Interkom: Cena svobody

Padla mi do oka když jsem procházel mezi přecpanými regály v „City Kiddie Toys“ na 35. ulici. Portrét Lenina přes celou obálku a červeno-modro-bílý nápis „The Price of Freedom“ - „Cena svobody“. Vzal jsem ji do rukou a četl:

CENA SVOBODY je jednou z „her na hrdiny“, her, které jsou dnes v Americe nesmírně populární. Co je to hra na hrdiny si můžete přečíst na jiném místě Ikarie, kde je to vysvětleno na obvyklejším a původnějším modelu hry na fantasy hrdiny. Ale princip těchto her je možné přenést kamkoliv - do jiných vesmírů do jiného času. Draky nahradí emzáci, meče paprskomety, ale duch hry zůstává: Dobrodružství, ve kterém jsi ty hlavním hrdinou, příběh, který tvoříš tím, že ho žiješ. Ve hře „Shadowrun“ (Útěk ve stínu) se hráči ocitají ve světě vzdálené budoucnosti, kde magie a technika spadají v jedno a kde lze zažít souboj mezi laserovým dělem, kouzlem „Mocné slovo Zabij“ a kulometem M60. Hra „Star Frontier“ (Hvězdné pohraničí) je klasickou science fiction. Obsahově nejpodobnější CENĚ SVOBODY je Twilight 2000 (Soumrak 2000), která je hrou na vojáky rozpadající se americké armády, kteří bloudí Evropou po omezené jaderné válce.

Hráči mají k dispozici šest předdefinovaných postav a pravidla, jak si vytvářet další. Popis postav v této hře je velice důkladný, zahrnuje mj. 5 základních vlastností (síla, zručnost aj.), 64 dovedností, zvláštní znamení, vášně a zájmy postavy a její „pozadí"; my bychom řekli kádrový profil. Ke hře je přiložen model identifikačního průkazu ve Spojených amerických sovětech (bývalé USA) a dokonce seznam důležitých ruských frází (Mé jméno je... Ne, nemám bibli ani náboženské obrázky, Číslo mého občanského průkazu je...).

Ke hře patří propracovaný bojový systém, který je použitelný i pro bitvu několika desítek vojáků na obou stranách (i když v tomto případě se bitva stává poněkud zdlouhavou. Pravidla umožňují používat kolem 70 druhů zbraní, od luků přes pistole a granáty až po 150mm děla. Pravidla pamatují na souboj pěstmi, ale i na dělostřelecký souboj dvou tanků. A ovšem i na boj pěstmi proti tanku, což je zpočátku pro bojovníky za svobodu nejobvyklejší situace.

To dává hráčům i Pánovi jeskyně (který se zde jmenuje Pán hry) lepší a realističtější odhad vzdáleností. Na mapách jsou zakresleny vrstevnice; rozdíl výšky dvou postav a profil terénu mezi nimi má pochopitelné vliv na účinnost střelby.

Systém je složitý, přesto se domnívám, že je možné se ho naučit a to dokonce bez příliš velkého úsilí. Základní schéma souboje je jednoduché: hod na zásah a hod na zranění, a je jen na Pánovi hry, zda či které jemnější mechanismy tyto hody ovlivňující bude používat.

Pro nás je ale asi nejzajímavější „ideologie“ této hry. Autoři CENY SVOBODY si dali hodně záležet na tom, aby jejich hra odpovídala realitě - u hry, kde je tolik pout se současností je to, myslím, nezbytné. V Příručce Pána Hry najdeme schéma složení americké a sovětské armády, respektive armád NATO a Varšavského paktu, vybavení jednotlivých jednotek, jsou tam určena místa, kde budou umístěna velitelství nově zřízených okupačních armád. Na mapách je znázorněno nové uspořádání severní Ameriky - najdeme na nich Kanadskou lidově-demokratickou republiku, Republique socialiste de Quebec, stát Washington je přejmenován na stát Reed, Washington, District of Columbia je přejmenován na Gus Hall City, District of Marx. V příručce Pána hry je podrobně popsán politický vývoj ve světě, který vyústil v obsazení Spojených států. Ten mimochodem skutečně stojí za pozornost:

Předehra 19w0: USA a SSSR podepisují smlouvu START II zakazující kosmickou obranu. Není obnovena pomoc contras. V Jižní Africe se k moci dostává komunistická vláda. Rozpočet NASA je snížen.

19w2: Panama je v rukou komunistických vzbouřenců. Západní Německo volá po těsnější spolupráci s východní Evropou. V Jižní Koreji je ustanovena demokratická vláda. Amerika podepisuje smlouvu, která efektivně ruší právo soukromého vlastnictví v kosmu a na hlubokém moři.

19w5: Americká vláda, která je rozhodnuta udržovat dobré styky se SSSR odmítá obvinění, že Sověti porušují START II. Tisk to označuje za „chorobomyslný pravičácký výmysl“. Honduras, Guatemala a Columbia je v rukou komunistických vzbouřenců. Francie zbrojí. V Británii se k moci dostává labouristická vláda: Rozpočet NASA je snížen.

19w7: Británie opouští NATO, všechny americké základny jsou uzavřeny, jednostranné odzbrojení. Občanská válka v Mexiku. Japonsko navazuje těsné styky s Čínou. Rozpočet NASA je snížen.

19w8: Ed Murphy těsně vítězí v prezidentských volbách. Ve svém inauguračním projevu volá po „nové citlivosti doma i v zahraničí“. V Berkeley zvítězí komunistický starosta. Rozpočet NASA je snížen.

19w9: Konference Labour Party takřka jednohlasně přijímá revoluční platformu. Holandsko, Belgie, Dánsko a Itálie opouštějí NATO. Francie dále zbrojí. Japonsko, Čína a obě Koreje podepisují pakt o vzájemné obraně. Rozpočet NASA je snížen.

První rok

1. dubna 19x0: Sovětské jednotky se začínají vyloďovat ve Washingtonu, New Yorku, San Diegu, Newportu. V několika ostrých námořních bitvách je zničena hlavní část americké flotily. Většina jaderných ponorek zůstává.

Červen 19x0: Občasné povstání ve Spojených státech, většina je rychle potlačena. Operace v Texasu pokračuje. Prezident Murphy zůstává v úřadě jako hlava „koaliční“ vlády. Několik kongresmanů se stává členy komunistické strany. Padá Paříž.

Červenec 19x0: Rostoucí neklid na venkově, zvláště na americkém západě, ohrožuje sovětské zásobování a komunikace. Padá Austin. Tokyo-Pekingská aliance odsuzuje sovětskou hegemonii. Laboristický parlament odkládá volby. Několik konzervativních poslanců protestuje a je popraveno.

Srpen 19x0: Hromadné popravy v Texasu. Povstání jsou brutálně potlačena. Někteří kongresmani a senátoři zmizí. Zprávy jsou cenzurovány. Na Hebridách jsou zřízeny koncentrační tábory.

Září 19x0: Rádio Svobodná Amerika začíná vysílat. Vláda vydává přísné zákony proti držení zbraní a zákon, který ruší omezení habeas corpus „po dobu současného výjimečného stavu“. Královna se pokouší rozpustit parlament a je popravena. Osamělý havran opouští londýnský Tower.

Prosinec 19x0: Kromě několika výjimek je Amerika pevné v rukou okupantů. Evropa úpí pod sovětskou patou. Pouze v Asii zůstává nějaká síla, která nepodléhá sovětské kontrole, ale i Čína a Japonsko si dávají pozor, aby si neznepřátelili Rusy. Americkou svobodu představuje jen hrstka špatně oblečených, nedostatečné živených mužů, kteří se chvějí zimou u ohýnků vysoko v horách a hlubokých hvozdech. Sovětský svaz se zdá být nepřemožitelný. Ale v horách odlehlého Arkansasu se pod pláštíkem noci schází skupinka mužů jež nehodlají ohýbat hřbet. A tak se zrodí Hnutí odporu.

Taky vás mrazí v zádech, když vidíte jak snadno mohlo být všechno jinak? Nebo nemohlo? Otázka, zda je úspěch svobody a dobra zákonem dějin, je natolik složitá, že se jí zde nemohu věnovat. Ale jistě stojí za zamyšlení - stejně tak jako otázka zda je toto vítězství skutečné a trvalé. Hra nese copyright 1986. Rok po nástupu Gorbačeva k moci, podle F. Novotného rok po tom, co SSSR prohrál studenou válku. Věděli to tvůrci hry? V části nazvané „Poznámka pro liberální čtenáře“ se říká „...nemusíte věřit, že průměrný sovětský voják je krvežíznivá bestie, nebo že by Sovětský svaz mohl v příštích pěti letech okupovat Ameriku. (My tomu také nevěříme.) CENA SVOBODY je fantastickou hrou na hrdiny v pravém slova smyslu. Fantazie této hry je pravicová noční můra o Americe vydané do rukou jejích nepřátel.“

A tak vidíme, že CENA SVOBODY je, stejně jako ostatní hry na hrdiny, prostředkem k zábavě. Nicméně je tu něco co CENU SVOBODY výrazně odlišuje od ostatních her na hrdiny. Je to její duch. Zatímco v obvyklé hře na fantasy hrdiny jsou hráči mocní, slavní a bohatí hrdinové, kteří vyhledávají dobrodružství, protože žijí ve světě, kde je to obvyklé, hráči CENY SVOBODY jsou psanci na útěku, poslední bojovníci ve válce takřka ztracené (i když jedna kapitola v Průvodci hrou se jmenuje „Proč zvítězíme“) . Duch her na hrdiny fantasy je duch hrdinských eposů, Odysei nebo příběhů barbara Conana, duch CENY SVOBODY je sveřepě temný, duch „Daleko od Moskvy“ nebo „Mladé gardy“.

KGB, strana a armáda), Vojenství a Zrádci. Celou knihou jsou roztroušeni američtí orli, kteří drží ve spárech hesla jako „Ať v právu či v neprávu, má vlast“, „Právo vlastnit zbraně je právo být svobodný“, „Raději zemřít v stoje než žít na kolenou“, „Lituji jen toho, že za svou vlast mohu ztratit jen jeden život“ atd.

Odpovědi na první otázku se můžeme jen dohadovat. CENA SVOBODY je dítětem doby obratu do prava, doby, která vrátila Američanům sebevědomí těžce poškozené ve Vietnamu, vrátila jim pocit, že jsou velmocí, která může ovlivňovat světové dění a je to také doba, kdy se definitivně zhroutily levicové sny.

Na druhou stranu se domnívám, že tuto změnu si obyčejní, apolitičtí lidé neuvědomují, či ji alespoň takto neformulují. Pro ně je to doba rostoucí životní úrovně, doba prosperity. A v takových dobách zájem o politiku přirozeně klesá. Kromě toho jsem přesvědčen, že lidé kteří se věnují hrám na hrdiny jsou zcela apolitičtí. Na této hře neocení propracovanost popisu komunistické společnosti, neotřesou se hrůzou při pomyšlení, že by v ní mohli žít, ale ocení možnost střílet z těžkého kulometu, stát se Rambem a pobíjet komunistické psy. Na rozdíl od nás nemají ten podmíněný reflex nevěřit státní propagandě. Průměrný Američan je přesvědčen, že žije v nejlepší zemi na světě a výrok „Lituji jen toho, že za svou vlast mohu ztratit jen jeden život“ se mu může zdát přehnaný, ale nikoli bytostně cizí.

Představte si jaké potíže by měl překladatel této hry. Má zachovat její umístění? To není nejlepší, protože hra vyžaduje dosti dobrou znalost prostředí, určitě si lépe představíme, že někdo prchá přes Brdy k Příbrami než z New Yorku do Philadelphie. Ale přenese-li ji do Čech, bude těžké přesvědčit hráče, že mají bojovat s ruskými okupanty, když tu jejich okupační armáda ještě je a nikdo s ní nebojuje. A čím nahradí hesla pod orlíčky, vlastně pod lvíčky? „Byli jsme před komunismem a budeme i po něm"? To není zrovna bojovná výzva.

Nicméně zde je skryta odpověď na onu druhou otázku: Co nám říká duch CENY SVOBODY o Američanech. Ukazuje nám, že pro ně není rozdíl mezi státní propagandou a soukromými názory, respektive státní ideologie vyrůstá ze soukromých názorů. Proto jsou Američané mnohem bezbrannější vůči své propagandě než my. Je jen otázka zda jsme proti nim ve výhodě či nikoliv.