát jsme edici Saturn zatratili za publikace typu Jak polapit diverzanta ve vesmíru, tisíckrát jsme se k ní pokorně vraceli, když vydala Brouka v mraveništi nebo rozkošné historky z Guslaru Velikého. Patřilo to k dobám nedávno minulým, kdy se na některých pracovištích pěstovalo pár bezpartijních na ukázku. I tady na dvě nebo tři publikace typu zlý kapitalisti nám všechno kazí vypadla jedna perla. Byla to taková hra, aspoň pro nás scifisty. Lid obecný, když padl na pár publikací prvního typu, začal řvát: Scifi, fuj, aniž by si uvědomil, že veleúspěšný Den trifidů (byl natolik úspěšný, že zahrádkáři začali přerostlým rostlinám říkat trifid), je také sci-fi.

       Hra pokračuje. Na pultech se objevila Tvář Aeny. Přečtu první povídku a helemese: zlý kapitalista nám, potvora, už zase bude ubližovat. Hu! Mám chuť se zelenou knížkou mrštit do kouta. Ale pozor! Copak nejsme vycvičení? Copak neumíme sklouznout zrakem po pasáži, kde třeba u Strugackých hrdina poněkud upocené medituje u sochy Lenina a věnovat se popisu velmi povědomých zrůdností, ovšem na jiných planetách?

       Odpustím tedy autorovi povinnou úlitbu a čtu dál. A hele, on už zlé kapitalisty nechává na pokoji a pohrává si s rozporem ochrany přírody a lidskou povahou lovce, s představou všežeroucího stromu, a s mnoha dalšími věcmi. Nakonec to není tak hrozné.

       Dá se předpokládat, že edice Saturn, pokud vůbec bude existovat, bude do budoucna vydávat kvalitnější věci, a že tohle je přesné to, čemu se říká v evoluční teorii „missing ling“. Ne že bych většinu povídek nezapomněla okamžité po přečtení, ale právě z hlediska evolučního je to publikace pamětihodná.